Komplexní intervence s využitím chytrých technologií může u pacientů s obezitou pomoci snížit tělesnou hmotnost i pravděpodobnost výskytu epizod fibrilace síní. Ukazuje to probíhající studie, kterou v rámci kulatého stolu Zdravotnického deníku k sekundárnímu využití dat v českém zdravotnictví představil přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík. Mobilní aplikace, jež byla pro účely studie vytvořena, navíc pomáhá lékařům získat mnoho dalších sekundárních dat užitečných nejen pro optimalizaci léčby.
Randomizovaná studie HOBIT-FS sleduje 160 pacientů trpících obezitou (BMI nad 30) a fibrilací síní, kteří podstoupili katetrizační ablaci, při níž dochází k ovlivnění abnormální tkáně srdce způsobující srdeční arytmie a fibrilaci síní. „Ale tato léčba sama o sobě nemusí být účinná, pokud nepomůžeme pacientům ovlivnit další rizikové faktory, z nichž významným je právě obezita,“ upozornil u kulatého stolu Zdravotnického deníku k sekundárnímu využití dat přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.
Dosavadní výsledky studie podle něj naznačují, že pokud u pacientů pomocí komplexních intervencí dojde k pozitivnímu ovlivnění životního stylu a snížení hmotnosti alespoň o deset procent, může se znatelně snížit riziko, že u nich po prodělání ablace dojde k dalším epizodám fibrilace síní. V ideálním případě by se tedy po léčbě fibrilace už neměla vracet.
Výsledky z aplikace IKEMOnlineFit
Polovina účastníků studie je zařazena do intervenční větve, v níž jsou pečlivě sledováni. „Do péče je kromě kardiologa a obezitologa zapojen i diabetolog, nutriční terapeut, fyzioterapeut a psycholog. Cílem je všemi možnými mechanismy docílit u pacientů snížení hmotnosti o deset procent,“ popisuje přednosta Haluzík.
Tři měsíce po provedení ablace jsou pacienti vybaveni hodinkami Apple Watch a telefonem iPhone s aplikací IKEMOnlineFit. Hodinky zaznamenávají fyzickou aktivitu, tepovou frekvenci a řadu dalších důležitých parametrů, a zároveň jsou schopny samy detekovat rovněž fibrilaci síní. Pomocí hodinek si pacienti navíc jednou týdně natáčejí EKG. Aplikace veškerá získaná data automaticky odesílá do informačního systému IKEM, kde lékaři mohou výsledky průběžně sledovat, následně komunikovat se svými pacienty, motivovat je nebo zodpovídat jejich dotazy.
„Již nyní vidíme, že díky využití hodinek s aplikací a díky tomu, že s pacienty více pracujeme, se u nich významně zvyšuje počet kroků, aktivních minut i spálených kalorií,“ poukazuje Martin Haluzík. A klesá jejich hmotnost, jež se během osmnácti měsíců sledování průměrně snížila zhruba ze 110 na 100 kg, tedy přibližně o deset procent, což bylo cílem studie. „Snižují se i naměřené hodnoty glykémie nalačno, glykovaného hemoglobinu či triglyceridů, tedy parametrů těsně spojených s obezitou,“ dodává.
Skutečně cenná sekundární data
Výhodou aplikace IKEMOnlineFit je kromě přísunu klíčových dat pro lékaře také to, že pacientům se do ní přenášejí výsledky i zprávy z vyšetření v IKEM. Mohou navíc sledovat své naměřené hodnoty, což je může povzbuzovat k další fyzické aktivitě a snaze o zhubnutí. Své výsledky a lékařské zprávy také mohou sdílet s dalšími lékaři. Podle Martina Haluzíka jde o „koncept všeho v jednom“, a to jak pro lékaře, tak pro pacienta.
Zapojení hodinek Apple Watch nejen motivuje pacienty k vyšší fyzické aktivitě, ale přináší lékařům i velké množství sekundárních dat, která jsou pro ně velmi cenná. „V průběhu studie jsme mimo jiné identifikovali zhruba třicet procent pacientů, kteří měli zvýšenou glykémii nalačno, poruchu glukózové tolerance nebo nediagnostikovaný diabetes, který jsme následně začali léčit,“ doplňuje Haluzík
Zhruba u čtyřiceti procent pacientů byl při screeningu zjištěn i syndrom spánkové apnoe a řada z nich už je úspěšně léčena. A u třiceti procent mužů byl odhalen významný deficit testosteronu, který se v souvislosti se snižováním tělesné hmotnosti postupně zlepšoval. „Všechna tato získaná sekundární data samozřejmě chceme dále analyzovat, protože je můžeme velmi dobře využít pro optimalizaci léčby našich pacientů,“ konstatuje profesor Haluzík.
Bez intervence slabší výsledky
Druhá polovina účastníků studie HOBIT-FS byla zařazena do neintervenční větve, v níž po prodělání katetrizační ablace měli standardní péči běžnou v klinické praxi, bez podpory zmíněných moderních technologií, širšího týmu specialistů a kontroly rizikových faktorů. Výsledky snahy o snížení tělesné hmotnosti a zlepšení sledovaných hodnot byly podle Haluzíka u této skupiny znatelně slabší.
Účastníci pasivní větve naštěstí nemusejí příliš litovat, po dokončení osmnáctiměsíčního sledování přejdou do intervenční větve se všemi výhodami. „Aktuálně jsme ve stádiu, kdy zhruba čtyřicet procent pacientů už studii dokončilo. A již nyní můžeme říci, že přinesla velmi užitečné výsledky. Ovšem bez obrovské podpory IT oddělení i vedení IKEM a bez grantu společnosti Apple, která nám poskytla chytré hodinky a telefony, by provedení studie vůbec nebylo možné,“ poukazuje Martin Haluzík.
Její realizace podle něj může být pro tuzemské zdravotnictví významným přínosem, protože v české populaci je vysoký výskyt obezity spojené s řadou komplikací – kardiovaskulárních, metabolických i mnoha dalších. Jednou z nich je právě fibrilace síní. Jde o nejčastější srdeční arytmii, jež může vést k embolizaci, srdečnímu selhání, zvýšení rizika cévních mozkových příhod a ke zkrácení doby života. Dosavadní výsledky studie ovšem ukazují, že komplexní intervence s využitím chytrých technologií může u pacientů s obezitou pomoci snížit hmotnost i pravděpodobnost výskytu epizod fibrilace síní a s tím spojené riziko závažných zdravotních komplikací. A to může mít velmi pozitivní vliv rovněž na náklady českého zdravotního systému.
Lenka Springs
Foto: Radek Čepelák
Kulatý stůl se uskutečnil pod záštitou profesora Martina Haluzíka, přednosty Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
