Nadávky, hrubé verbální útoky, ale i nevybíravé chování ze strany pacientů. S tím se stále častěji setkávají praktičtí lékaři v Německu. Nárůst agresivity vůči zdravotníkům lze pozorovat prakticky ve všech spolkových zemích Německa. Pro deník Deutsches Ärzteblatt to uvedli zástupci některých zemských lékařských komor nebo Sdružení praktických lékařů.

Zdravotníci ze všech částí Německa hlásí zvýšenou agresivitu. Pro deník Deutsches Ärzteblatt to uvedla prezidentka Asociace lékařských profesí (VmF – Verband medizinischer Fachberufe) Hannelore Königová. „Prochází to všemi vrstvami a regiony,“ řekla.

Zřejmě největší dávku agresivity musí strpět zdravotničtí asistenti, kteří pracují jako recepční u praktických lékařů, kde zejména objednávají pacienty nebo jsou zkrátka „v první linii“ kontaktu s nimi. Ještě více si pacienti hněv vylévají, pokud se zdravotnickými asistenty komunikují po telefonu. Zástupci nejrůznějších sdružení lékařských profesí hovoří o nadávkách, hrubých verbálních útocích, ale i dalších typech nevybíravého chování.

Hrubost musí strpět hlavně zdravotničtí asistenti

A právě zdravotničtí asistenti kvůli narůstající agresivitě často raději své zaměstnání opouští. Úroveň stresu v kombinaci s nepříliš vysokým příjmem jim za to zkrátka nestojí. „Rostoucí agresivita tento stres ještě zvyšuje, a tím i tlak na dané pracovníky. Zejména ti, kteří jsou kompetentní, raději změní své působiště,“ vysvětlila Königová.

Předsedkyně Zemského sdružení praktických lékařů Bádenska-Württemberska Nicola Buhlingerová-Göpfarthová vidí počátky narůstající agresivity vůči zdravotníkům v době koronavirové krize. Podle ní totiž během covidu narostly čekací doby na lékařské prohlídky a lidé zároveň byli vystrašení, když viděli, jaké následky epidemie má. „A první na ráně byli a jsou zdravotničtí asistenti, na nichž si pacienti vybíjejí svou frustraci,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt.

Mluvčí Spolkového sdružení lékařů zákonného zdravotního pojištění (KBV) Roland Stahl zvyšující se agresivitu vůči zdravotníkům potvrdil. „Vnímáme, že agresivita roste,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt s tím, že i podle něho je možné kořeny spatřovat v koronavirové pandemii. „Přísun vakcín proti koronaviru v první fázi pandemie vedl k tomu, že výrazně vzrostl tlak na praktické lékaře,“ dodal Stahl.

Mohlo by vás zajímat

Nárůst agresivity už před covidem

Mnoho pacientů se podle Stahla nedokázalo vyrovnat s tím, že přednost při očkování proti koronaviru měli starší lidé nebo lidé, kteří patřili k rizikovým skupinám kvůli různým komorbiditám. „A praktičtí lékaři patřili k těm, kteří to schytali z první ruky,“ dodal Roland Stahl.

Hannelore Königová je však přesvědčena, že zvyšující se projevy agresivního chování ze strany pacientů nutně nesouvisí s covidem. Hrubé chování podle ní totiž bylo ve větší míře zaznamenáno již v roce 2019. „I tehdy se našli pacienti, kteří ztratili veškeré zábrany a běsnili v čekárnách nebo na recepcích praktických lékařů,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt.

Podle Königové by se mělo začít pracovat na tom, aby agresivní chování vůči zdravotníkům bylo postaveno mimo zákon. Problém ale mimo jiné tkví v tom, že o popisovaných incidentech neexistuje žádná přesná statistika. „Zkušenosti ukázaly, že takových činů je zatím hlášeno příliš málo,“ vysvětlila.

Je třeba více chránit zdravotníky zákonem?

Zemská lékařská komora v Hesensku nicméně upozornila na studii Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut), z níž vyplývá, že až 75 procent dotázaných nemocnic uvedlo, že na jejich pohotovostních odděleních došlo k násilným útokům.

V Německu je přitom část zdravotníků (záchranáři a lékaři pohotovostní služby) zahrnuta mezi profese, které požívají speciální ochrany trestním zákoníkem. Rozšíření na ně bylo německými zákonodárci prosazeno od dubna 2021 právě na základě výrazného nárůstu agresivity ze strany pacientů. Zástupci lékařů a zdravotníků s tím ale nejsou spokojeni a žádají, aby tímto způsobem byli chráněny všechny zdravotnické profese.

Zdeňka Musilová