Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představila onkologický profil České republiky. Ačkoliv je onkologická péče o pacienty v Česku na vysoké úrovni, problémem je zajištění rovného přístupu k vysoce specializované péči ve všech krajích, s čímž souvisí také nedostatek zdravotnických pracovníků. Snižování nerovností v dostupnosti péče má za cíl Národní onkologický program 2030.
Počet případů onemocnění rakovinou se v Česku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v příštích deseti letech zvýší o deset procent. Mezi hlavní rizikové faktory se řadí nadváha, obezita, konzumace alkoholu a kouření, čemuž přispívají i výrazné sociální nerovnosti, zejména v oblasti vzdělání. Další problém představují také rozdíly regionální, které jsou podle EK a OECD znepokojivé.
V České republice je patnáct komplexních onkologických center, osm hematoonkologických center a dvě centra vysoce specializované onkologické a hematoonkologické péče pro děti. Alespoň jedno komplexní onkologické centrum má každý z krajů, kromě Karlovarského. A právě dostupnost péče v Karlovarském kraji a snížení nerovností je jedním z cílů Národního onkologického plánu 2030. Konkrétně by se jednalo o posílení spolupráce karlovarského registru osob s komplexním onkologickým centrem v Praze a Plzeňském kraji. Zřízení zbrusu nového onkologického centra se totiž z důvodu nedostatku dostupných zdravotnických pracovníků v kraji neplánuje. Mezi další prioritu plánu NOP 2030 je také zajištění dostupnosti všech typů paliativní péče pro onkologické pacienty.
Zdroj: ÚZIS (údaje se týkají období 2016–2020)
Posílená síť centralizované onkologické péče jako jeden z cílů Národního plánu obnovy
Pro pacienty je často problematické za léčbou dojíždět, pokud se onkologické centrum nachází ve větší vzdálenosti nebo dokonce v jiném kraji. Diagnostiku lze řešit konzultacemi s multidisciplinárními týmy s onkology a lékaři nukleární medicíny (ve zkratce MDT). Inovativní léčba je ale poskytována pouze v onkologických centrech. Cílem Národního plánu obnovy je proto zřízení Národního ústavu pro výzkum rakoviny v Praze a rozvoj onkologické péče v jednotlivých krajích. Do onkologické péče budou investovány 2 miliardy korun, které by měly jednak podpořit rozvoj onkologických center, ale také posílit koordinaci péče a vzájemnou spolupráci.
Dlouhodobý nedostatek pracovních sil
Ze zprávy onkologického profilu pro Českou republiku vyplývá, že hustota lékařů na počet obyvatel je podobná průměru v zemích Evropské unie. Existují však značné rozdíly mezi jednotlivými specializacemi a kraji. Onkologičtí lékaři jsou více dostupní v Brně a Praze kvůli lékařským fakultám. Méně jich je naopak v Západních Čechách, a to zejména v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji.
Nedostatečný je i počet pracovníků provádějících screening a diagnostiku v některých krajích, ačkoliv dostupnost technického vybavení pro onkologickou léčbu je v Česku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nadprůměrná. Nejhorší situace je podle národních odborníků v západní části Česka. Problém však nemusí vždy nutně souviset s infrastrukturou a kapacitou. Na vině může být také nedostatečná spolupráce a komunikace poskytovatelů nebo špatná organizace pracovních postupů. Podle OECD a EK může zlepšení dostupnosti údajů o onkologických pacientech, jejich léčbě a posílení systémů sledování kvality výrazně přispět k vylepšení onkologické péče a k poklesu nerovností.
Nela Slivková
