Jeden z pěti lidí na Ukrajině je v riziku toho, že se u něj během války rozvine duševní onemocnění. Odbornou pomoc ale vyhledají jen dvě procenta z nich. Náš Národní ukrajinský plán duševního zdraví bude toto řešit, oznámila na svém twitterovém účtu první dáma Ukrajiny Olga Zelenska. Ta se dlouhodobě angažuje v tom, aby lidé strádající válkou dostali také odpovídají psychosociální podporu a nezbytnou péči v případě, když se u nich rozvine duševní onemocnění. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) některým z duševních onemocnění trpí zhruba deset milionů Ukrainců, přičemž u asi čtyř milionů je jejich stav středně nebo velmi závažný.
Rok trvající válka na Ukrajině si vybírá těžkou daň na duševním zdraví obyvatel. Lidé jsou svědky nebo sami zažívají extrémně traumatizující události, a to včetně dětí. Miliony lidí potřebují odpovídající odbornou pomoc, která však není vždy dostupná. To se snaží změnit Světová zdravotnická organizace (WHO), ukrajinské ministerstvo zdravotnictví i první dáma země Olga Zelenska, která se dlouhodobě věnuje právě tématu duševního zdraví a tomu, jak zajistit potřebnou pomoc pro ty, kteří ji potřebují. Ona také v loňském roce iniciovala vznik národního plánu pro tuto oblast. Podle údajů ukrajinského ministerstva zdravotnictví a WHO patří právě oblast duševního zdraví ke společným prioritám.
„Zhruba deset milionů lidí v zemi může nyní žít s duševním onemocnění, přičemž u čtyř milionů z nich se jedná o středně závažný nebo závažný stav,“ uvedl Hans Kluge, ředitel Regionální kanceláře WHO pro Evropu, po nedávném setkání s první dámou Ukrajiny. Sama Zelenska na svém twitterovém účtu upozornila na to, že bohužel jen minimum z těch, kteří to potřebují, vyhledá odbornou pomoc: „Jeden z pěti lidí na Ukrajině je v riziku toho, že se u něj během války rozvine duševní onemocnění. Odbornou pomoc ale vyhledají jen dvě procentaz nich. Náš Národní ukrajinský plán duševního zdraví bude toto řešit. Věnovat se duševnímu zdraví je důležité a vždy potřebné. To je poselství, které se snažíme předat každému obyvateli Ukrajiny,“ dodala s tím, že doufá, že ve spolupráci s WHO se podaří zajistit nezbytnou péči v oblasti duševního zdraví pro všechny, kteří ji potřebují.
WHO je stabilní a podporující partner pro Ukrajinu
Zelenska předala představiteli WHO výsledky auditu služeb v oblasti duševního zdraví v zemi, který byl zpracován ve spolupráci s americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato zpráva se mimo jiné zaměřila na kapacity jednotlivých služeb, spolupráci mezi zodpovědnými resorty i reálnou dostupnost pomoci pro občany. Podle tohoto dokumentu je zdravotnický systém schopen „vidět“ či zachytit méně než deset procent případů duševních onemocnění.
„Kritickým problémem systému, jak se ukázalo během auditu, je extrémně nízké pokrytí službami. Toto je potřeba změnit především skrze vzdělávání a výuky svépomocných dovedností, které by se měly stát součástí každodenních dovedností každého z nás,“ je přesvědčená Zelenska. Cestou ke změně by měla být národní komunikační kampaň, která upozorňuje právě na to, jak se vhodně svému duševnímu zdraví věnovat a proč je to důležité.
WHO se pak dlouhodobě v rámci pomoci extrémně zatíženému ukrajinskému zdravotnictví podílí také na tom, jak zajistit nezbytnou psychosociální podporu a odpovídající péči těm, kteří ji potřebují. „Našli jsme ve WHO spolehlivého partnera a současně si myslím, že Ukrajina je spolehlivým partnerem pro WHO,“ dodala Zelenska.
Ukrajinské zdravotnictví během války čelí řadě závažných problémů, které vedou k tomu, že zdravotní péče navzdory snahám ukrajinských zdravotníků i pomoci mezinárodních organizací není vždy pro obyvatele dobře dostupná. Podle ukrajinského ministra zdravotnictví Viktora Ljaška bylo během roku trvající války poškozeno 1 218 zdravotnických zařízení, včetně 540 nemocnic, z nichž 173 bylo zcela zničeno. „Jakýkoliv útok na zdraví a zdravotní péči je jednoznačně porušením mezinárodního humanitárního práva,“ upozornil Kluge, podle kterého jsou útoky na zdravotnický systém „neodpustitelné“.
Míra dostupnosti zdravotní péče, včetně služeb v oblasti duševního zdraví, se v zemi liší podle regionu. Nejhůře na tom jsou lidé v místech, jako je Charkov, Irpiň nebo Buča. „Centra primární zdravotní péče, která byla napadena, je třeba opravit a přestavět, evidujeme více než 780 útoků. Tato místa potřebují dodávky elektřiny i to, aby se do nich znovu vrátili zdravotníci,“ dodal Jarno Habicht, zástupce WHO na Ukrajině. Podle něj již zhruba dvacet procent z poškozených zdravotnických zařízení bylo obnoveno díky humanitární pomoci a také investicím soukromého sektoru: „To znamená, že i zdravotnický systém se uzdravuje.“
Jisté podle něj je, že země nezbytně nutně potřebují další zdravotníky. „Potřebujeme nové specialisty, potřebujeme rychlejší vzdělávání pro sestry i lékaře. Potřebujeme i více specialistů v oblasti duševního zdraví a také fyzioterapeuty, abychom mohli zajistit, že děti získají potřebnou podporu pro to, aby se mohly hýbat, chodit do školy a jejich život mohl pokračovat,“ shrnul Kluge, který během posledního roku navštívil Ukrajinu již pětkrát a opakovaně zdůraznil potřebu mezinárodní pomoci pro tuto zemi: „Po tom, co jsem viděl, bohužel nemůžu říct, že by se dopady války na zdraví obyvatel zmenšovaly. Naopak se obávám, že se v příštích měsících ještě zvýší.“
Život ve strachu ze smrti
Péči v oblasti duševního zdraví se věnuje také organizace Lékaři bez hranic (MSF), přičemž její spolupracovnice a spolupracovníci pracují s lidmi, kteří prožili válečná traumata. Pracují jak ve specializovaných centrech, tak navštěvují ty, kteří potřebují pomoc, v uprchlických zařízeních či na různých místech, kde jsou ubytovaní, nebo přímo v krytech, kde se lidé ukrývají.
„Mnoho dětí, které jsme viděli a které zažily výbuchy bomb, trpí nespavostí, nočním pomočováním a nočními můrami. Staří lidé, kteří se často ocitnou sami poté, co jsou odloučeni od svých blízkých, jsou neustále nervózní a propadají slzám,“ popsala Oksana Vychnivska, supervizorka MSF pro oblast duševního zdraví působící v Kyjevě. Podle zkušeností spolupracovníků a spolupracovnic MSF na Ukrajině se místní lidé, kteří vyhledali jejich pomoc, potýkají s intenzivním strachem, neustálým stresem, přetrvávajícími obavami z budoucnosti, pocity beznaděje i záchvaty paniky.
Mnoho z těch nejzranitelnějších, kteří trpí, jsou navíc izolováni od svého okolí. Týká se to zejména seniorů a lidí žijící s různými handicapy. Mnoho z nich nemohlo opustit své domovy a nyní jsou odříznuti od svých nejbližších. Děti pak vnímají stres a problémy, jimž čelí dospělí, což negativně ovlivňuje i je. „Jedním z problémů, kterými se zabýváme, je stres související s traumatem. Například vzpomínky lidí na ukrývání se ve sklepech během těžkého ostřelování mohou být vyvolány určitými zvuky, pachy nebo scénami, které jim připomínají původní trauma. Vidíme také mnoho lidí s úzkostnými symptomy, jako jsou nespavost a neustálé obavy z budoucnosti. Lidé, kterých se toto obvykle netýká, jsou nyní ve stresu,“ dodala expertka.
Není nijak neobvyklé, že lidé s osobními zkušenostmi s válkou si v sobě nesou extrémní obavy ze smrti, které paralyzují jejich každodenní život. „Snažíme se pomoci našim pacientům znovu získat určitý stupeň kontroly ve velmi nekontrolovatelné a značně nejisté situaci tím, že pochopíme a vyjádříme to, co cítí. Snažíme se je ujistit, že strach, stres, úzkost a nespavost jsou normálními reakcemi na abnormální situaci. Je životně důležité, aby lidé mohli vyjádřit a prožít své pocity a emoce poté, co čelili traumatickým událostem. Pokud se to neřeší, mohou se tyto emoce nabalovat jako sněhová koule a stát mnohem závažnějšími,“ shrnula Lina Villa, spolupracovnice MSF v Dnipru.
Duševní zdraví potřebuje během války ještě více péče
Podle dřívějších údajů WHO se zhruba každý pátý člověk, který v posledních deseti letech zažil válku nebo jiný ozbrojený konflikt, potýká s duševním onemocněním, nejčastěji depresí, úzkostí, posttraumatickou stresovou poruchou, bipolární poruchou nebo schizofrenií. Při přepočtu na počet obyvatel Ukrajiny se jedná téměř o deset milionů lidí, kteří jsou v riziku rozvoje duševního onemocnění nebo se u nich některá z poruch již objevila. O to důležitější je věnovat se jejich potřebám.
WHO se tak ve spolupráci s místními úřady i dalšími organizacemi podílí na tom, aby bylo možné na Ukrajině zefektivnit „systém krizové reakce“. To znamená poskytovat nejen pomoc těm, u nichž se už objevily psychické problémy, ale také se věnovat zvyšování zdravotní gramotnosti, lepší péče o děti, která bude zahrnovat také problematiku duševního zdraví, podpory komunitních programů, včetně těch, jež cílí na vnitřně vysídlené obyvatele země, i posílení primární péče a zvyšování znalostí zdravotníků. To se děje často online s cílem zasáhnout co největší část ukrajinské odborné veřejnosti.
Online vzdělávání v oblasti duševního zdraví se věnuje také UNICEF, který rovněž zajišťuje potřebnou psychosociální péči pro děti s cílem zmírnit traumata, kterými ukrajinské děti prochází. „Během leteckých poplachů, zejména tam, kde hrozí letecké útoky, zažívají děti i dospělí obavy, napětí a strach. To je normální stav v extrémních situacích, ale obvykle má následky. Abychom lépe porozuměli tomu, co prožíváme a také pomohli sobě i svému okolí, vytvořili jsme speciální podpůrnou online sérii. V zájmu budoucnosti Ukrajinců se dnes věnujeme duševnímu zdraví,“ okomentoval vznik tohoto projektu ukrajinský ministr školství a vědy Serhij Škarlet.
„Děti, které prožívají jedenáct měsíců války, včetně výbuchů a intenzivního kvílení výstražných sirén, jsou obzvláště zranitelné. Často nemají jinou možnost než žít, hrát si a učit se v krytech a sklepích. Navíc bez elektřiny prožili miliony chlapců a dívek poslední měsíce v zimě a mrazu a nemohli se účastnit ani online výuky. UNICEF pracoval na této sérii, aby jim pečující osoby, vyučující a sociální pracovníci pomohli zvládnout traumata, kterým byly tyto děti svědky nebo je samy zažily,“ dodal Murat Sahin, zástupce UNICEF pro Ukrajinu.
Ludmila Hamplová
