Projekt Ministerstva zdravotnictví s názvem Dobrovolnictví prospívá zdraví skončil na konci února. Ministerstvo podpořilo koordinátory ve třinácti nemocnicích padesáti miliony korun z fondů Evropské unie. Jednotlivé nemocnice si teď podle slov ředitelky odboru zdravotních služeb ministerstva Venuše Škampové budou muset platit koordinátory dobrovolníků z vlastních nákladů. Co to znamená pro jednotlivé nemocnice? Některé z nich si koordinátory platily takříkajíc „ze svého“ dávno před projektem i během něj, jiné dobrovolnický program teprve postupně implementují.

Zdravotnický deník oslovil všechny nemocnice zapojené do projektu ministerstva. K dobrovolnictví se vyjádřila ÚVN v Praze, MMN (Nemocnice Jilemnice a Nemocnice Semily), FN Hradec Králové, FN Plzeň, Nemocnice Jihlava, FN Olomouc, FN u sv. Anny v Brně a FN Ostrava.

Ústřední vojenská nemocnice, která získala cenu ministra zdravotnictví za rozvoj dobrovolnictví, má v této činnosti dlouholetou tradici, ve které hodlá pokračovat. „Ústřední vojenská nemocnice financuje od počátku koordinátory z vlastních zdrojů. Aktuálně máme na plný úvazek koordinátora dobrovolnického programu a na půl úvazku koordinátora dobrovolníků,“ uvedla pro Zdravotnický deník mluvčí ÚVN Jitka Zinke. 

Podobně jsou na tom také nemocnice MMN. Podle místopředsedkyně představenstva nemocnice Jilemnice a Semily Aleny Kuželové jejich zařízení po celou dobu účasti v programu Ministerstva zdravotnictví čerpala prostředky prostřednictvím vzdělávání, workshopů nebo odborných konzultací při zavádění. Koordinátory si ale platily z vlastních zdrojů. „Mzdové náklady koordinátorů dobrovolníků nadále MMN, a.s. ponese z vlastních zdrojů. Naše koordinátorky dobrovolnictví v obou nemocnicích jsou zároveň sociálními pracovnicemi, které vykonávají koordinátorskou činnost pouze na částečný úvazek,“ uvedla Kuželová.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se podle vyjádření mluvčího Jakuba Sochora dobrovolnický program teprve postupně rozvíjí. „V nemocnici pracuje jedna koordinátorka programu, která je po skončení projektu hrazena z vlastních zdrojů nemocnice a nemocnice s její činností počítá i do budoucna.“

Mohlo by vás zajímat

Stejně je tomu také ve Fakultní nemocnici v Plzni. „Koordinace dobrovolnické péče je v gesci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Andrey Mašínové. Na jednotlivých lůžkových stanicích pro děti i dospělé má pak klíčové partnery z řad staničních sester a herních terapeutů. Díky nim se nám daří projekt dobrovolnictví implementovat postupně a velmi efektivně do celé nemocnice,“ okomentovala dobrovolnictví mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Gabriela Levorová.

V Olomouci či Brně má dobrovolnictví dlouholetou historii

Nemocnice Jihlava z projektu Ministerstva zdravotnictví platila hlavně materiální věci a příplatky. S koordinátorem dobrovolníků ale počítá i do budoucna. „Určitě si koordinátorku necháme, jsou potřebnou součástí nemocnice,“ uvedla mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Fakultní nemocnice v Olomouci vede dobrovolnický program od roku 2015 a pozici koordinátora si financuje z provozních nákladů. Podle mluvčího FN Olomouc Adama Fritschera projekt Ministerstva zdravotnictví tuto aktivitu jen podpořil. „Po ukončení jsme se vrátili k původnímu modelu, protože dobrovolnictví vnímáme jako velmi pozitivně kvitovanou aktivitu primárně jak pro pacienty, tak i naše zaměstnance,“ uvedl.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má vlastní dobrovolnický program DobroCentrum, který byl založen v roce 2015. Podle vedoucí DobroCentra Svatavy Kalné působil v programu od roku 2015 jeden koordinátor hrazený z prostředků nemocnice. Projekt Ministerstva zdravotnictví napomohl k tomu, aby DobroCentrum zaměstnalo další pracovní sílu a nakoupilo potřebné pomůcky.

„Díky projektu bylo možné uhradit mzdu dalšího koordinátora, což bylo vzhledem k počtu zapojených oddělení opravdu přínosné. Mohli jsme inovovat technické vybavení (PC, plátno, dataprojektor, tiskárnu) a doplnit další potřebné pomůcky,“ uvedla Kalná. Po skončení projektu se DobroCentrum opět vrátilo k původnímu režimu, tedy k úvazku na pozici koordinátora ve výši 1,0. „V polovině roku 2023 bude vyhodnocen přínos aktivit DobroCentra a následně bude rozhodnuto, zda se bude v realizaci dobrovolnických aktivit, potažmo celého programu, pokračovat, či nikoli,“ uvedla.

Fakultní nemocnice v Ostravě se zapojila do dotačního programu Program podpory dobrovolnické činnosti u poskytovatelů zdravotních služeb. Podle slov náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Andrey Polanské tak měla nemocnice možnost posoudit význam koordinátora dobrovolníků v praxi. „Došli jsme k závěru, že jeho role (koordinátora) je nezastupitelná a velmi důležitá při koordinaci dobrovolnického programu s léčebným procesem, činnostmi zdravotnických pracovníků a samotným provozem pracoviště,“ sdělila Zdravotnickému deníku. „Na základě těchto zkušeností se FN Ostrava rozhodla uzavřít pracovní poměr s koordinátorem dobrovolníků,“ uzavřela Polanská. 

Nela Slivková