Bayer plánuje letos v USA investovat do výzkumu miliardu dolarů. Evropa přihlíží investičnímu exodu

Německá farmaceuticko-chemická skupina Bayer má pro letošní rok jasný plán, který se nebude evropským politikům líbit. Ve Spojených státech chce totiž upevnit a rozšířit svou pozici na trhu. Za tímto účelem ještě do konce roku 2023 zde investuje do výzkumu a vývoje nejméně jednu miliardu dolarů. Současně hodlá zvětšovat počet pracovních míst a výrazně v USA do konce této dekády expandovat. Informaci přinesla agentura Reuters.

Šéf farmaceutického byznysu skupiny Bayer pro americký kontinent Sebastian Guth v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že tato německá společnost výrazně posiluje v marketingu na trhu v USA. Za poslední tři roky společnost přijala dodatečných 50 procent pracovníků pro oddělení marketingu a do konce této dekády jich hodlá najmout ještě o 75 procent více v porovnání s aktuálním stavem.

„Je na čase, abychom náš byznys v USA zdvojnásobili,“ řekl Guth. A taky naznačil, že Bayer má velké plány na pevné usazení se na americkém trhu. Pro farmaceuticko-chemickou skupinu je to prý výhodnější než sázet na pouhou spolupráci s americkými společnostmi, jako to Bayer činil v minulosti.

Velká expanze Bayeru v USA

Bayer chce i kvůli naplnění svých předsevzetí výrazně posílit investice do výzkumu a vývoje nových léků. Ovšem za cíl svých investic si vybral právě Spojené státy, které se v posledních letech jeví jako mnohem atraktivnější destinací pro tento druh investic než řada evropských zemí.

Jen letos chce Bayer v USA do výzkumu a vývoje investovat nejméně jednu miliardu dolarů (v přepočtu přes 22 miliard korun). Farmaceuticko-chemická skupina chce své investice využít k vybudování silného portfolia léků, které bude moci nejen na americkém trhu nabízet.

Vyhlášený cíl společnosti Bayer jde na vrub nového výkonného ředitele Billa Andersona, kterého farmaceuticko-chemický gigant vzal do svých služeb letos v únoru. Anderson nahradil Wernera Baumanna, který měl v čele společnosti zůstat až do dubna příštího roku.

Mohlo by vás zajímat

Jaká jsou reálná rizika migrace pro zdraví Čechů?

Británie, Německo nebo Francie

Plány německé společnosti Bayer mohou vypadat překvapivě. Ve skutečnosti ale může jít o první „smutnou“ vlaštovku investičního exodu farmaceutických firem z Evropy právě do USA a nejen tam. Před časem totiž dvě americké farmaceutické společnosti Eli Lilly a AbbVie oznámily, že odstupují od úhradového schématu léků na předpis ve Velké Británii. Nelíbí se jim, že musí nést zvýšené náklady na dodání léků spojené s pandemií covidu, ale i rostoucími cenami energií. A nemají možnost je vykompenzovat zvýšením cen.

Tento problém se začíná týkat stále většího počtu evropských zemí, respektive členských zemí Evropské unie. „Berlín loni v říjnu zavedl pravidla, která rovněž výrazně krotí výdaje za léky, které jsou na předpis. Objevují se spekulace, že podobný systém tomu britskému začnou farmaceutické firmy opouštět také ve Francii,“ upozorňuje britský deník Financial Times.

Jinými slovy, v Evropě se schyluje k rozhodující bitvě mezi vládami jednotlivých zemí a farmaceutickými společnostmi o to, jak se o výdaje na léky rozdělí. Na jedné straně vlády argumentují nutnosti šetřit, jelikož veřejné rozpočty jsou napjaté, na straně druhé farmaceutické společnosti varují, že za takových podmínek nemohou nadále smysluplně léky zásobovat. Současně ztrácejí motivaci k investicím do výzkumu a vývoje nových léků na evropském kontinentu.

Farmaceutické společnosti se už v předchozích letech co do investic stále častěji obracely směrem k USA, nebo dokonce Číně, protože tamní trhy jsou pro ně zkrátka lukrativnější. List Financial Times se odkazuje na nedávnou zprávu Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), z níž vyplývá, že investice do farmaceutického výzkumu rostou rychleji právě ve Spojených státech a Číně.

Prohlubování investiční mezery je hrozivé

Na problém rozevírání investičních nůžek mezi USA a evropsku sedmadvacítkou v oblasti farmaceutického průmyslu upozornil také portál Euronews.com. „Vidíme znatelnou mezeru. Jedná se o investiční mezeru mezi USA a EU, která se za posledních 20 let zvětšila. Před 20 lety činila kolem dvou miliard eur (ve prospěch USA, pozn. red.), dnes je to 25 miliard eur. To znamená více než desetinásobný nárůst, a proto se obáváme, zda se vůbec tento trend podaří zastavit, či dokonce zvrátit,“ uvedla pro Euronews.com Nathalie Mollová, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací.

Mollová také připomněla, že před 25 lety asi polovina nových léků pocházela z Evropy. Dnes je to pouhá pětina. To podle Mollové představuje mimo jiné vážné ohrožení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU ve farmaceutickém průmyslu. Také proto Evropská komise plánuje na konci března představit plán na revizi farmaceutické legislativy.

Zdeňka Musilová