Ministři financí a práce a sociálních věcí Zbyněk Stanjura a Marian Jurečka se dohodli na datovém propojení systémů veřejného zdravotního pojištění a nemocenského pojištění, které spravuje Česká správa sociálního zabezpečení. Zástupci Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotních pojišťoven a České správy sociálního zabezpečení se k tomu poprvé sejdou v úterý 14. února. Nový model vyžaduje legislativní změny, které by oba ministři chtěli prosadit do konce letošního roku. Informaci Zdravotnickému deníku sdělil poradce ministra financí Martin Šamaj, který společně s členy Národní ekonomické rady vlády a pracovní skupinou ministerstva financí a zdravotních pojišťoven na návrzích parametrických změn zdravotnictví intenzivně pracuje.
Jedná se o systém, který je v zahraničí zcela běžný, přesto u nás nefunguje. Propojení zdravotního a nemocenského pojištění by podle Martina Šamaje mělo přispět ke snížení zneužívání nadměrného čerpání nemocenského pojištění i ke zvýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění. Správa nemocenského pojištění je v České republice zatím pouze v rukou jediné instituce – České správy sociálního zabezpečení. Zdravotní pojišťovny nevědí, kdo z jejich pojištěnců čerpá z nemocenského pojištění a v jakém rozsahu. To by se však podle nového návrhu mělo změnit. „Zdravotní pojištění kryje veškerou vykázanou zdravotní péči z pohledu poskytovatelů zdravotních služeb. Mnohdy ale onemocnění nebo úraz přechází do zdravotně-sociálního pomezí. Náklady se ale nikde neslučují dohromady a my proto sledujeme pouze zdravotní výdaje bez vazby na náklady nemocenského,“ poukázal na problém Šamaj.
Datovým propojením zdravotního i nemocenského pojištění by stát sledoval celkové náklady za zdravotní péči i náklady nemocenského pojištění. „Měli bychom vědět, kolik daný pacient stát stojí. To je primárním cílem propojení,“ zdůraznil. V zemích, kde se databáze propojily, bylo zřejmé, kde se vystavovaly neschopenky bez léčby, což může být signálem toho, že je něco v nepořádku. V souvislosti s čerpáním pracovních neschopenek se lidé uchylují k takzvanému „útěku do nemoci“. „Pacient má životní problém a potřebuje ho řešit volnem. Ve skutečnosti potřebuje pracovní neschopenku, aby mohl být doma,“ přiblížil problematiku Šamaj. Dodal, že k danému jevu často dochází v zaměstnání sezónního charakteru, kdy lidé začnou pravidelně čerpat pracovní neschopnost například v zimním období. „V tuto chvíli chceme, aby pojišťovny sledovaly data o tom, jak je čerpaná pracovní neschopenka. Na základě těchto dat pak můžeme v budoucnu ovlivňovat chování lékařů i pacientů,“ doplnil.
Nemocenské pojištění stojí stát desítky miliard, systém je v deficitu
Za poslední dva roky se rozdíl mezi příjmy a výdaji na nemocenské pojištění pohyboval v deficitu v rozmezí mezi 14 až 21 miliardami korun. „Dávky v pracovní neschopnosti jsou tím největším objemem prostředků, které se z nemocenského pojištění vynaloží,“ uvedl Šamaj. Je ale také zapotřebí zohlednit vliv pandemie covidu-19, kdy byla občanům nařizována povinná karanténa. „Z dostupných údajů je však zřejmý negativní vliv počtu nových případů pracovní neschopnosti, který od roku 2014 roste a zejména od roku 2019 při zrušení karenční doby došlo k výraznému navýšení nových případů,“ dodal. Ze sledovaných kapitol nemocenského pojištění lze pro srovnání představit parametr počtu kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, která v roce 2015 dosáhla necelých 67 milionů vykázaných kalendářních dnů vůči roku 2021, kde se stejný parametr zastavil na 95 milionech kalendářních dnů.
Zdravotní pojišťovny mají, na rozdíl od ČSSZ, přímý vliv na lékaře, kteří vystavují pracovní neschopenky. Pojišťovny na základě sledování dat mohou v budoucnu porovnávat čerpání nemocenského pojištění ve vazbě na konkrétní diagnózy a sledovat a ovlivňovat chování lékařů. U významných odchylek může pojišťovna vznést dotaz, proč je vystavena pracovní neschopenka, aniž by byla předepsána pacientovi léčba. Z tohoto důvodu je důležité, aby měly zdravotní pojišťovny kompletní data o čerpání nemocenského pojištění. „Cílem je, aby pravidelně přicházela aktuální data, alespoň jednou za kalendářní měsíc,“ upřesnil Šamaj. Česká správa sociálního zabezpečení by zase změnu uvítala kvůli posudkové činnosti. „Posudkoví lékaři stanovují a rozhodují o invaliditě a různých výjimkách. Pracují s výpisy z lékařské dokumentace a mnohdy by potřebovali nahlédnout do dat žadatelů, jak se historicky čerpala zdravotní péče,“ uzavřel Šamaj.
Nela Slivková
