V roce 2020 si v Evropské unii vyslechlo kolem 340 tisíc mužů diagnózu rakoviny prostaty a zhruba 70 tisíc na ni zemřelo. U mužů jde o jednu z nejčastějších onkologických příčin úmrtí. Vloni v prosinci se proto ministři zdravotnictví zemí EU shodli na tom, že do národních screeningových programů by bylo vhodné vedle rakoviny prsu, kolorekta a děložního čípku začlenit i testování na toto nádorové onemocnění. Svůj program chystá i Česko. Formulace Doporučení přijatých ministry je však opatrná – země by měly zvážit postupné zavádění programu, včetně pilotních projektů a dalšího výzkumu. O výhodách, rizicích a stále otevřených otázkách spojených s plošným screeningem hovořil včera na konferenci současného švédského předsednictví v Radě EU k rakovině profesor Ola Bratt z Gothenburgské univerzity.
Ministři zdravotnictví se v prosinci v Bruselu shodli na tom, že nastal čas zavést plošný screening rakoviny prostaty, a to s ohledem na „předběžné důkazy a značné množství probíhajícího oportunního screeningu“. Mělo by se tak však dít postupně, s využitím pilotních projektů, které vyhodnotí proveditelnost a účinnost takových programů. Výslovně se uvádí, že screening má probíhat testováním prostatického specifického antigenu (PSA) u mužů v kombinaci s dodatečným vyšetřením magnetickou rezonancí (MRI) jako následným testem.
„To je něco, co ve Švédsku děláme již tři roky,“ prohlásil včera na konferenci současného švédského předsednictví v Radě EU k rakovině profesor Ola Bratt z Gothenburgské univerzity. A s ohledem na švédské zkušenosti vysvětlil, co stojí za formulací výše popsaného doporučení.
Zmíněný jednoduchý krevní test na hladinu PSA, což je bílkovina, kterou produkují buňky prostaty, se k prokázání přítomnosti nádoru používá již řadu let. Pokud je hladina zvýšená, upozorňuje na možný výskyt karcinomu. Problém ovšem je, že hladinu PSA zvyšují i jiná onemocnění prostaty, obvykle benigní hyperplazie (rozšíření). „Většina mužů se zvýšenou PSA tak rakovinu prostaty nemá,“ upozorňuje Brat.
Platí při tom, že klíčové je odhalit nádor ještě před tím, než se objeví symptomy. „Může to trvat i několik let, kdy je nádor v těle přítomen a lze jej detekovat a léčit. Pokud se však rozšíří, typicky do kostí, je již nevyléčitelný,“ vysvětlil. Proto je při zvýšené hladině PSA nutné provádět další vyšetření.
Mohlo by vás zajímat
Podle Bratta se donedávna automaticky přistupovalo k systematické biopsii. Z různých částí prostaty se odebralo deset až dvanáct vzorků k následnému histopatologickému vyšetření. Rakovina se však tímto invazivním způsobem potvrdí jen u zhruba třetiny mužů. „Tento postup je tedy již překonaný. Dnes se to dělá tak, že se při výskytu vysoké hladiny PSA provede vyšetření magnetickou rezonancí, a pak teprve cílená biopsie tam, kde se objeví léze. To velmi snižuje riziko zbytečných diagnóz,“ upozorňuje Bratt. Takto se biopsii podle něj vyhne více než polovina mužů zachycených testem hladiny PSA.
Národnímu programu předchází regionální projekty
Na rizika diagnostiky rakoviny prostaty upozornila podle Ola Bratta například dlouhodobá pilotní studie screeningu rakoviny prostaty v osmi evropských zemích, která zahrnula téměř 163 tisíc mužů mezi 55 a 69 lety. „Během šestnácti let se mortalita snížila o 20 procent, což byl podobný výsledek jako u screeningu rakoviny prsu a mamografie. Při srovnání s kontrolní skupinou se však ukázal značně vysoký výskyt zbytečných diagnóz (overdiagnosis) nádoru, kdy tělo není ohroženo. Následná léčba by přitom výrazně snížila pacientovi kvalitu jeho života,“ vysvětluje Bratt. Na jeden zachráněný život připadlo ve studii třináct zbytečně diagnostikovaných mužů.
Z těchto důvodů došlo v roce 2018 ve Švédsku na národní úrovní ke shodě, že rakovina prostaty se nebude plošně vyhledávat, protože riziko zbytečné diagnózy a léčby převyšuje nad výhodami programu. Na druhou stranu testování hladiny PSA se mezi veřejností tak jako tak rozšířilo – 70 procent mužů starších sedmdesáti let si nechalo udělat jeden nebo více testů. To vláda označila jako neefektivní a drahé řešení, které navíc přispívalo ke zvyšování zdravotních nerovností.
Začala proto podporovat vznik regionálních projektů, kde tyto programy včasného záchytu pro muže mezi 54 a 70 lety organizovali místní poskytovatelé zdravotní péče. V roce 2020 se zapojily dva regiony, letos by jich mělo být již třináct, téměř všechny. „Data a zkušenosti z těchto programů poskytnout podklady pro případný národní screeningový program,“ uvádí Bratt. Stále totiž zbývá zodpovědět řadu otázek. „Například jak budou vypadat výsledky po opakovaných vyšetřeních MRI – zatím máme výsledky jen z jednoho. Jaké testy můžeme použít při výběru mužů pro vyšetření na MRI, jak optimálně MRI využít u mužů s opakovaně zvýšenou hladinou PSA,“ vypočítává. „Odpovědi na tyto otázky by nám postupně měly dát probíhající studie ve Švédsku, Finsku a Německu a také naše regionální programy,“ uzavírá Bratt.
Česko chystá zavedení screeningu v příštím roce
V České republice patří rakovina prostaty mezi nejčastější onkologická onemocnění u mužů. Podle včera zveřejněného Onkologického profilu České republiky 2023, společného dokumentu Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je incidence nemoci v ČR o 18,6 procent vyšší než je průměr EU. Nezanedbatelná není ani účast českých mužů na oportunním screeningu – podobně, jak bylo popsáno výše na příkladu Švédska.
Pilotní projekt populačního screeningu rakoviny prostaty se v současné době připravuje. V návaznosti na přijetí Doporučení Rady přislíbil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jeho zavedení pro muže mezi 50 a 70 lety od příštího roku. Měl by splňovat postup uvedený v Doporučeních.
Helena Sedláčková
