Německý zdravotnický systém se dostal do situace, kdy je ve stávající podobě jen těžko ufinancovatelný. Proto bude zapotřebí zvýšit spoluúčast pojištěnců systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Je o tom přesvědčen německý ekonom a profesor Freiburské univerzity Bernd Raffelhüshcen. „Pacienti si budou muset více připlatit z vlastní kapsy,“ uvedl pro německý deník Bild.
„Takovýto systém si již nemůžeme dovolit,“ řekl německému deníku Bild ekonom a profesor Freibruské univerzity Bernd Raffelhüschen k otázce financování německého zdravotnictví. Podle něho je nutné zvýšit spoluúčast pacientů, protože zdravotnický systém ve stávající podobě není finančně dlouhodobě udržitelný.
„Pacienti budou muset více platit z vlastní kapsy,“ dodal Raffelhüshcen. A rovnou uvedl částky, které by mohly současné neduhy německého zdravotnictví vyřešit. Podle Raffelhüschena by mohlo existovat několik úrovní spoluúčasti pacientů, které by byly zastropovány na úrovni, kterou by již nebylo možné překročit.
Až 2000 eur ročně
Strop spoluúčasti by tvořil jakousi pojistku, která by zachovávala určitou míru solidarity ve financování zdravotnického systému. „Mohlo by to být 1500 nebo 2000 eur ročně. Zároveň by existovaly příspěvky pro osoby s nízkými příjmy,“ dodal ekonom z Freiburské univerzity. Tyto příspěvky by byly financovány ze spolkového rozpočtu, navrhl.
Takové úvahy ale okamžitě odmítl spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). „Tyto návrhy by byly dostupné leda pro univerzitní profesory, jako je pan Raffelhüschen nebo já. Pro drtivou většinu populace to není možné,“ napsal Lauterbach na svůj twitterový profil.
Nešlo ale o jediný kontroverzní návrh, který Raffelhüschen pro deník Bild uvedl. Ekonom by si dovedl představit, že by si pacienti například hradili zdravotní péči poskytovanou po úrazu, který si způsobili rizikovým chováním – například při lyžování. „Kuřáci se také musí více podílet na následných nákladech na léčbu,“ argumentoval Raffelhüschen.
Profesor Freiburské univerzity varoval, že pokud nebudou přijata žádná opatření k nápravě financování německého zdravotnického systému, nutně se bude muset zvyšovat procentní sazba zdravotního pojištění, která se strhává z hrubých německých mezd.
Nestoupne-li spoluúčast, vzrostou odvody
Do roku 2035 by se tato sazba mohla zvýšit až na 22 procent. V současné době činí sazba zdravotního pojištění včetně zvláštní přirážky necelých 16 procent v průměru. Konkrétní sazba se může lišit podle toho, u které zdravotní pojišťovny je člověk pojištěný. Odchylky od uvedeného průměru však nejsou nijak zásadní.
Raffelhüschenovy návrhy se ale nelíbí ani Carole Reimannové, předsedkyni Spolkového svazu zdravotních pojišťoven AOK. „Zejména z hlediska sociální spravedlnosti a na pozadí již tak zvýšené zátěže pojištěnců jdou takové návrhy zcela špatným směrem,“ uvedla Reimannová pro deník Deutsches Ärzteblatt.
V letošním roce se však odhaduje, že systém zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) vygeneruje schodek ve výši kolem 17 miliard eur. Podle Karla Lauterbacha půjde o jeden z nejhlubších schodků, které historicky v německém zdravotnickém systému vznikly. Přesto k Raffelhüschenovým návrhům říká: „Určitě nic takového ode mě nepřijde.“
Dlouhodobá péče potřebuje reformu
Financování zdravotnického systému je však pouze jeden z problémů, který se týká udržitelnosti péče. Další časovaná bomba totiž tiká v oblasti dlouhodobé péče. Také ta je v Německu podfinancovaná, a tak na poplach bije opoziční Křesťansko-demokratická unie (CDU).
„Je alarmující, že stále více lidí sklouzává k sociální pomoci prostřednictvím péče,“ uvedl pro Augsburger Allgemeine mluvčí CDU pro zdravotnickou politiku a poslanec Spolkového sněmu Tino Sorge.
Podle něho je nade vší pochybnost, že dlouhodobá péče bude potřebovat silné finanční injekce. „Nelze popřít, že bude potřeba více než deseti miliard eur ročně navíc, aby bylo možné zajistit v budoucnu solidní kvalitu péče. Jde o téma, které se nesmí stát obětí koaličního pokeru,“ dodal Sorge.
Koaliční spolková vláda musí podle Sorgeho rychle s jednotlivými spolkovými zeměmi, ale i obcemi a provozovateli pečovatelských zařízení hovořit o tom, jak celý systém zreformovat.
Zdeňka Musilová
