Jaké možnosti přináší právě vznikající evropský prostor pro sdílení zdravotnických údajů (EHDS)? Dokáže potenciálu velkého množství dat shromážděných na jednom místě využít i Česká republika? Má na čem stavět a kde se inspirovat? A jaké překážky ještě musí překonat? To jsou otázky, na něž dnes odpoví účastníci kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma sekundární využívání dat v kontextu EHDS, který se uskuteční ve středu 8. března v pražském IKEM, jenž akci také udělil svou záštitu. Diskutovat přijdou zástupci Evropského parlamentu, ministerstva zdravotnictví, plátců, farmaceutického průmyslu i odborníků.

Jde o historický krok. Evropský prostor pro sdílení zdravotnických údajů (EHDS) přinese zásadní změnu, avizovala vloni v květnu eurokomisařka Stella Kyriakidesová, když představovala svůj návrh nařízení, který pokládá základy pro vznik tohoto prostoru. Pacientům by měl zajistit lepší péči po celé Evropské unii, a odborníkům i národním orgánům zároveň nabídnout příležitost pracovat s velkým množstvím dat z prakticky celé Evropy. Pouze velká data přinesou v medicíně velké výsledky, chtělo by se říct, zvláště v době nástupu individualizovaných terapií pro stále menší skupiny pacientů, o vzácných onemocněních ani nemluvě.

Cesta to ale bude ještě dlouhá. V Bruselu stále probíhají o návrhu složitá jednání jak mezi členskými státy v Radě EU, tak poslanci v Evropském parlamentu. Ačkoli se prakticky všichni shodnou, že EHDS je něco, co Evropa skutečně potřebuje, a to nejen pro své občany – pacienty, ale i pro podporu své konkurenceschopnosti na globálním trhu medicínských inovací, otázek i obav je příliš mnoho. Největší diskuse se týkají schopnosti členských zemí připravit včas potřebnou infrastrukturu a především pak nastavení pravidel pro tzv. sekundární využití dat vědci, výzkumnými pracovníky či regulátory a tvůrci zdravotních politik. Jde o téma pro Evropskou unii i většinu států EU, včetně České republiky, zcela nové.

Jak to udělat, aby Evropa dokázala skutečně využít obrovského potenciálu, které sdílení velkého množství dat nabízí, a zároveň dokázala zabránit rizikům, jež to může přinést? Jak k těmto datům přistupovat skutečně rychle, efektivně, a zároveň bezpečně s ohledem na práva pacientů? Jaký prospěch z toho může mít české zdravotnictví a dokáže vůbec této velké příležitosti využít? Co je potřeba pro to udělat a jaké překážky stojí v cestě?

Nejen o tom budou na kulatém stole Zdravotnického deníku k sekundárnímu využívání dat v kontextu EHDS diskutovat europoslanec za Hnutí ANO Ondřej Knotek, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, Petr Čermák ze Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu, ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec, ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny ČR Josef Diessl, ředitel odboru pojistného a správy pohledávek VZP ČR Petr Nosek a ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Možnosti, které sekundární využití dat nabízí v reálné praxi, přiblíží přednosta Centra diabetologie pražského IKEM Martin Haluzík.

Kulatý stůl se uskuteční dnes ve středu 8. března od 10:00 do 12:00 hod v prostorách Institutu Klinické a experimentální medicíny v pražské Krči za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

-sed-