Švédští vědci z Chalmersovy technické univerzity vyvinuli metodu, která umožňuje předvídat riziko pádů a kognitivní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Pomáhá jim v tom malý radarový senzor, který ve vysokém rozlišení snímá způsob chůze člověka. Zaměřuje se při tom na dobu potřebnou k učinění kroku, která je pro diagnostiku rozhodující – zdravý člověk má pravidelnou chůzi, ale u ohrožených osob dochází často k velkému kolísání doby kroku. Zjištěním těchto rozdílů může zdravotnický personál provést spolehlivější analýzu rizika a přizpůsobit prevenci.
„Naše metoda je přesná a snadno použitelná. Může pomoci zdravotnickému personálu provádět spolehlivější analýzu rizik a přizpůsobit zásahy tak, aby bylo včas dosaženo významného účinku. Doufejme, že pomůže vyřešit rostoucí společenskou potřebu,“ říká Xuezhi Zeng, výzkumník v oblasti biomedicínské elektromagnetiky na Chalmersově technické univerzitě. Radar, který se svým týmem vyvinul, je malý (není větší než požární hlásič) a skladný a lze ho tak používat jak v pečovatelských zařízeních, tak v domácnostech. Připevnit se dá na nábytek, stěny či stropy. Vědci ve své práci také upozorňují, že kromě snadného použití je další výhodou radaru i to, že shromažďuje údaje bez natáčení. „To znamená, že ho lze používat bez narušení soukromí a integrity lidí a bez pocitu sledování,“ vysvětluje Zeng.
Metodu lze využít k odhalení časných příznaků možného pádu a také k identifikaci kognitivních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, která je jednou z nejčastějších příčin demence na světě. Časným příznakem této nemoci je často právě rozdílná variabilita kroku. „Zdravý člověk má normálně pravidelnou chůzi. Ale člověk ohrožený pádem má často velké odchylky v časování kroků. Například první krok může trvat jednu sekundu, zatímco druhý krok může trvat sekundy dvě,“ upřesňuje Zeng.
Komerční užití bude možné již brzy
Metoda je založena na hotovém radarovém senzoru a v blízké budoucnosti je možný její komerční vývoj. Výzkumníci doufají, že v krátkodobém horizontu budou moci metodu využívat starší lidé v domácím prostředí a poskytovat zdravotnickému personálu objektivní a cenné údaje pro celkovou péči. Švédský tým věří, že v budoucnu může metoda usnadnit klinický výzkum starší populace a pomoci odborníkům zjistit více souvislostí mezi změnou chůze a rozvojem dalších nemocí. Se stárnutím populace totiž přibývá nehod způsobených pády a kognitivních onemocnění. Preventivní opatření tak mohou výrazně snížit nejen útrapy lidí, ale i finanční zátěž na zdravotnický systém.
Ve Švédsku, které má v podstatě stejný počet obyvatel jako Česká republika, se při pádu každoročně zraní přibližně 100 tisíc lidí starších 65 let tak těžce, že musí vyhledat lékařskou péči, přičemž 70 procent z nich musí být hospitalizováno. Asi tisíc jich v důsledku pádu zemře. A tato situace není ojedinělá jen ve Švédsku. Odhaduje se, že například v USA vyhledají ročně 3 miliony starých lidí ošetření na pohotovosti kvůli nehodám způsobeným pádem. V České republice přibližně třetina lidí starších 65 let upadne minimálně jednou v roce.
-fk-
