Léčivé přípravky pro moderní terapie netrpělivě očekávají pacienti po celé Evropě. Tato vysoce inovativní léčiva založená na genech, buňkách nebo tkáních totiž slibují nadějnou novou léčbu pro mnoho různých onemocnění, šitou na míru potřebám konkrétních pacientů. Workshop pořádaný pracovní skupinou pro zdraví, spadající pod výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), potvrdil jejich pozitiva. Ale zároveň upozornil na různé překážky, které stojí v jejich cestě k pacientům.
Eventuální přínosy léčivých přípravků pro moderní terapie (Advanced Therapy Medicinal Products – ATMP) jsou dnes zcela zjevné prakticky všem zainteresovaným stranám – výzkumníkům, lékařům, pacientům, regulátorům, zdravotním pojišťovnám i orgánům EU i jednotlivých členských zemí. Nabízejí totiž léčbu v případě tzv. neuspokojených lékařských potřeb, mohou pacientům pomoci k plnému uzdravení či výraznému zlepšení jejich života, a to potenciálně s využitím jediné vyspělé terapie. Ale zákonodárné a regulační orgány na evropské i národní úrovni budou muset zapracovat na odstranění některých „papírových“ i faktických překážek, které brání v jejich dalším vývoji, klinickém testování, registracích i v jejich efektivnějšímu a rychlejšímu rozšíření k pacientům, kteří je naléhavě potřebují.
Jeden lék pro jednoho pacienta
„Léky pro moderní terapie jsou složité produkty, jež mají potenciál stát se dalším krokem v léčbě pacientů. Jedná se o buněčné a genové terapie a tkáňové produkty, ale i kombinované přípravky,“ uvádí Pauline Meij, šéfka Centra pro buněčnou a genovou terapii při Leiden Univerzity Medical Center.
V případě těchto léčiv jde o skutečně personalizovanou terapii, v níž je jeden lék používán pro jednoho pacienta, zatímco u běžných léčiv lze využívat jediný přípravek pro mnoho pacientů. „Genovou terapii lze použít k léčbě genetických onemocnění, ale třeba i k léčbě rakoviny. Můžeme do buněk vnést geny, aby lymfocyty napadaly rakovinné buňky. Nebo můžeme buňky od pacienta či dárce pozměnit a vytvořit třeba kůži, jíž lze použít k léčbě popálenin,“ tvrdí.
Možnosti využití těchto produktů jsou tedy velmi široké, ale jejich složitost je enormní, zvláště v porovnání s jednoduchými chemickými léčivy, jako je třeba paracetamol. „Rostoucí komplexnost přináší mnoho výzev, které jsou spojeny například s jejich náročnou výrobou, kontrolou kvality, složitou logistikou, obtížným přístupem pacientů k tomuto typu terapií nebo s jejich vysokou cenou,“ upozorňuje Pauline Meij.
Komplikace klinického výzkumu
Vývoj a klinický výzkum léčivých přípravků pro moderní terapie navíc již dlouhá léta komplikuje fakt, že současná evropská legislativa neumožňuje v rámci klinického testování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků jednotný schvalovací proces.
Mohlo by vás zajímat
„Pro vývojáře těchto léčiv je normální, že u jednoho produktu musí předložit tři až čtyři různé žádosti – žádost týkající se klinické studie podle nařízení o klinických studiích a klinického výzkumu podle nařízení o zdravotnických prostředcích, také studii klinické funkce dle nařízení o zdravotnických prostředcích in vitro a obvykle i žádost podle legislativy o geneticky modifikovaných organismech, protože se jedná o geneticky pozměněné materiály,“ upozorňuje Ilona Reischl, předsedkyně Výboru pro pokročilé terapie (Committee for Advanced Therapies – CAT) Evropské lékové agentury (EMA). V USA přitom podávání těchto žádostí podle ní funguje jako „one stop shop“, tedy v rámci jednoho kontaktního místa. Což by prospělo i evropským vývojářům.
Roste náročnost i náklady
Provádění výzkumů a klinických studií přípravků pro moderní terapie ztěžuje i jejich samotná podstata, tedy velká složitost a zacílení jen na malé skupiny pacientů. Ilona Reischl připouští, že získávání přesvědčivých dat pro registrační proces je obtížné a nákladné, protože je většinou nutné provádět mezinárodní studie. „To přináší vysoké náklady kvůli předkládání samostatných žádostí v různých zemích i potíže s logistikou. Potřebujete kvalifikovaná centra pro administrativu a samotná jednání o úhradách jsou složitá. Protože v členských státech nemáte jedno kontaktní místo, takže je to obvykle nutné řešit s více zapojenými aktéry, čímž roste náročnost i náklady,“ vysvětluje.
Na klinické úrovni podle ní existuje vysoká neuspokojená lékařská potřeba po těchto léčivých přípravcích, která si žádá urychlení jejich vývoje i klinického hodnocení, z čehož podle Ilony Reischl vyplývá třeba provádění jednoramenných studií, jejichž interpretace je nezřídka komplikovaná.
„Ale jako regulační orgán ani jako pacienti nemůžeme čekat na autorizaci těchto přípravků deset let, protože již budou zastaralé. Takže je třeba najít rovnováhu mezi tím, abychom měli dostatek údajů, že je daný lék účinný a bezpečný, ale to neznamená, že budeme mít všechna data,“ připouští. Podmínky pro vývoj, klinické testování i registrace moderních terapií tak zřejmě budou muset v blízké budoucnosti doznat nemalých změn.
Revize nemocniční výjimky
Aktuálně nejvýznamnějším aktérem na poli vývoje moderních terapií v EU je zdejší akademická sféra, která se ovšem kromě jiných obtíží potýká s nedostatkem financování a velice komplikovaným přístupem svých produktů na trh. Důvodem je aktuálně platné nařízení o léčivých přípravcích pro moderní terapie č. 1394/2007, které pro akademické vývojáře stanoví až příliš striktní podmínky.
„Způsobem, jak léčit pacienty prostřednictvím moderních terapií mimo klinické studie a bez registrace daného produktu je tzv. nemocniční výjimka,“ informuje Pauline Meij. V současnosti je zásadním nástrojem, jenž zajišťuje pacientům přístup k inovativním terapiím z univerzitních výzkumných pracovišť. „Proto bychom měli definovat roli akademické obce při poskytování těchto zatím neregistrovaných produktů pacientům,“ vysvětluje.
Lina Koufokotsiou z Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin, která působí také ve zmíněném výboru CAT Evropské lékové agentury, potvrzuje, že se počítá s revidováním legislativy ohledně nemocniční výjimky. Protože existuje mnoho důkazů, že v její aplikaci jsou v jednotlivých členských státech velké rozdíly. „Nastíníme cestu k harmonizovanější realizaci těchto nemocničních výjimek. V budoucnu bude předložena zpráva ohledně jejich provádění včetně rozboru, zda neexistuje nějaká vhodnější cesta, jak pacientům poskytovat léčivé přípravky pro moderní terapie vyvinuté akademickou sférou,“ nastiňuje Lina Koufokotsiou.
Dle Pauline Meij však bude nutné v této souvislosti zodpovědět některé nevyřešené otázky. „Měli bychom začít diskutovat i o výrobě moderních terapií přímo v místě péče, což se týká především autologních produktů? Jakým způsobem se to bude provádět a jakou infrastrukturu pro to potřebujeme? Je to vůbec dobrý nápad? U jakých produktů je to možné? Jak to lze implementovat do regulace?“ říká šéfka Centra pro buněčnou a genovou terapii při Leiden Univerzity Medical Center.
Hlavní překážky ve vývoji moderních terapií
Kromě zmíněných otázek a problematických oblastí bude v zájmu podpory vývoje v této oblasti nutné vyřešit rovněž další překážky. Podle panelistek vystupujících během workshopu k těm hlavním patří třeba nejasnosti v klasifikaci těchto přípravků na úrovni EU i jednotlivých členských států. Obtíže se získáváním dostatečných dat pro vyhodnocení bezpečnosti, účinnosti a kvality při žádostech o registraci léčiv. Nadměrně striktní regulatorní pravidla pro registraci nově vyvinutých medikamentů pro jejich uvedení na trh a povinnost projít centrální registrační procedurou. Nedostatečné financování jejich vývoje, v němž nyní hrají stěžejní roli univerzity. A obtížný přístup pacientů v mnoha zemích EU k využívání těchto specifických léčiv.
Workshop pracovní skupiny Health Work Group pod patronátem výboru ENVI tentokrát probíhal v poměrně nezvyklém duchu, a to nejen kvůli technickým potížím s online připojením panelistek. Ale rovněž proto, že šlo o zasedání poslední. Kvůli zřízení podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) je totiž tato pracovní skupina rozpuštěna. Přesto se během jejího posledního jednání podařilo soustředit pozornost na mnoho zásadních faktorů, které brání dalšímu vývoji i praktickému využívání léčiv pro moderní terapie. A je nutné je co nejdříve vyřešit.
Lenka Springs
Problematice léčivých přípravků pro moderní terapie se budeme dále věnovat v některém z dalších vydání ZD.
