Lidé ve vyloučených lokalitách čelí znevýhodněním i v oblasti zdraví. Pomáhají regionální centra

Ačkoliv je rovný přístup ke zdravotní péči v Česku zajištěn platnou legislativou, v mnoha případech mu stojí v cestě bariéry, jako je nízká zdravotní gramotnost, ale také místní, geografická i finanční nedostupnost zdravotnických zařízení. Ne všichni mají životní podmínky stejné, a proto se Česko potýká s výraznými nerovnostmi v oblasti zdraví i zdravotnictví. Mezi nejzranitelnější skupiny patří lidé ze sociálně vyloučených lokalit, kterými jsou často Romové. Chybí však data, která by o problematice prozradila víc.

Lidské zdraví je vázáno na environmentální a sociálně ekonomické podmínky člověka, kam patří prostředí, kde žijeme, úroveň vzdělání, sociální postavení a pracovní podmínky. 

Zdraví obyvatel ve vyloučených lokalitách, kde často žijí Romové, je oproti většinové populaci na opravdu špatné úrovni. Z výzkumů prováděných v rozmezí let 2005 až 2014 vyplynulo, že naděje dožití je u romské populace zhruba o 10 až 15 let nižší než tuzemský průměr a novorozenecká úmrtnost romské populace je dvakrát vyšší než národní průměr v České republice. U Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách je také častější výskyt závažných infekčních chorob, jako je tuberkulóza nebo hepatitida. Problémem pro dlouhodobý monitoring lidí ze sociálně vyloučených lokalit ve zdravotní péči je však nedostatečný počet dostupných dat.

14 regionálních center podpory zdraví 

Zvýšit zdravotní gramotnost a podpořit zdraví u sociálně vyloučených osob měl za úkol pětiletý projekt Státního zdravotního ústavu s názvem Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, který byl financován z Evropského sociálního fondu, Operačního programu zaměstnanost (OPZ). Projekt skončil ke 31. 12. 2022 .

„Dlouhodobý cíl projektu se v mnohém shodoval a shoduje s jedním ze základních poslání Státního zdravotního ústavu. Jde o snižování nerovností v přístupu ke zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti. Celkové zlepšení zdraví v cílových skupinách a v návaznosti na to i zvýšení zaměstnanosti zdravých osob s následným snižováním národohospodářských ztrát z nemocí je komplexní úkol, ke kterému projekt ukázal a otevřel cestu. Nepochybně je v této oblasti potřeba stále dál a usilovně pracovat,“ zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Každé regionální centrum bylo pod vedením vysokoškolsky vzdělaného koordinátora, který měl ve svém týmu mediátory podpory zdraví. Mezi nejrizikovější oblasti se dlouhodobě řadí Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Mohlo by vás zajímat

Soud potvrdil půlmilionovou pokutu od antimonopolního pro FN Olomouc

„V rámci projektu jsme vyškolili 102 mediátorů podpory zdraví, přes 50 z nich v současné době pracuje jako zaměstnanci Regionálních center podpory zdraví a zprostředkovávají individuální intervence osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením. Jejich činnost spočívá ve vyhledávání osob, které potřebují pomoc s registrací u ambulantních lékařů, v navigaci k řešení při zjištění závislostí, v podpoře klientů k pohybové aktivitě a správné výživě, ale také k účasti na preventivních prohlídkách a tak dále,“ přiblížila hlavní koordinátorka celého projektu Marie Nejedlá. 

Zachovat činnost všech 14 regionálních center v roce 2023 se podle SZÚ podaří v redukovaném obsazení. „Plánuje se podpora intervenční činnosti koordinátorů z OPZ plus pro děti od 3 do 15 let a jejich rodiče a dále podpora 28 mediátorů podpory zdraví pro Romy z fondů UNICEF. Zároveň bude intervenční činnost dalších mediátorů podpory zdraví rozšířena pro ukrajinské uprchlíky, také s podporou UNICEF, a je možné i další využití některých mediátorů v rámci dalších projektů,“ uvedla Nejedlá a zároveň dodala, že o mediátory je velký zájem. 

Sociálně vyloučené lokality a vzácné nemoci

Podle profesora Milana Macka z Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole byla ještě do minulého roku vzácná onemocnění u některých romských populací velkou neznámou.

„Romské populace u nás mají specifickou problematiku vzácných onemocnění. Chceme se tomu společně s Centrem podpory zdraví a Státním zdravotním ústavem i nadále věnovat. Hlavním cílem je informovat praktiky ve vyloučených lokalitách o specifické romské problematice u vzácných onemocnění. Myslím si, že je to problematika velmi aktuální,“ uvedl na Semináři Dne vzácných onemocnění v poslanecké sněmovně, který pořádal výbor pro zdravotnictví. 

Problematice zdravotní péče v sociálně vyloučených lokalitách se budeme věnovat v dalších článcích.

-ns-