Zvýšení sazby pojistného u lidí, kteří se nevhodně či nedostatečně starají o své zdraví, vyvolalo mnoho rozdílných názorů a emocí napříč celou populací. Co si o návrhu expertů Ministerstva financí myslí odborníci z řad lékařů, kteří se každý den setkávají s pacienty? Většina z nich se v anketě Zdravotnického deníku shodla na tom, že spíše než na zvyšování sazeb pojistného by se stát měl zaměřit na pozitivní motivaci občanů.
„V současné době nejsou kvalitně vyčerpané možnosti k pozitivní motivaci lidí starat se o své zdraví,“ reagoval na otázku Zdravotnického deníku ohledně zvyšování pojistného předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Podle něj bude pozitivní dopad na rozpočet zdravotních pojišťoven podstatně menší, než by vyšel prostým matematickým výpočtem. „Oznámí-li se někomu, že mu kvůli ‚špatnému chování‘ bude zvýšena platba ze zdravotního pojištění bez vysvětlení, které bude akceptovat, respektive které mu umožní nápravu, využije nejspíše všechny cesty k tomu, jak se vůči nařčení bránit a nevyjde-li mu obrana, pak jak se té vyšší platbě vyhnout,“ dodal a zdůraznil, že v takovém případě vzniknou další náklady na úředníky, kteří budou muset řešit vzniklé spory a „výhybné“. Zároveň se podle něj už řadu let vedou diskuze o kuřácích, kteří by podle některých hlasů do systému zdravotního pojištění měli přispívat více než ostatní pacienti, a to nikoliv cestou zvyšování zdravotního pojištění, ale navýšením ceny cigaret.
„Existuje nějaká evidence o tom, nakolik poctiví jsou v absolvování preventivních prohlídek a například nošení cyklistických a lyžařských helem zaměstnanci Ministerstva financí, nebo lépe, státní zaměstnanci? Možná by stačilo začít osvětou u nich,“ dodal Jojko.
Podle emeritního přednosty Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM profesora Jana Pirka je nevhodné chování u pacientů velmi obtížně dokazatelné. „Při vyšetření u lékaře může člověk tvrdit, že nekouří, pravidelně sportuje a že se zdravě stravuje, ale to se dá jen velmi obtížně dokázat,“ vyjádřil se k problematice a dodal, že se sám přiklání k pozitivní motivaci lidí. „Myslím si, že by výhodou byla pozitivní stimulace tak, jak jsem toho býval svědkem na některých mezinárodních, třeba triatlonových závodech, které byly pro amatéry neboli ‚hobíky‘. Účastníci, myslím z německých pojišťoven, měli knížku, kam si nechávali potvrzovat účast na sportovních akcích, třeba triatlonu nebo běžeckých závodech a tak dále. Po absolvování nebo získání určitého počtu bodů dostali nějaký bonus od pojišťovny ve formě plavenek či dalších věcí.“
Pirk vidí řešení také v sankcích u kuřáků a alkoholiků. „Nejjednodušší sankce co se kouření týče by byla, kdyby se k ceně každé krabičky připočítaly třeba dvě nebo pět korun, které by šly do zdravotnictví. Tím by se dalo jednoduše zjistit, kolik lidí a jak kouří a vlastně by si předpláceli péči na onemocnění, na jejichž vzniku má kouření zásadní vliv. Podobně by tomu mohlo být třeba u tvrdého alkoholu,“ dodává.
Česká kardiologická společnost se podle jejího předsedy profesora Aleše Linharta dlouhodobě zasazuje o zvýšené úsilí v prevenci civilizačních chorob, které spočívá ve zvyšování odpovědnosti každého občana za své zdraví. Toho ale podle něj nelze dosahovat pomocí penalizace či restrikce. „Vytvářený ‚indikátor nevhodného chování občana ke svému zdraví‘ je potenciálně diskriminační věc. Vezměme například jedno z největších rizik – kouření. Budeme tedy penalizovat kuřáky? Kdo bude kouření kontrolovat – budeme stanovovat hladiny nikotinu? A kdo bude kontrolovat kontrolory? Nebudeme vytvářet jen další korupční prostředí?“ vyjádřil se k navýšení pojistného Linhart. Zároveň vznesl otázku, jakým způsobem se bude přistupovat k nevhodně se chovajícím státním pojištěncům. „Budeme zvyšovat odvody pojistného i nevhodně se chovajícím státním pojištěncům? Pokud ne, opět bychom se dopouštěli diskriminace těch, kteří jsou aktivní a do systému odvádějí díky své ekonomické činnosti,“ upozorňuje profesor. „Vytváření incentiv pro péči o sebe sama není špatným směrem. Nesmí být ale postaveno na penalizaci, nýbrž na bonusech pro ty, kteří se o sebe starají. Zmíněné preventivní prohlídky jsou jednoduchým indikátorem umožňujícím takové benefity lidem poskytnout,“ dodal a zdůraznil, že pokud chce stát ušetřit na zdravotní péči, je načase přejít k plné digitalizaci systému, sdílet data mezi lékaři a laboratořemi napříč odbornostmi a úrovněmi a neproplácet zbytečná opakovaná vyšetření. „Bylo by jistě mnoho cest, jak systém kultivovat bez diskriminace.“
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera se jedná o tzv. japonský model zdravotní péče. „V Česku se ukáže, že všichni sportují a mají podváhu, neboť papír snese za úplatek vše“, vyjádřil se skepticky k návrhu navýšení sazby pojistného.
Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina návrh označil za zcela nesmyslný, který je podle něj prakticky nedefinovatelný a nevymahatelný. „Naopak obrácený systém, tedy pozitivní zvýhodnění skupin např. chodících na prevenci či žijících zdravě je realizovatelný, a navíc pacienty motivující,“ uzavřel anketu.
Nela Slivková
