Nedostatek léků ohrožuje národní bezpečnost, varuje americký senát

Celosvětové výpadky léčiv tvrdě dopadají i na Spojené státy. Ve středu se kvůli tomu konalo zasedání amerického senátního výboru pro vnitřní bezpečnost. Zaznělo na něm, že nedostatky léků jsou natolik závažné, že pro národní bezpečnost představují hrozbu. Na vině jsou nejen ekonomické faktory, nýbrž i fakt, že se drtivá většina farmak vyrábí v zahraničí. V USA chybí nejen antibiotika, anestetika a sterilizační roztoky, nýbrž i levnější léky, které ovšem mají neméně zásadní vliv na zdraví pacientů. Zranitelnost amerického zdravotnického řetězce a jeho ohrožení, vyplývající z přílišné závislosti na Číně, podle zprávy, kterou pro slyšení připravil předseda výboru Gary Peters, odkryla covidová pandemie. O zasedání výboru píše americký deník The New York Times.

Tragédie v pomalém tempu. Tak situaci s kritickým nedostatkem některých důležitých léků v USA označil na středečním slyšení michiganský chirurg Andrew Shuman, zabývající se léčbou rakoviny. Se senátory se podělil o vlastní nedávnou neblahou zkušenost. Když se mu v nemocnici kriticky ztenčily zásoby léku etoposidu, který je jinak běžně dostupný a navíc levný, musel zvažovat, kterým svým pacientům ho podá a kterým ne. „Jakožto lékaři, který celý svůj život zasvětil boji s rakovinou, je pro mě těžké vyjádřit, jak strašné to bylo,“ popsal Shuman své pocity. Michiganský lékař senátory obeznámil i s dalšími znepokojivými případy výpadků léků, včetně nedostatku očních kapek. „Pacienty doslova chrání před oslepnutím a měsíčně stojí jen pár dolarů,“ řekl a dodal, že pacientům, ke kterým se kapky nedostanou, hrozí operace. Podle něj je na místě nabídnout výrobcům těchto léků pobídky a dotace.

Problémy přetrvávají i 15 let

Ze zprávy výboru vyplývá, že v roce 2022 byl v USA výpadek o 30 procent vyšší než předchozí rok. V zemi je ale problém dlouhodobý. „Zatímco průměrně nedostatek léků trvá přibližně 1,5 roku, více než patnáct kritických léčivých přípravků bylo v nedostatku po dobu delší než deset let,“ píše se v dokumentu. Například lék propofol, užívaný k anestezii, se potýká s problémy již 15 let. S podobně dlouhodobými výpadky se potýká i lék vekuronium, užívaný pro myorelaxační účinek při uspávání pacienta před operací.

Předseda výboru Peters, který zároveň slouží jako demokratický senátor za stát Michigan, za příčiny lékové krize označil kromě ekonomických faktorů také neprůhledný dodavatelský systém a fakt, že se až 90 procent produkce vyrábí za hranicemi. „Tyto příčiny dohromady vyvolávají nejen vážné obavy o poskytování adekvátní péče pacientům, ale také představují vážné hrozby pro národní bezpečnost,“ uvedl Peters.

Hřbitov cenných údajů

Levnou výrobu léků v zemích jako je Čína a Indie vnímá jako riziko i Vimala Raghavendranová, viceprezidentka pro vývoj informačních produktů U. S. Pharmacopeia, což je nezisková organizace, postavená na 200leté tradici amerického lékopisu, zaměřená mj. na bezpečí dodávek léků. Výrobu v těchto asijských zemích podle ní ohrožují potenciální přírodní neštěstí i politická nestabilita. Současně však dodává, že samotné přenesení lékového průmyslu zpět na území Spojených států situaci nezlepší. Pokud totiž budou stále chybět klíčové ingredience, nebudou mít farmaceutické firmy z čeho vyrábět. Zdroje těchto esenciálních složek přitom podle Raghavendranové nejsou transparentní a sami zákonodárci tak v této věci „bloudí naslepo“. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) sice disponuje určitými údaji o účinných látkách, ale jeho zástupci senátorům přiznali, že ty prakticky nejsou přístupné. Doslova jsou prý „pohřbeny v PDF dokumentech v rámci jednotlivých žádostí o registraci léku“.

Nedostatek transparentnosti se týká i hodnocení kvality farmaceutických firem. Erin Foxová z Utažské univerzity intenzivně sleduje výpadky léků a na středečním zasedání si posteskla, že přestože FDA má o rozdílnosti kvality výrobců a jejich produktů dobrý přehled, nemají k těmto informacím přístup spotřebitelé. „Ve skutečnosti tak neexistuje žádná pobídky pro společnosti, aby odváděly lepší práci,“ stěžovala si Foxová. „A pokud by jedna společnost odvedla lepší práci, nemáme možnost to zjistit,“ uvedla s tím, že si tato problematika zaslouží více pozornosti, neboť na rozdíl od jiných výrobků, zde jsou v sázce lidské životy.

-fk-

Mohlo by vás zajímat

Filip Krumphanzl

Celosvětové výpadky léčiv tvrdě dopadají i na Spojené státy. Ve středu se kvůli tomu konalo zasedání amerického senátního výboru pro vnitřní bezpečnost. Zaznělo na něm, že nedostatky léků jsou natolik závažné, že pro národní bezpečnost představují hrozbu. Na vině jsou nejen ekonomické faktory, nýbrž i fakt, že se drtivá většina farmak vyrábí v zahraničí. V USA chybí nejen antibiotika, anestetika a sterilizační roztoky, nýbrž i levnější léky, které ovšem mají neméně zásadní vliv na zdraví pacientů. Zranitelnost amerického zdravotnického řetězce a jeho ohrožení, vyplývající z přílišné závislosti na Číně, podle zprávy, kterou pro slyšení připravil předseda výboru Gary Peters, odkryla covidová pandemie. O zasedání výboru píše americký deník The New York Times.

Tragédie v pomalém tempu. Tak situaci s kritickým nedostatkem některých důležitých léků v USA označil na středečním slyšení michiganský chirurg Andrew Shuman, zabývající se léčbou rakoviny. Se senátory se podělil o vlastní nedávnou neblahou zkušenost. Když se mu v nemocnici kriticky ztenčily zásoby léku etoposidu, který je jinak běžně dostupný a navíc levný, musel zvažovat, kterým svým pacientům ho podá a kterým ne. „Jakožto lékaři, který celý svůj život zasvětil boji s rakovinou, je pro mě těžké vyjádřit, jak strašné to bylo,“ popsal Shuman své pocity. Michiganský lékař senátory obeznámil i s dalšími znepokojivými případy výpadků léků, včetně nedostatku očních kapek. „Pacienty doslova chrání před oslepnutím a měsíčně stojí jen pár dolarů,“ řekl a dodal, že pacientům, ke kterým se kapky nedostanou, hrozí operace. Podle něj je na místě nabídnout výrobcům těchto léků pobídky a dotace.

Problémy přetrvávají i 15 let

Ze zprávy výboru vyplývá, že v roce 2022 byl v USA výpadek o 30 procent vyšší než předchozí rok. V zemi je ale problém dlouhodobý. „Zatímco průměrně nedostatek léků trvá přibližně 1,5 roku, více než patnáct kritických léčivých přípravků bylo v nedostatku po dobu delší než deset let,“ píše se v dokumentu. Například lék propofol, užívaný k anestezii, se potýká s problémy již 15 let. S podobně dlouhodobými výpadky se potýká i lék vekuronium, užívaný pro myorelaxační účinek při uspávání pacienta před operací.

Předseda výboru Peters, který zároveň slouží jako demokratický senátor za stát Michigan, za příčiny lékové krize označil kromě ekonomických faktorů také neprůhledný dodavatelský systém a fakt, že se až 90 procent produkce vyrábí za hranicemi. „Tyto příčiny dohromady vyvolávají nejen vážné obavy o poskytování adekvátní péče pacientům, ale také představují vážné hrozby pro národní bezpečnost,“ uvedl Peters.

Hřbitov cenných údajů

Levnou výrobu léků v zemích jako je Čína a Indie vnímá jako riziko i Vimala Raghavendranová, viceprezidentka pro vývoj informačních produktů U. S. Pharmacopeia, což je nezisková organizace, postavená na 200leté tradici amerického lékopisu, zaměřená mj. na bezpečí dodávek léků. Výrobu v těchto asijských zemích podle ní ohrožují potenciální přírodní neštěstí i politická nestabilita. Současně však dodává, že samotné přenesení lékového průmyslu zpět na území Spojených států situaci nezlepší. Pokud totiž budou stále chybět klíčové ingredience, nebudou mít farmaceutické firmy z čeho vyrábět. Zdroje těchto esenciálních složek přitom podle Raghavendranové nejsou transparentní a sami zákonodárci tak v této věci „bloudí naslepo“. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) sice disponuje určitými údaji o účinných látkách, ale jeho zástupci senátorům přiznali, že ty prakticky nejsou přístupné. Doslova jsou prý „pohřbeny v PDF dokumentech v rámci jednotlivých žádostí o registraci léku“.

Nedostatek transparentnosti se týká i hodnocení kvality farmaceutických firem. Erin Foxová z Utažské univerzity intenzivně sleduje výpadky léků a na středečním zasedání si posteskla, že přestože FDA má o rozdílnosti kvality výrobců a jejich produktů dobrý přehled, nemají k těmto informacím přístup spotřebitelé. „Ve skutečnosti tak neexistuje žádná pobídky pro společnosti, aby odváděly lepší práci,“ stěžovala si Foxová. „A pokud by jedna společnost odvedla lepší práci, nemáme možnost to zjistit,“ uvedla s tím, že si tato problematika zaslouží více pozornosti, neboť na rozdíl od jiných výrobků, zde jsou v sázce lidské životy.

-fk-