Vnitro se má stát centrálním správcem majetku zajištěného obviněným, soudy budou muset rozhodnutí konzultovat
Ministerstvo vnitra se má stát centrálním správcem majetku zajištěného obviněným osobám v trestním řízení místo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Realizuje se tak deset let starý plán. Soudy budou muset před zajištěním majetku jeho správu „pokud možno“ s ministerstvem vnitra konzultovat. Vnitro bude moci pověřit správou exekutora nebo profesionálního správce. Přednost dostává ponechání majetku na místě. Mění se také trestní řád.
Navrhuje to ministerstvo spravedlnosti novelou zákona 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.
Ministerstvo vnitra se má stát centrálním správcem majetku zajištěného osobám obviněným v trestním řízení. Až dosud tuto činnost vykonával převážně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a jeho územní pobočky. V roce 2013 vypracovalo vnitro spolu s ÚOKFK analýzu problémů správy zajištěného majetku. V roce 2015 pak vznikla změna konceptu a v roce 2017 bylo založeno Centrum zajištěných aktiv ministerstva vnitra, vyplývá ze zprávy RIA.
Nyní ministerstvo spravedlnosti navrhuje změnou zákona 279/2003 Sb., přesunout správu zajištěného majetku právě na „Centrum zajištěných aktiv MV“. Samo „Centrum“ však v zákoně nefiguruje, novela hovoří výlučně o „ministerstvu vnitra“, ačkoli důvodová zpráva odkazuje k „Centru“.
Správcem je vnitro, není-li uvedeno jinak
Vysvětlení lze najít v připomínkovém řízení. V jeho rámci vnitro vysvětlilo, že „Centrum“ je jen organizační článek odboru správy majetku ministerstva vnitra, pouze ministerstvo může být pověřeno a jednat ve věci zabraného majetku. A ministerstvo spravedlnosti mu vyhovělo.
Nová definice správce zajištěného majetku proto vypadá takto:
Mohlo by vás zajímat
Správce zajištěného majetku
(1) Není-li dále uvedeno jinak, podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho pověření Ministerstvo vnitra. Pokud bylo správou zajištěného majetku v přípravném řízení pověřeno Ministerstvo vnitra nebo jiný správce, v řízení před soudem není třeba vydávat nové pověření.
Úplný návrh ministerstva spravedlnosti včetně důvodové zprávy a připomínkového řízení je zde.
Centrum dostane nepřetržitý přístup do registru
Ministerstvo vnitra (stejně jako soud) bude moci pověřit správou exekutora nebo uzavřít smlouvu na správu zajištěného majetku s firmou.
Pokud jde o nemajetková práva v souvislosti s podílem v obchodní korporaci, pověří soud správou insolvenčního správce. V případech zajištěného majetku v souvislosti s celními delikty má být správcem Generální ředitelství cel. Chráněné rostliny a živočichy bude spravovat ministerstvo životního prostředí a radioaktivní odpad Správa uložišť radioaktivních materiálů. Zbraně, střelivo, munici a drogy bude spravovat Policie ČR respektive krajské ředitelství podle příslušnosti soudu.
Vnitro bude spravovat i zajištěné automobily. Za tímto účelem dostane „Centrum“ nepřetržitý dálkový přístup do registru vozidel. Totéž navrhuje novela pro Úřad pro zastupování státu kvůli odúmrti.
„Přístup k těmto údajům je pro Ministerstvo vnitra (Centrum) důležitý v celém procesu správy zajištěných vozidel, neboť mnohdy např. chybí k zajištěnému vozidlu velký technický průkaz a je třeba žádat o vystavení duplikátu a do té doby je potřeba, aby Ministerstvo vnitra (Centrum) mělo k dispozici aktuální údaje za účelem dostatečného popisu vozidla určeného k prodeji,“ uvádí k tomu ministerstvo spravedlnosti.
K vozidlům důvodová zpráva poskytuje i čísla: „Celkové průměrné náklady na převoz, skladování, údržbu a prodej vozidla do 12 měsíců od jeho zajištění činí v průměru 8850 Kč na jedno vozidlo. Průměrná cena prodaných vozidel od roku 2017 do roku 2021 včetně činí 325 000 Kč. Procentuálně činí přímé náklady na správu a prodej jednoho vozidla do 12 měsíců od jeho zajištění v průměru do 3,5 % z jeho prodejní ceny.“
Soud konzultuje s Centrem, orgán Centrum informuje
Především však bude novou povinností soudu „konzultovat“ s ministerstvem vnitra vhodný způsob správy zajišťovaného majetku, jak vyplývá z nového ustanovení § 8b Plánování správy zajištěného majetku: „Pokud je to možné a vyžaduje-li to povaha zajištěného majetku, soud ještě před zajištěním majetku konzultuje s Ministerstvem vnitra nákladnost správy takového majetku a zajištění vhodného způsobu jeho správy,“ stojí v novém ustanovení § 8b.
„V návaznosti na praktické poznatky, zahraniční zkušenosti a aktuálně sjednávaný návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku se navrhuje výslovně upravit tzv. plánování před zajištěním (pre-seizure planning), neboť se jeví být potřebné, aby ještě před zajištěním určitého specifického druhu majetku příslušný orgán činný v trestním řízení, pokud je to možné, konzultoval s Ministerstvem vnitra (Centrem) otázky spojené se správou zajištěného majetku, tj. kromě předpokládaných nákladů s ní spojených také potřebu zvláštní péče a jiné s tím související otázky, tak, aby bylo možné co nejdříve dohodnout optimální postup a zajistit vhodného správce,“ uvádí k tomu důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti s tím, že OČTŘ mohou ještě předat Centru informace.
Nechat na místě a chodit kontrolovat se souhlasem soudce
Jak dále vyplývá z návrhu, více se má upřednostňovat tzv. ponechání majetku na místě. Je to totiž levnější, než majetek nebo firmu spravovat. „Jedním z možných řešení, jak se vyhnout nepřiměřeným nákladům nebo jiným obtížím spojeným se správou zajištěného majetku, je zajištění majetku ponecháním na místě, kde se nachází (je-li to s ohledem na všechny okolnosti možné).,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Navrhuje se proto stávající taxativní výčet důvodů, pro které je takový postup možný, změnit na demonstrativní, neboť v praxi mohou nastat i jiné než dnes zákonem předpokládané případy, kdy bude takový postup nejvhodnější, např. bude-li zajištěný majetek sloužit k výkonu povolání nebo zaměstnání. Zajištění majetku jeho ponecháním na místě je méně invazivní postup než jeho odnětí z dispozice dotčené osoby a více šetří její práva, takže jde o postup výhodnější i pro ni,“ uvádí se v důvodové zprávě.
V tomto smyslu se má kromě zákona o výkonu zajištění majetku rovněž změnit trestní řád. Podle nového ustanovení § 79 c bude orgán oprávněn věci ponechané na místě kontrolovat a zjišťovat, zda je dodržen příkaz nenakládat s věcí. Proto bude moci vstoupit na místo, kde se věc nachází. Práce může přibýt státnímu zástupci i soudci:
„Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, nesouhlasí se vstupem orgánu uvedeného ve větě první do obydlí nebo jiné prostory, je tento orgán v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce,“ uvádí se v novém ustanovení
Místo věci zajistit peníze, odpadne správa věci
Ale úplně nejvýhodnější je pro stát zajistit místo věci peníze v hodnotě této věci, pokud je to možné, uvádí důvodová zpráva. „Navrhuje se umožnit rozhodnout usnesením o změně předmětu zajištění, pokud ten, komu byla určitá věc zajištěna, složí namísto zajištěné věci adekvátní náhradu v peněžních prostředcích. Takovým postupem nesmí být nicméně ohrožen účel trestního řízení, tj. nemůže být takto nahrazen např. nebezpečný nástroj trestné činnosti nebo věc, kterou lze vrátit původnímu vlastníkovi,“ vysvětluje se v důvodové zprávě.
„Taková možnost je v souladu se zásadou přiměřenosti, přičemž zajištění peněžních prostředků je výhodné i pro stát, neboť s tím nejsou spojeny náklady na správu,“ dodává k tomu důvodová zpráva. Jak a kdo spravuje „náhradní“ peníze důvodová zpráva dále nerozvádí.
Takto má proto vypadat nové ustanovení Trestního řádu:
§ 79h
Změna zajištěné věci
(1) Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci, která byla zajištěna, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy příslušného orgánu činného v trestním řízení peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě zajištěné věci.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
Irena Válová
