Farmaceutický trh se v Německu loni zvětšil. Nárůst obratu však inflaci nepřekonal
Objem německého farmaceutického trhu loni vzrostl, a to jak hodnotou tržeb, tak fyzickým objemem prodaných léčiv. Celkem se za léky v Německu v roce 2022 utratilo 56,5 miliardy eur a prodáno bylo přibližně 102 miliard kusů léčivých přípravků. Vyplývá to ze zprávy analytické společnosti IQVIA, která každoročně mapuje vývoj farmaceutického trhu nejen v Německu.
Objem tržeb farmaceutického trhu v Německu v loňském roce stoupl o 5,4 procenta na více než 56,5 miliardy eur (v přepočtu asi 1,34 bilionu korun). Vzhledem k tomu, že průměrná míra inflace v Německu loni podle Spolkového statistického úřadu dosáhla 7,9 procenta, tržby farmaceutického trhu reálně o 2,5 procenta poklesly.
Zároveň se zvýšil i objem vydaných léků, a to o 2,3 procenta. Celkově tak bylo loni v Německu vydáno (ať už v lékárnách nebo nemocnicích) přibližně 102 miliard dávek (kusů kapslí, tablet a podobně) léčivých přípravků. Vyplývá to z aktuální zprávy o vývoji německého farmaceutického trhu, kterou zpracovala analytická společnost IQVIA.
Nejsilnějším měsícem byl květen
Z celkového obratu připadalo na léky na recept asi 71 procent, respektive 40,3 miliardy eur. Meziročně zde došlo k nominálnímu růstu o rovných pět procent, po zohlednění inflace to však znamenalo téměř tříprocentní pokles. Prodej volně dostupných léků meziročně vzrostl o sedm procent, což v reálném vyjádření znamená pokles o necelé jedno procento.
86 procent celoročního obratu zaznamenaly lékárny, zbylých 14 procent připadá na nemocnice. Z hlediska fyzického objemu vydaných léčiv je pak poměr ještě daleko výraznější ve prospěch lékáren, a to 93 ku 7.
Vůbec nejsilnějším měsícem z hlediska obratu i fyzicky vydaných léků byl květen. Zatímco průměrný měsíční obrat farmaceutického trhu v Německu loni činil asi 4,7 miliardy eur, květnový obrat byl na trojnásobné úrovni v porovnání s tímto průměrem. Rovněž meziročně došlo v květnu k největšímu nárůstu obratu, a to o necelých 15 procent. V případě fyzického objemu bylo v květnu vydáno asi 18 miliard kusů léčiv, meziroční nárůst dosáhl přes 10 procent.
Mohlo by vás zajímat
Obrat nepoklesl v žádném měsíci loňského roku
Pokud se ale na vývoj obratu a počtu vydaných léků podíváme odděleně lékárny vs. nemocnice, pak z hlediska obratu byl největší meziroční nárůst v nemocnicích zaznamenán v srpnu (+12,8 procenta), zatímco u lékáren to byl květen (+15 procent). Květen byl z pohledu nemocnic druhým nejsilnějším měsícem loňského roku. V případě fyzických výdejů léků pak největší meziroční nárůst nastal u nemocnic v lednu (+13,7 procenta), u lékáren to byl opět květen (+10,4 procenta).
Zajímavé je, že v žádném z měsíců loňského roku nedošlo k poklesu obratu, avšak v případě fyzického objemu léků se jejich výdej meziročně snížil v červenci, říjnu a listopadu, a to v řádu nižších jednotek procent. Největší pokles nastal v říjnu, a to přibližně o 2,5 procenta.
Koronavirus způsobil odklad onkologické léčby
„U tří druhů léků došlo k dvoucifernému nárůstu tržeb,“ uvádí zpráva společnosti IQVIA. Největší nárůst obratu byl zaznamenán v kategorii „ostatní antineoplastika“, tedy u přípravků pro léčbu rakoviny. Zde byl zaznamenán meziroční nárůst o více než 100 procent.
„Tento vývoj může být vysvětlen tím, že kvůli pandemii koronaviru došlo k poklesu objemu vydaných onkologických léků, a po odeznění pandemie došlo k výraznému oživení,“ uvádějí autoři zprávy.
Jako další vysvětlení předkládají zrychlení vývoje nových onkologických léků i zlepšení diagnostiky onkologických onemocnění. „Pět nejvíce prodávaných léků se na celkových tržbách podílelo skoro z jedné poloviny,“ dodávají autoři zprávy.
Zdeňka Musilová
Zdeňka Musilová
