Poskytovatelé se bojí přístupu pojišťoven v dohodovacím řízení. Chtějí pokrytí nákladů

Pokrýt stoupající náklady – to je hlavní požadavek, s nímž jdou zástupci poskytovatelů péče do dohodovacího řízení. V tuto chvíli většina z nich nechce být konkrétnější s tím, že bez znalosti čísel z analytické komise a predikce ministerstva financí jsou zatím tyto úvahy předčasné. Někteří už ale své záměry prozradili. Malé nemocnice by tak chtěly mít jako referenční rok 2022 nebo výrazně navýšit sazby pro následnou péči, lékárníci zase striktně odmítají nápad, že by se signální kód za výdej položky na receptu měl zvýšit o pouhé haléře.

“Co se týče představ nemocnic pro rok 2024, tak ty vždycky jdou do dohodovacího řízení s jednou jedinou věcí, a tou je to, že chtějí pokrýt svoje náklady od plátců. Já si myslím, že to je základní premisa, s žádnou jinou nejdeme. My nechceme vydělat, my chceme, abychom měli pokryty férově naše náklady. To je hlavní požadavek,” říká šéf motolské nemocnice a koordinátor segmentu akutní lůžkové péče v dohodovacím řízení Miloslav Ludvík.

Konkrétnější je Michal Čarvaš, předseda představenstva Nemocnice Prachatice a šéf Asociace českých a moravských nemocnic. “Co se týká roku 2024, tak AČMN bude usilovat o to, aby referenční rok byl 2022 a nikoli do nekonečna 2019 s produkčním limitem zhruba 97 až 98 procent. Budeme usilovat o sblížení minimálních základních sazeb a zejména o zvýšení těch dvou nejnižších. Pokud indexuji všechny minimální základní sazby stejným procentem, pak se nominálně rozcházejí, místo aby se sbližovaly. Navíc není důvod, aby svazové zdravotní pojišťovny hradily v průměru o deset tisíc Kč za jeden case mix méně než VZP, což se dlouhodobě děje v segmentu lůžkové péče a úhrady pomocí paušálu (DRG alfa),” přibližuje Čarvaš.

AČMN zastupuje i nemocnice s následnou péčí, kde bude usilovat o výrazné navýšení sazeb a úhrad tak, aby následná péče byla atraktivnější a ekonomicky stabilnější segment, kde fixní náklady tvoří kolem 85 procent celkových nákladů. Růst úhrad podle Čarvaše musí reflektovat růst nákladů ve zdravotnictví, tedy inflaci a energie, což činí nárůst o 25 procent mezi lety 2024 a 2022, a také očekávaný růst mezd. Ten by mezi roky 2022 a 2024 měl činit pět plus pět procent.

Nemocnice vedle toho také mají ambulantní část. “Budeme prosazovat navýšení úhrady za akutní ambulantní péči jak ze strany zdravotních pojišťoven, kde jde o platbu za urgentní příjmy a za převzetí akutního pacienta od zdravotnické záchranné služby, tak i spoluúčasti pacienta – regulační poplatek z 90 Kč na 200 Kč. Rádi se budeme podílet na smysluplné bonifikaci za kvalitu a na rozšíření jednodenní péče i o výkony gynekologické, ortopedické a případně i další vhodné v rámci jednoho společného lůžkového fondu,” dodává Michal Čarvaš.

Mohlo by vás zajímat

Propaguje syrové mléko, z autismu viní očkování. Teď se má Kennedy junior „vyřádit“ v americkém zdravotnictví

Zvýšení signálního kódu za výdej na recept o haléře? Neakceptovatelné

Lékárníci vnímají jako pozitivní zprávu, že VZP nakonec loňský rok zakončila v lepší finanční kondici, než se původně čekalo, a to skoro o šest miliard korun. Na druhou stranu však od dohodovacího řízení nemají přehnaná očekávání.

“Skepsi vnímám za náš segment v tom slova smyslu, že jsme okrajově vnímaným segmentem zdravotní péče a vždy se řeší jen medializované věci, nyní například nedostatek antibiotik. Koncepční otázky lékové politiky a financování lékárenské péče nejsou dlouhodobě řešeny. Cíl v letošním dohodovacím řízení máme jasný: více peněz do našeho segmentu a nepřistoupit na laciné až trapné nabídky zdravotních pojišťoven v podobě haléřového zvýšení signálního kódu za výdej položky na recept. Dohodnuté finance by měly krýt alespoň část stále se zvyšující inflace a v kontrastu s tím stále klesající platové ohodnocení farmaceutů a farmaceutických asistentů/tek. Peníze šly v minulosti do jiných segmentů a pouze u léků na předpis výdaje zdravotních pojišťoven stagnovaly,” konstatuje prezident Grémia majitelů lékáren a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Marek Hampel.

Obavy zejména z přístupu svazových pojišťoven mají také ambulantní radiologové. “Nemůžeme chtít nic jiného než inflaci plus pár procent. Bude to hodně těžká matematika, protože do bodové hodnoty se promítne index režijních nákladů, provázaný s inflací 2022. Budu chtít udržet stávající model, tedy významnou část bez faktické limitace a bonus pro komplexní pracoviště (tedy „malus“ pro ty, co si vyberou rozinky). SZP již dopředu odmítl, VZP přislíbila zkusit se podívat na bonifikaci malých praxí. Znovu zkusím otevřít náš trošku nezvyklý model z loňska – totiž flexibilní parametr konečných úhrad. Ten se jako jediný jeví být správný v makroekonomicky turbulentní době,” přibližuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca, který podtrhává, že radiologové mají eminentní zájem na dohodě.

Dvojciferná indexace

Kritičtí k přístupu pojišťoven jsou i fyzioterapeuté. “Téma úhrad vnímáme samozřejmě jak v souvislosti se zohledněním ekonomické situace a kompenzace inflačních tlaků, tak i v rámci vývoje mezd zdravotnických pracovníků. V dlouhodobém vnímání institutu dohodovacího řízení pociťujeme určitou míru skepse, kdy zdravotní pojišťovny do jisté hry využívají svého výsadního postavení v rozhodování o přerozdělení financí. Skepse je pak i směrem ministerstvu zdravotnictví, které sice posílá své návrhy k posouzení, ale již nikdy nereflektuje naše připomínky. Kroky vlády, které vedly ke snížení dluhu státního rozpočtu, ale na úkor peněz, které měly být použity do financování zdravotní péče, možná pocítíme v letošním dohodovacím řízení,” poukazuje víceprezidentka Unie fyzioterapeutů UNIFY ČR a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Šárka Smejkalová.

Fyzioterapeuté se přitom letos chtějí řídit doporučením analytiků, kteří na základě parametrů vstupujících do modelu úhrad podle výsledků analytické komise navrhnou adekvátní navýšení objemu péče, hodnoty bodu a jiných mechanismů. “V současné době, kdy rostou ceny energií, bude potřeba bojovat o každou korunu, aby byla zajištěna finanční stabilita poskytovatelů a nebyla ohrožena dostupnost péče, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V posledních letech se zvyšují počty těch poskytovatelů zdravotních služeb ve fyzioterapii, kteří pracují bez smluv se zdravotními pojišťovnami za úhradu pacientem. I to jsou výsledky politiky ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven,” dodává Smejkalová.

Konkrétní čísla před znalostí dat z analytické komise nechtějí prozrazovat ani lázně. “Co se týká objemů a indexů, tak o těch bude možné hovořit až po zveřejnění analytických dat za loňský rok a prvních výhledů ekonomiky. Loňské výhledy byly nejspíš pesimističtější než realita, a tak se letos očekává, že odhady příjmů pojištění budou dělány optimističtěji a projeví se v nich i první indexování platby za státního pojištěnce. Vzhledem k míře inflace předpokládám, že budou všechny segmenty mířit ke dvouciferné indexaci svých návrhů, protože jejich náklady tak rozhodně narostly,” dodává zástupce segmentu lázní v dohodovacím řízení Eduard Bláha ze Svazu léčebných lázní.

Michaela Koubová