Poslanec ANO Kamal Farhan interpeloval ministra Vlastimila Válka (TOP 09) ohledně dlouhých čekacích dob na vyšetření na magnetických rezonancích a na CT přístrojích. Považuje za problém, že ministerstvo nemá o termínech vyšetření a o využití kapacit jednotlivých pracovišť dostatečný přehled. Ministr s jeho slovy souhlasil, řekl ale, že je to chyba jeho předchůdců v úřadu, kteří tuto oblast zanedbali. Sám se o dodržování termínu zasazoval při svém působení v odborné Radiologické společnosti a problém se snaží řešit i jako ministr. Mluvil i o tom, jak zefektivnit využití drahé přístrojové techniky a jak pomoci pacientům lépe se zorientovat ve svých možnostech.
Ministr na Farhanovu interpelaci písemně odpověděl, že čekací lhůty radiologických vyšetření nejsou sledovány ani zdravotními pojišťovnami, ani administrativními systémy ÚZIS. „Mám si to tedy vysvětlit tak, že vy jako ministr zdravotnictví a vámi řízené ministerstvo nevíte – a nezajímá vás – to, jak dlouho běžný český pacient na takové vyšetření čeká? Jestli čekací doby odpovídají medicínským potřebám pacientů? A jestli máme dostatečnou kapacitu zdravotnických zařízení, technologií a lékařů, kteří vyšetření na magnetických rezonancích a CT přístrojích poskytují? Překvapuje mě, že můžete ministerstvo zdravotnictví řídit bez takových základních informací,“ ptal se Farhan.
A pokračoval: „Píšete mi, že čekací doby se vzhledem k různorodosti péče nedají reálně měřit. To mi v kontrastu s deklarací vlády o snahách o digitalizaci zdravotnictví, využití dat a rozvoj e-goverment přijde úsměvné. Nebylo by pro vás jednodušší napsat mi: Prostě se nám to nechce měřit, nebudeme to dělat, nevíme, jak na to.“ Válkovi vyčetl i to, že se podle něj sice čekací doby nedají reálně měřit, zároveň ale ministr standardní čekací dobou pro jednotlivé typy vyšetření argumentuje.
„Stížnosti od pacientů slýchám relativně často. Že se nemohou dostat na vyšetření, že čekají na operaci, že jim jisté zařízení nabídlo velmi vzdálený termín. Takže je z mého pohledu třeba podívat se na to, jak to ve skutečnosti je – zda jsou stížnosti těchto lidí oprávněné, nebo ne. A zda jde o jednotlivosti, nebo selhává systém,“ řekl Farhan.
Válek: Selhali moji předchůdci
Ministr Válek začal svou odpověď opozičnímu poslanci poněkud nečekaně. „Možná vás překvapím, ale já naprosto souhlasím se vším, co řekl pan poslanec Farhan. A to proto, že jsem stále členem výboru Radiologické společnosti. A můj předchůdce na ministerstvu, pan ministr Leoš Heger, který byl také radiolog, kdysi vyslyšel doporučení Radiologické společnosti a začal tyto termíny sledovat,“ reagoval na výtky ministr Válek. Měli jsme tím pádem informace o tom, jaké jsou termíny na akutní výkony, subakutní i chronické výkony.“
Poté ale Válek přešel do útoku: „Bohužel poté, co Leoš Heger jako ministr skončil, se na tuto oblast jeho následovníci vykašlali. Ale to naprosto brutálně a bestiálně. A já jsem se snažil tu situaci změnit. Nejdřív jako předseda Radiologické společnosti, když jsem psal ministrům zdravotnictví za sociální demokracii a jejich náměstkům, aby začali tyto termíny opět sledovat a vyslyšeli doporučení odborné společnosti. Byla to marnost. Poté jsem se stal poslancem a z opozice jsem o to žádal svých pět předchůdců v úřadu ministra. Někteří mi sice slíbili, že s tím něco udělají, ale z různých objektivních důvodů se to nestalo.“
„Moji předchůdci nehnuli prstem a neudělali vůbec nic pro to, aby se termíny zkrátily, aby byla větší dostupnost. Na přístrojové komisi nesmyslně schvalovali přístroje, které jsou nevyužity, a jejich využití ani nekontrolovali,“ shrnul svůj pohled na věc ministr.
Podle Válka je přitom sledování termínů vyšetření naprosto zásadní. „U akutních pacientů, kde lékař vypíše žádanku, kam napíše ‚statim‘, tedy akutní – a je jedno, zda jde o snímek, CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci – musí být takové vyšetření v režimu statim provedeno i popsáno. To jsem sám prosazoval a podepsal jako předseda odborné společnosti.“ A dodal, že i při jednodenním nebo dvoudenním prodlení může u některých pacientů dojít k nevratnému poškození jejich zdraví. I vyšetření subakutní by podle Válka měla být provedena co nejrychleji. „A to nejen z důvodů medicínských, ale i ekonomických. Je prostě špatně, pokud pacient leží týden v nemocnici, nic se s ním neděje a pojišťovna platí obsazené lůžko jen proto, že pacient čeká na vyšetření.“ U ambulantních pacientů je podle Válka situace složitější a závisí i na typu a závažnosti jejich potíží. „Rozhodující je názor indikujícího lékaře,“ řekl ministr.
Přístroje nejsou vždy plně využívány
Podle ministra je u ambulantních termínů klíčové i to, jak se pacienti dozvídají o možnostech termínů. Pacient by podle něj měl mít k dispozici informace o dostupnosti termínů v okolních pracovištích tak, aby nemusel obvolávat různá pracoviště a možnosti termínů zjišťovat. „Ve spolupráci s ÚZIS jsem proto zahájil diskusi s některými kraji, zda by bylo možné mít na úrovni krajů – nebo pojišťoven – nějakou centrální databázi pracovišť a dostupných termínů.“
Ministr Válek mluvil i o využití techniky. „Dali jsem úkol přístrojové komisi, aby pokud je schválená drahá přístrojová technika, bylo podmínkou jejího provozu využití ve dvousměnném provozu,“ řekl Válek a dodal, že některá pracoviště kontroloval i osobně, aby prověřil, zda jsou takto přístroje skutečně využívány – a zjistil, že často nejsou.
Na závěr Válek ujistil: „Pracuji na tom a budu na tom pracovat. Tato situace trápí řadu občanů České republiky a mne jako ministra a radiologa trápí dvojnásob. Doufám, že do půl roku budu moci poslance informovat o tom, kam se situace posunula.“
Farhan ministrovi Válkovi za jeho slova poděkoval a řekl, že si váží toho, že s ním ministr – jakožto expert v oboru radiologie – souhlasil. „Potěšilo mě, že jste řekl, že se věcí zabýváte již od svého nástupu do úřadu. To znamená, že se tím zabýváte již více než rok. A dále jste řekl, že do půl roku budete mít nějaké výstupy – a předpokládám, že i nějaká řešení. Rok a půl je dlouhá doba, na výstupy se těším,“ uzavřel Farhan.
Jakub Němec
