<strong>Pandemie podle expertů nezpůsobila krizi duševního zdraví. Záleží ale na tom, o kom mluvíme</strong>
Celkové duševní zdraví populace a ani symptomy úzkosti se během pandemie covid-19 téměř vůbec nezhoršily. Došlo pouze k velmi malým změnám u depresivních symptomů. Většina lidí vykazuje dostatečnou odolnost a dokáže z obtížné situace vytěžit to nejlepší, ukazuje nová přehledová studie publikovaná v British Medical Journal (BMJ). Přesto není možné tvrdit, že se „nic nestalo“. Na různé skupiny lidí a jejich duševní zdraví totiž dopadala pandemie velmi rozdílně a měla různé důsledky pro jejich životy.
Jak pandemie covid-19 změnila duševní zdraví populace a došlo vůbec k nějakým změnám? Odpovědi na tyto otázky pokusila najít nová rozsáhlá přehledová studie a metaanalýza publikovaná v BMJ, která zahrnovala celkem 137 studií z různých zemí světa. Závěry této práce zní překvapivě: „Na úrovni populace byla během pandemie covid-19 vysoká odolnost. Změny v celkovém duševním zdraví a symptomy úzkosti a deprese byly minimální až malé,“ citoval zpravodajský portál BBC News závěry vědeckého týmu složeného z expertů a expertek z významných kanadských univerzit a vědeckých institucí. I když pro řadu lidí byly různé aspekty pandemie covid-19 vysoce nepříjemné nebo stresující, neznamená to, že by mnozí nezažívali velmi negativní dopady. Autorský tým tak odmítá dřívější označení, že pandemie znamenala doslova tsunami pro duševní zdraví populace.
Považovat tuto práci i přes její obsáhlost za shrnutí toho, že se vlastně nic moc nestalo, by však bylo značně zjednodušující. I tato metaanalýza ukazuje, že velmi záleží na tom, o jaké skupině populace mluvíme. Dopady pandemie covid-19 na duševní zdraví různých skupin byly totiž velmi rozdílné. Rozhodně tak neplatí, že by minimální změny na úrovni celé populace neznamenaly pro někoho zásadní problémy. „To, co zde potřebujeme, je schopnost rozlišovat. Jen tak je možné zachytit to, co bylo bezpochyby traumatizující během posledních několika let, kdy miliony lidí prožívaly ztrátu, hněv i frustraci. V tomto ohledu jsou studie o celkovém duševním zdraví všech zavádějící,“ varovala ve svém komentáři k výsledkům studie pro deník The Guardian profesorka Devi Sridhar, která se na Univerzitě v Edinburghu specializuje na oblast globálního veřejného zdraví.
Opatrnost při interpretaci výsledků je na místě
Metaanalýza porovnávala práce zaměřené na duševní zdraví populace a symptomy úzkosti a deprese, které vznikly před začátkem pandemie covid-19 v období mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2019, s pracemi, které vznikly po 1. lednu 2020. Mezi studiemi, jež se zaměřily na celkové duševní zdraví populace, nebyly zjištěny rozdíly, stejně tak v případě prací sledující symptomy úzkosti. U symptomů deprese pak byly pozorovány minimální změny. Nicméně je na místě značná opatrnost při interpretaci těchto výsledků.
Výhodou a současně nevýhodou velkých přehledových studií je to, že se soustředí na úroveň celé populace. Ta ale ze své podstaty není jednolitá. Její součástí jsou různorodé skupiny lidí, které prožívají různé situace velmi různě. To uznává i autorský tým, který stojí za touto metaanalýzou. Navíc zahrnuté práce pocházely z ekonomicky vyspělých zemí, které mají vysoké či středně vysoké příjmy.
„Vysoké riziko zkreslení v mnoha studiích a jejich značná heterogenita ukazují na opatrnost při interpretaci výsledků,“ konstatuje autorský tým s tím, že změny celkového duševního zdraví, symptomů úzkosti a deprese byly minimální až malé. K malým negativním změnám však došlo u žen.
Mohlo by vás zajímat
Nicméně, jak upozorňuje portál BBC News, tato metaanalýza nezahrnovala rozvojové země ani specifické skupiny populace, na jejichž duševním zdraví se pandemie zřejmě podepsala negativně. Jedná se o děti a mladistvé a osoby z nízkopříjmových domácností. Jinými slovy, při značném zjednodušení interpretace závěrů metaanalýzy by mohlo dojít k tomu, že negativní dopady na duševní zdraví znevýhodněných skupin zůstanou přehlédnuty. „Jiné studie přináší důkazy o značných rozdílech, u některých lidí se duševní zdraví zhoršuje, zatímco u jiných zlepšuje. To může znamenat, že nedojde k žádnému celkovému nárůstu, ale nemělo by se to vykládat tak, že by pandemie neměla na některé skupiny populace zásadní negativní dopady,“ cituje BBC News Gemmu Knowles, psychiatričku z King’s College London.
Nejen na ženy dopadala pandemie covid-19 hůře
I když se nově publikovaná metaanalýza specificky nezaměřovala na konkrétní skupiny populace, ukázala mírné negativní změny v duševním zdraví žen. Autorský tým nabízí několik možných vysvětlení, od toho, že většinu domácností s jedním živitelem vedou právě ony, až k tomu, že mají nižší příjmy než muži a je u nich ve srovnání s muži vyšší pravděpodobnost, že se propadnou do chudoby. Stejně tak častěji pracují v oblasti zdravotnictví nebo sociálních služeb a také mnohdy přebírají pečující roli o své nejbližší – starají se jak o malé děti, tak například o seniory. Pandemie navíc přinesla zhoršení domácího násilí, kterému častěji čelí také ženy, byť nikoliv výhradně ony.
Zmiňovaná metaanalýza však neobsahuje detailnější informace o zranitelných skupinách populace. I proto nelze její závěry zevšeobecňovat na všechny. „Pandemie nezasáhla všechny stejně. Mezi skupiny, které byly těžce postiženy, patří lidé žijící s duševním onemocněním, děti, lidé s postižením, mladiství a taky lidé bez finančního nebo sociálního zázemí,“ upozornila profesorka Devi Sridhar s tím, že metaanalýza nezahrnovala studie zaměřené na duševní zdraví dětí, ačkoliv během pandemie čelily řadě obtíží, jako byly například ztráta nejbližších, zavřené školy či projevy násilí ze strany členů rodiny.
Ludmila Hamplová
Ludmila Hamplová
