Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) chce výrazně zvýšit tempo v digitalizaci. Dosud existující překážky při používání elektronické karty pacienta a elektronického receptu mají být odstraněny a již dříve shromážděná data mají být využita pro výzkum. S odkazem na ministerské plány to uvedly odborné portály Deutsches Ärzteblatt a Deutsche Apotheker Zeitung.

Hned dva velké zákony, které mají uspíšit digitalizaci německého zdravotnictví, se chystá předložit a prosadit spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. První z nich se zaměřuje na urychlené zavedení elektronické karty pacienta a elektronického receptu. Obojí má být co nejdříve zavedeno povinně.

Druhá z norem pak má upravovat pravidla pro shromažďování dat, která byla nebo budou sbírána v různých částech a oblastech zdravotnického systému. Data mají být také využitelná pro výzkumné účely. Oba zákony, respektive plány posouvající digitalizaci ve zdravotnictví, jsou obsaženy v koaliční smlouvě, a tak nyní dochází na jejich prosazování skrze legislativní proces.

Elektronická karta i elektronický recept do konce příštího roku

„Elektronická karta pacienta bude do konce příštího roku povinná pro všechny. Každému, kdo vůči jejímu zavedení nevznese námitku, bude zřízena. Je na čase, aby se naše zdravotnictví konečně posunulo do 21. století,“ citují deníky Deutsches Ärzteblatt a Deutsche Apotheker Zeitung z rozhovoru spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha pro nedělní vydání Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Z pohledu Lauterbachova plánu je výhodou, že elektronická karta pacienta již v Německu existuje. Od začátku roku 2021 si ji pojištěnci mohou nechat dobrovolně zřídit, a to prostřednictvím aplikace pro chytré telefony. Lze v ní pak listovat v digitalizovaných lékařských zprávách, což výrazně zvyšuje efektivnost při poskytování zdravotní péče jinde než v ordinaci lékaře, u něhož je pacient (pojištěnec) registrován.

Jenže právě dobrovolnost při zřizování elektronických karet pacienta je považována za její slabinu. A důvod, proč ji využívá méně než jedno procento pojištěnců v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Karl Lauterbach chce systém otočit. Elektronická karta tedy bude zřizována každému automaticky a vyvinout aktivitu bude muset ten, kdo elektronickou kartu pacienta nebude chtít.

Mohlo by vás zajímat

Mnoho byrokracie pro nic

„Německý problém s digitalizací zdravotnictví spočívá v tom, že mnoho věcí příliš komplikujeme. Tomu se chci vyhnout,“ řekl spolkový ministr zdravotnictví. Přístup k elektronické kartě pacienta musí podle něho být „zcela nebyrokratický“. Současně s elektronickou kartou pacienta bude Lauterbach prosazovat, aby se povinným stal také elektronický recept.

Spolkový ministr zdravotnictví neočekává ze strany lékařů žádný odpor vůči elektronické kartě pacienta. „Existuje jen velmi málo lékařů, kteří s tím mají problém. Vždy bude několik kritiků, kteří se budou ozývat,“ řekl.

Karl Lauterbach plánu, že nejpozději na konci roku 2024 budou moci všichni lékaři nebo nemocnice centrálně ukládat své nálezy a lékařské zprávy a vyměňovat si je mezi sebou. Pacienti pak budou mít také kdykoli přístup ke svým dokumentům prostřednictvím aplikace pro elektronickou kartu pacienta. Zpočátku by mělo stačit nahrání souborů ve formátech PDF nebo doc. „Nečekáme, až bude k dispozici standardizovaná struktura dat pro všechny nálezy,“ zdůraznil Lauterbach.

Digitalizace nesmí být příliš komplikovaná

Také v případě elektronických receptů Lauterbach chce celý proces jeho zavádění a plošného a povinného využívání zjednodušit. A dal také jasně najevo, že se nehodlá příliš zdržovat obavami úředníků o ochranu osobních údajů. Namísto dvoufaktorové autentizace by pro přístup k datům měla stačit právě samotná elektronická karta pacienta.

Výhody digitalizace nelze využít u systémů, „kde je přístup tak komplikovaný, že jej nikdy nevyužijete,“ zdůraznil Lauterbach. Podle něho je mnohem méně bezpečné, když lékaři a pacienti nadále posílají své nálezy e-mailem, faxem nebo poštou.

Vedle toho chce Lauterbach také usnadnit využívání zdravotních dat pro lékařský výzkum. „Máme již mnoho dat, ale jsou v samostatných úložištích a nelze je propojit. Základní myšlenkou je, že tato data mohou být kombinována v anonymizované podobě pro výzkumné účely. Bez takové možnosti Německo brzy přestane hrát roli ve farmaceutickém výzkumu,“ řekl mimo jiné Karl Lauterbach.

Zdeňka Musilová