Návrh zákona, který stanovuje pravidla pro uvádění na trh a prodej přírodních tzv. psychomodulačních látek, jako je například kratom, je hotový, včetně analýzy rizik. Stále ale chybí dohoda vládních úřadů na několika „podstatných detailech“, jako například kdo se ujme odpovědnosti za udělování prodejních licencí a za kontrolu, uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. „Pokud se dohodneme, která instituce bude dělat jaký typ kontroly, může to jít na vládu v řádu týdnů,“ tvrdí Vobořil.
O návrhu legislativních pravidel pro uvádění psychomodulačních látek, kam náleží i kratom, na trh, poskytování licencí, omezení dostupnosti podle věku, balení či reklamu, který připravuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil se svým týmem, diskutovala neformálně vláda na svém jednání ve středu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) posléze na tiskové konferenci prohlásil, že legislativní úpravu této problematiky podporuje. Pokud by se však nepodařilo dosáhnout dohody do zhruba dvou měsíců, zařadí kratom na seznam zakázaných návykových látek. K tomu by podle Vobořila mohlo dojít v září.
Kratom by se podle navrhovaných pravidel neměl prodávat lidem do 18 let a jeho prodej by měl být regulován podobně jako u tabáku. „Rozhodně nelze jít mírnějším způsobem, naopak,“ uvedl národní protidrogový koordinátor. Pokud se nebude chtít agendy povolování a kontrol ujmout žádný vládní úřad, mohla by se toho podle něj chopit i nová samostatná vládní agentura, která by vedle toho měla na starosti i otázky prevence a podpory léčby. „To mohou být jednotky lidí. Mohla by vzniknout i převedením části protidrogového odboru na Úřadě vlády,“ upřesnil Vobořil.
Prohibice přináší jen náklady
Kratom se na českém trhu podle Vobořila objevil v roce 2016, vloni se ho dovezlo několik desítek tun. V současnosti jej užívá kolem stovky tisíc osob, někteří se léčí ze závislosti. Prodej kratomu není nijak regulován, je volně k dostání i dětem například v automatech. V malém množství má povzbuzující účinky, ve větších dávkách utlumuje. Podle Národního monitorovacího střediska nepatří mezi vysoce rizikové látky, jeho nadměrné užívání může ale vést k závislosti. Může být toxický, pomáhá ale také zvládat abstinenční příznaky při závislosti na opiátech, vysoký tlak, únavu a má i protizánětlivé účinky.
Zakazovat prodej látek přírodního původu není podle Vobořila řešením, přiměřená kontrola trhu je podle něj mnohem účinnějším prostředkem prevence. „Prohibice přináší jen náklady, nic jiného,“ tvrdí. Proti globálnímu zákazu kratomu se postavila i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž by se měl zkoumat a sledovat, nikoli však zakazovat.
Problematiku psychoaktivních látek upravují v Česku dvě normy. Jednou je zákon o návykových látkách s jejich seznamem a druhou zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který slouží k regulaci trhu s alkoholem a tabákem a dalšími produkty určenými ke kouření. Ani jeden z předpisů neumožňuje omezovat dostupnost látek s nízkým rizikem jako kratom.
-sed-
