Kolegium NS potvrdilo: Rozsudek, jehož součástí je geometrický plán, nelze doručit datovou schránkou
Žalobu pro zmatečnost podalo Hlavní město Praha, neboť mu byl zaslán rozsudek do datové schránky. Zástupci metropole, která byla v případu v pozici žalovaného, uspěli u Nejvyššího soudu (NS). Součástí rozsudku byl totiž geometrický plán vyhotovený jako originál v listinné podobě. V takovém případě nelze datovou schránku použít. Jedinečné dokumenty jako jsou doklady, průkazy, směnky, geometrické plány a technické nákresy nelze nahradit konverzí. O problematice loni rozhodoval senát Nejvyššího soudu, kolegium rozhoduje o zařazení rozhodnutí do Zelené sbírky rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodnutí z dubna roku 2022 bylo předmětem jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v prosinci 2022. Kolegium Nejvyššího soudu z něho schválilo právní větu: „Rozsudek, jehož nedílnou součástí je geometrický plán vyhotovený jako originál v listinné podobě, nelze doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, neboť to jeho povaha neumožňuje.“
Stejně se v minulosti vyjádřil i Nejvyšší správní soud.
Plán byl zaslán do datové schránky, proto nebyl doručen
Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu, v původním případu šlo o žalobu dvou fyzických osob proti České republice, Státnímu pozemkovému úřadu, Hlavnímu městu Praze, Technické správě komunikací a Městské části Praha 6.
Proti zamítnutí odvolání pro opožděné podání v tomto sporu podalo Hlavní město Praha u Městského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost. Město argumentovalo, že naopak podalo odvolání před uplynutím lhůty, neboť rozsudek mu přišel do datové schránky spolu s geometrickým plánem a nebyl proto ve skutečnosti řádně doručen.
Mohlo by vás zajímat
„Uvedl (žalovaný), že mu rozsudek nebyl řádně doručen, když byl zaslán jeho tehdejšímu právnímu zástupci do datové schránky, ačkoliv součástí tohoto rozsudku byl geometrický plán, jehož povaha (originál v listinné podobě) neumožňovala doručení elektronickou formou,“ cituje Nejvyšší soud čtvrtého žalovaného v původním případu, kterým bylo město Praha.
VS v Praze: Praha měla žádat další doručení
Vrchní soud v Praze však rozhodnutí Městského soudu v Praze potvrdil. „Takový nedostatek navíc mohl 4) žalovaný namítat bezprostředně po doručení rozsudku žádostí o jeho opětovné doručení, jakož i mohl podat blanketní odvolání, což ovšem neučinil, a ani následně nepožádal o prominutí zmeškání lhůty. Soud prvního stupně tedy správně žalobu pro zmatečnost zamítl, nicméně v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 1269/2006, se jednalo o žalobu přípustnou,“ shrnuje vývoj případu Nejvyšší soud.
Proti tomu podalo město Praha jako čtvrtý žalovaný v původním případu dovolání k Nejvyššímu soudu. „Dovolatel měl možnost plně se seznámit s geometrickým plánem až nahlédnutím do spisu, a to dne 3. září 2014, přičemž odvolání podal dva dny poté. Rozdíly mezi originálem a doručeným skenem geometrického plánu se odvolací soud v napadeném usnesení zabýval poměrně stroze, ačkoliv na ně dovolatel upozorňoval při jednání před odvolacím soudem, proto dovolatel z tohoto důvodu považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné. S ohledem na výše uvedené nedostatky skenu geometrického plánu, jenž byl součástí doručovaného stejnopisu rozsudku, nemohlo dojít k účinnému doručení a nezačala tak běžet lhůta k podání odvolání,“ cituje z dovolání Nejvyšší soud.
Praha: Soud není oprávněn vytvářet stejnopis plánu
Město Praha jako dovolatel nastolilo osm právních otázek ohledně povahy dokumentu ve vztahu k jeho vytvoření a doručení prostřednictvím datové schránky. „Podle dovolatele neřešenou otázkou je, zdali je soud oprávněn vytvořit stejnopis geometrického plánu, přičemž tato otázka má dokonce ústavní rozměr, neboť souvisí s principem dělby moci,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Podle města Praha nelze geometrický plán v listinné podobně pro jeho specifičnost nahradit jeho konverzí.
Jak v rozhodnutí uvádí Nejvyšší soud, geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, pro jeho ověření se uděluje úřední oprávnění a podle zákona musí být k ověřené kopii připojen text s vlastnoručním podpisem fyzické osoby, číslo z evidence kopií a otisk razítka e státním znakem.
Průkazy, plány, cenné papíry nelze posílat datovou schránkou
Kromě toho zákon o elektronických komunikacích uvádí geometrický plán ve výčtu jedinečných dokumentů, které nelze nahradit konverzí: „Konverze se neprovádí [§ 24 odst. 4 písm. b) zákona o elektronických úkonech], jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rys nebo technickou kresbu,“ uvádí se v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Proto Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí o dovolání uvedl: „Geometrický plán, který je součástí rozhodnutí a je vyhotoven jako originál v listinné podobě, nelze konvertovat do elektronické podoby, a to z důvodu nemožnosti dosáhnout shody ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech. V takovém případě proto nelze uvažovat ani o uplatnění materiální funkce doručení. Pokud tak soud 4) žalovanému doručil předmětný stejnopis rozsudku do datové schránky, nezačala 4) žalovanému běžet lhůta k podání odvolání.“
V dalším řízení bude muset soud znovu doručit rozsudek včetně originálu a o žalobě města znovu rozhodnout.
Irena Válová
