Bitva o ceny léků na předpis ve Velké Británii pokračuje. Farmaceutické firmy přišly s návrhem

Farmaceutické společnosti, které ve Velké Británii zajišťují dodávky léků na předpis, navrhují změnu v úhradovém schématu. Národní zdravotnické službě by to podle nich přineslo úsporu kolem jedné miliardy liber ročně. Jenže britské ministerstvo zdravotnictví má jiné propočty a s předloženým návrhem nesouhlasí. Pokračující bitvu o ceny léků na předpis popsal britský deník Financial Times.

Britská vláda v čele s ministerstvem zdravotnictví odmítá návrh zástupců farmaceutických firem, který by stanovoval procento z tržeb, které by výrobci léků vraceli zpět do rozpočtu Národní zdravotnické služby (NHS – National Health Service). Podle kabinetu Rishiho Sunaka je takový návrh „zcela nepřijatelný“, uvedl britský deník Financial Times.

Asociace britského farmaceutického průmyslu (ABPI – Association of the British Pharmaceutical Industry) navrhla, aby výrobci léků, kteří své produkty dodávají právě NHS, odváděli zpět jakýsi rabat (slevu) ve výši 6,88 procenta z peněz za léky na předpis utržených. A že by tato sazba byla fixní.

Farmaceutické firmy tvrdí, že takové schéma by zajistilo úsporu pro NHS, a tedy pro britské daňové poplatníky, ve výši jedné miliardy (v přepočtu asi 27 miliard korun) ročně. Podle ABPI jde o částku, která je mnohem vyšší, než jakou farmaceutické firmy odváděly zpět na účet NHS před propuknutím pandemie koronaviru.

Ministerstvo: Návrh je nepřijatelný

Jenže britské ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb návrh ABPI odmítlo, a to ještě před jednáním na toto téma, které má proběhnout kolem Velikonoc. Důvodem je, že takový plán by podle ministerstva snížil dostupnost léků pro pacienty.

„Tyto návrhy jsou zcela nepřijatelné, daňové poplatníky by stály dalších 2,5 miliardy liber (přes 67 miliard korun – pozn. red.) ročně. Také by zvýšily náklady na léky pro veřejnost a snížily by dostupnost inovativních léků pro pacienty v rámci NHS,“ cituje list Financial Times britské ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb.

Mohlo by vás zajímat

Němeček uspěl na vládě: prošel tendr na vrtulníky i vyjmutí lázní z privatizace

Národní zdravotnická služba se nechala slyšet, že se zástupci Asociace britského farmaceutického průmyslu bude „spolupracovat na nalezení funkčních a přijatelných návrhů založených na důvěryhodné analýze“. NHS ale současně varovala, že plán ABPI by způsobil nárůst ceny značkových léků asi o pětadvacet procent. To by podle propočtů NHS odpovídalo nákladů na asi 16 milionů hospitalizací.

Před covidem pět procent, nyní více než čtvrtina

Aktuálně platné úhradové schéma je dobrovolné a vyplynulo z dřívější dohody mezi farmaceutickými společnostmi a NHS. A bylo podepsáno v roce 2019, tedy ještě před propuknutím pandemie koronaviru, což mimo jiné znamená, že neodpovídá současným podmínkám na farmaceutickém trhu.

Toto už téměř čtyři roky platné schéma totiž počítá s nárůstem výdajů na léky ze systému NHS maximálně o dvě procenta ročně. A to bez ohledu na objem léků, které si NHS objedná a nakoupí, a rovněž bez ohledu na to, jak se změní cena nakoupených léků. Pokud výrobci léků nastavenou laťku překročí, veškeré peníze, které utrží nad její rámec, následně vrací na účet NHS.

Koronavirová pandemie a následná inflační krize způsobená především obrovským nárůstem cen energií ale způsobily, že popsané schéma se zcela vymklo z kloubů. Zatímco v letech 2019 až 2021 se podíl tržeb, které farmaceutické firmy vracely v podobě slev zpět NHS dosahoval pěti až deseti procent, aktuálně se toto číslo vyšplhalo na 26,5 procenta.

Dvě americké firmy už oznámily odchod

Šéfové farmaceutických společností na tento fakt začali poukazovat a tvrdí, že takový nárůst udělal z úhradového schématu „jednu z nejvíce represivních slevových politik na světě“. A varují, že takové schéma odrazuje farmaceutické firmy od investic do výzkumu a vývoje na území Spojeného království.

Kvůli nepřijatelnosti stávajícího úhradového schématu už dvě americké farmaceutické společnosti – Eli Lilly a AbbVie – oznámily, že od něho odstoupí. Společnost Eli Lilly uvedla, že pokud se schéma nezmění, bude mít „sankční dopad“ na inovace ve farmacii, což způsobí, že Velká Británie začne zaostávat za zeměmi, které jsou aktuálně na špici daného oboru. Společnost AbbVie varovala, že zvýšení zpětných plateb přímo ohrožuje její schopnost fungovat na britském trhu s léky dodávanými v rámci státem poskytované zdravotní péče.

Zdeňka Musilová