Tržby farmaceutické výroby v Česku stále rostou, ročně přesahují 55 miliard korun. Sektor také zaměstnává stále více lidí. V současnosti je to zhruba 14 tisíc osob, zároveň 2,8krát více míst díky výrobě léků v Česku vzniklo. Přes rostoucí tržby nicméně konstantně klesají výrobcům léků zisky. Z maximálních hodnot kolem 44 procent v devadesátých letech se do roku 2020 snížily o téměř polovinu. Státní pokladně pak toto odvětví přináší ročně přes 16 miliard korun. Data vyplývají z analýzy vlivu farmaceutického výrobního průmyslu na českou ekonomiku, kterou v druhé půli loňského roku zpracovala pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF) společnost Deloitte.

Podle analýzy společnosti Deloitte tržby české farmaceutické výroby již řadu let rostou, v roce 2020 dosáhly téměř 55 miliard korun. Zvyšující se poptávku po lécích dávají analytici do souvislosti se stárnutím obyvatel, náročnějšími léčebnými postupy, ale také třeba s větším důrazem na zdravý životní styl, který se odráží i v růstu výdajů za volně prodejné léky. Nelze opominout ani vliv krize spojené s šířením onemocnění covidu-19.

Celkový dopad výrobního farmaceutického průmyslu na tržby ve všech odvětvích v ČR dosahuje 97 miliard korun, což představuje 0,76 procenta HDP. Nepřímý vliv díky zvýšené produkci v dodavatelském řetězci pak činí dalších 27,4 miliard.

Dobré hospodářské výsledky se odráží i ve stále vzrůstajícím počtu zaměstnanců v české farmaceutické výrobě. V roce 2020 to bylo zhruba 14 tisíc osob, přičemž náklady na jednoho zaměstnance dosáhly 55 tisíc korun. V ČR jde o nadprůměrnou částku. Sektor zároveň nepřímo ovlivňuje vznik dalších pracovních míst, celkově se jich podle analýzy Deloitte vytvořilo díky výrobě léků v Čechách přes 37 tisíc. Tato tzv. „multiplikace zaměstnanosti“ dosahující 2,8násobku je opět nadprůměrná ve srovnání s ostatními sektory, kde jde v průměru o 2,5násobek.

Přes rostoucí tržbu nicméně konstantně klesá zisk sektoru. Z maximálních hodnot kolem 44 procent v devadesátých letech se do roku 2020 snížil o téměř polovinu, na 25 procent.

Mohlo by vás zajímat

16 miliard do státního rozpočtu

Analýzu vlivu farmaceutického výrobního průmyslu na českou ekonomiku zpracovala společnost Deloitte v druhé půli loňského roku pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF). Ta v současnosti sdružuje 22 výrobců generických a biosimilárních léčivých přípravků (v době zpracování studie jich ovšem bylo o tři méně – pozn.red.). Tyto preparáty tvoří podle ČAFF 63 procent českého trhu co do počtu balení a 35 procent co do objemu financí. Jde o širokou škálu léků, včetně těch život zachraňujících, například na léčbu onemocnění srdce a cév, nízkého krevního tlaku, artritidy, astmatu, lupénky, atopické dermatitidy, Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy či epilepsie. Podle ČAFF dodávají její členové na český trh deset z dvaceti nejprodávanějších generik v ČR.

Analýza konstatuje, že farmaceutická výroba obecně patří mezi jeden z nejdynamičtějších průmyslových oborů. Jde o sektor s vysokou přidanou hodnotou, která souvisí s technologickou náročností, aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje a také potřebou kvalifikované pracovní síly. Vedle již zmíněných čísel analytici vyčíslili, že pro státní pokladnu výrobní farma průmysl vygeneruje 16,1 miliard korun. Z toho nejvíce přispěl výběrem pojistného na sociálním zabezpečení – 6,2 miliardy korun, deseti miliard korun dosáhla výše vybraných daní.

Hrubá přidaná hodnota farmaceutické výroby v Česku byla v roce 2020 přes 21 miliard korun, což činí zhruba 1,5 procenta celé české průmyslové výroby. Celkový dopad na hrubou přidanou hodnotu ve všech odvětvích při započítání vlivu na velkoobchod a maloobchod, reklamu, spotřebu energií či nákup nemovitostí vypočítávají analytici na 40,3 miliard korun (0,79 procent HDP).

V Evropě jde ale o podprůměrná čísla, konstatuje Deloitte, a upozorňuje na příklad Irska. To je totiž třetím největším exportérem léčiv na světě a místní farma průmysl vytváří ročně 32 procent irského HDP. Země je podle autorů analýzy důkazem, že i malá evropská země se může stát globálním lídrem.

Téměř třetina vývozu míří do Německa

S rostoucí výrobou stoupá také poměrně rychle vývoz léků vyrobených v Česku. V roce 1999 se jich vyvezlo za sedm miliard, v roce 2021 to bylo již 85,5 miliard korun. To představuje 1,75 procent z celkového podílu na vývozu zboží z ČR. Nejvíce léků míří do Německa, kde v roce 2021 skončila téměř třetina farmaceutického vývozu za zhruba 24,1 miliard korun. Mezi další cílové země patří Dánsko, Slovensko, Rakousko či Nizozemsko. Mimo EU končí zhruba 15 procent vyvezeného zboží.

Nepřehlédnutelné nejsou ani investice do výzkumu a vývoje. Ty se v oblasti výroby léků týkají především inovativních výrobních postupů, nových a bezpečnějších lékových forem či způsobů podání léku. Podle oficiálních statistik vyčíslují analytici Deloitte výdaje farma výroby v této oblasti v průměru na zhruba 60 milionů ročně. Tím se řadí na osmé místo v rámci českého zpracovatelského průmyslu (kde naprosto s přehledem dominuje automobilový průmysl). ČAFF nicméně k tomu doplňuje, že jde o čísla vycházející z oficiálních statistik, skutečné výdaje na výzkum a vývoj jejích členských firem jsou podle Asociace mnohem vyšší a v roce 2021 dosáhly 814 milionů korun.

ČAFF k tomu dodává, že generika a biosimilární léky přinesly v období 2016 až 2020 úsporu českému systému veřejného zdravotního pojištění téměř deseti miliard korun. Do roku 2030, kdy patent a exkluzivitu ztratí další originální molekuly, předpokládá další úsporu ve výši 16 miliard korun.

Helena Sedláčková