V poslední době často zmiňovaným tématem tuzemského zdravotnictví jsou mezi pacienty, lékaři i politiky dlouhé čekací doby radiologických vyšetření, v některých případech až půlroční. Že s tím něco udělají, se rozhodli v Moravskoslezském kraji, konkrétně ve zdravotní pojišťovně RBP a ve vybraných zdravotnických zařízeních. Cíl jejich pilotního projektu nazvaného Magnet213 je ambiciózní – garantovat vyšetření na magnetické rezonanci do dvou týdnů, navíc bez toho, aby lidé museli obvolávat jednotlivá pracoviště. Projekt od roku 2020 běží, využilo ho již přes třináct tisíc klientů a zapojilo se do něj už pět významných zdravotnických zařízení Moravskoslezského kraje, včetně toho úplně největšího – Fakultní nemocnice Ostrava.
Dalšími participujícími jsou Karvinská hornická nemocnice, Sagena s.r.o. ve Frýdku-Místku, Dům zdraví Havířov a od letošního roku nově i Nemocnice AGEL v Novém Jičíně. Všechna tato pracoviště magnetické rezonance sdílí se zdravotní pojišťovnou RBP aktuální údaje o svých časových kapacitách. Pojištěnec, který má o vyšetření zájem, má díky tomu výrazně usnadněnou práci – stačí mu zavolat na zákaznickou linku RBP. Zbytek včetně vyhovujícího termínu a objednání v konkrétním zařízení pak už zařídí operátor pojišťovny. „Krom zkrácení čekací doby a zvýšení úrovně zákaznické péče tak náš projekt pomáhá efektivněji využívat přístrojovou kapacitu zdravotnických zařízení a také zjednodušuje administrativu jednotlivých lékařů,“ říká výkonný ředitel RBP Antonín Klimša. Za první tři roky bylo tímto způsobem zajištěno vyšetření magnetickou rezonanci pro 13 tisíc klientů, čísla přitom stále stoupají: 2765 vyšetřených lidí v roce 2020, 4696 lidí v roce 2021 a loni dokonce 5550 pojištěnců RBP.
Motivací pro odstartování projektu byly dlouhé čekací doby, často několikaměsíční, na které si stěžovali pacienti i lékaři a kvůli kterým se následně prodlužovala i samotná diagnostika a následná léčba. Impulzem ale byly i další dva zásadní faktory. „Vycházeli jsme ze dvou základních předpokladů. Jednak z určité zvýšené hustoty sítě jednotek magnetické rezonance v našem regionu a dále ze zvýšené poptávky v průmyslové spádové oblasti Ostravy, Frýdku-Místku, Havířova a Karviné. Průnikem těchto předpokladů byl finální námět na projekt, který výrazným způsobem zajistil v této spádové oblasti dostupnost screeningové metody pro půl milionu obyvatel a hlavně našich pojištěnců,“ popisuje Klimša.
Projekt se může ještě rozšířit
Počátky projektu Magnet213 (číslovka není zvolena náhodně, jde o kód zdravotní pojišťovny RBP – pozn. red.) byly provázeny mapováním nepříliš známého terénu – neexistovala totiž relevantní data o čekacích dobách ani vytíženosti pracovišť. Pojišťovnu a zdravotnická zařízení tak čekala spousta jednání, která ale nakonec skončila úspěchem. A jakým způsobem pojišťovna motivuje k dlouhodobé spolupráci zdravotnická zařízení, která magnetickou rezonanci provozují a která musí v případě potřeby navyšovat své kapacity? „Máme domluvená určité bonifikace za extra čas a za extra směny, které po těchto poskytovatelích požadujeme, aby dokázali v rozšířené pracovní době zajistit vyšetření našich pojištěnců s garancí, že to bude nejpozději do čtrnácti dnů,“ vysvětluje Klimša.
A zdůrazňuje i fakt, že není důvod k obavám, že by pojištěnci RBP v pořadnících magnetických rezonancí přeskakovali ostatní objednané pacienty. „Naše spolupráce žádným způsobem neovlivňuje pořadí provádění objednaných vyšetření. Bez ohledu na objednavatele tedy stále platí časová posloupnost výkonů podle zákonných principů.“ ujistil Klimša. Do dvou týdnů mají podle něj klienti RBP garantované vyšetření jen díky efektivnějšímu využití stávající kapacity a zvýšení počtu dostupných termínů.
O tom, jakým směrem se bude projekt Magnet213 rozvíjet dál, má RBP posoudit ve druhé polovině letošního roku. V Moravskoslezském kraji se od startu projektu objevili noví poskytovatelé, kteří zajišťují magnetickou rezonanci, v RBP tudíž nevylučují možnost rozšíření své služby, chtějí si ovšem nejdříve pečlivě vyhodnotit data. „Zaměříme se na dostupnost, náklady, které jsme do projektu vložili, budeme vyhodnocovat čekací doby a zapojené partnery. Pokud z tohoto rozboru vyplyne, že někde stále existuje výrazný převis poptávky této služby nad spontánní dostupností, nevylučuji, že náš projekt opravdu rozšíříme o další nové partnery. Nicméně musíme si rovněž připustit variantu, že i tento projekt jednou naplní svůj účel a RBP ho ukončí,“ uzavírávýkonný ředitel zdravotní pojišťovny RBP Antonín Klimša.
Ministr hledá řešení
Na téma čekacích dob na vyšetření na magnetických rezonancích a na CT přístrojích se před několika týdny rozhořela debata v parlamentu, konkrétně při interpelacích ministra Vlastimila Válka (TOP 09). „Stížnosti od pacientů slýchám relativně často. Že se nemohou dostat na vyšetření, že čekají na operaci, že jim jisté zařízení nabídlo velmi vzdálený termín,“ uvedl při té příležitosti opoziční poslanec Kamal Farhan (ANO), podle něhož nemá ministerstvo zdravotnictví přehled o tom, jak dlouho běžný český pacient na radiologické vyšetření běžně čeká.
Ministr, jenž je stále členem výboru Radiologické společnosti, které kdysi předsedal, s kritikou souhlasil, vinu ale podle něj nesou jeho předchůdci v úřadu, zatímco on sám se neuspokojivou situaci snažil dlouhodobě řešit. „Snažil jsem se tu situaci změnit nejdřív jako předseda Radiologické společnosti, když jsem psal ministrům zdravotnictví za sociální demokracii a jejich náměstkům, aby začali tyto termíny opět sledovat a vyslyšeli doporučení odborné společnosti. Byla to marnost. Poté jsem se stal poslancem a z opozice jsem o to žádal svých pět předchůdců v úřadu ministra. Někteří mi sice slíbili, že s tím něco udělají, ale z různých objektivních důvodů se to nestalo,“ řekl Válek.
Podle ministra je u ambulantních termínů klíčové i to, jak se pacienti dozvídají o možnostech termínů. Měli by mít k dispozici informace o dostupnosti termínů v okolních pracovištích tak, aby nemuseli obvolávat různá pracoviště a možnosti termínů zjišťovat. „Ve spolupráci s ÚZIS jsem proto zahájil diskusi s některými kraji, zda by bylo možné mít na úrovni krajů – nebo pojišťoven – nějakou centrální databázi pracovišť a dostupných termínů,“ uvedl Válek.
Projekt Magnet213 ukazuje, že je takové řešení proveditelné. Pacientům dokonce odpadá i nutnost hledání v případných databázích, objednání za ně obstará přímo plátce – zdravotní pojišťovna. Projekt RBP je přímo v praxi jedním z konkrétních důkazů, že pluralita systému veřejného zdravotního pojištění a existence konkurence zdravotních pojišťoven má smysl.
-jkn-
