„Tak co vás trápí?“ zní obvyklá otázka při návštěvě ordinace. Pacient následně zevrubně popíše svůj problém, z čehož lékař získá základní představu o možné diagnóze, kterou si následně potvrdí příslušným vyšetřením či doptáním. Minimálně první část tohoto procesu by v budoucnu mohli obstarat tzv. chatboti neboli konverzační roboti vybavení umělou inteligencí (AI). Lékařům by tím zásadně ušetřili čas. Nejen to je jeden z možných přínosů zavedení umělé inteligence do zdravotnictví. Téma Zdravotnický deník probíral s Matějem Misařem, jednatelem společnosti Carebot, sídlící v Praze, která v havířovské nemocnici testuje stejnojmenný systém vlastní výroby s umělou inteligencí.
Přestože veškerou lékařskou péči AI patrně nikdy nenahradí, lze ji potenciálně využít všude od doporučujících systémů, které pomáhají lékařům přesněji a rychleji vyhodnocovat snímky z obrazových vyšetření (například CT, MMG, MRI) až po sběr a zpracování dat celého zdravotnického systému. „AI může také pomoci automatizovat repetitivní a nadbytečné úkoly, které lékaře odvádí od pacientů,“ uvádí Misař a jako příklad jmenuje právě zmíněné chatboty. Systém s AI bude moci rovněž předvyplnit lékařskou zprávu, kterou již lékař jen upraví, což opět zdravotnickému personálu ušetří čas. „Důležité ovšem je tyto systémy tvořit s lidmi, kteří v praxi jsou. Aby jim systém skutečně pomáhal. A samozřejmě je důležité aby tyto systémy byl certifikovány a bylo jisté, že se budou chovat vždy stejně,“ doplňuje Misař.
Česko je pozadu
Spolehlivost je jedním ze zásadních aspektů týkajících se zavedení AI do zdravotnictví. Přestože pravidla regulace pro tyto technologie teprve vznikají, již nyní se v řadě nemocnic po celém světě AI používá. V drtivé většině se uplatňuje v radiologii, kde lékařům slouží jako „druhé oči“ při diagnostice onemocnění plic. Podle průzkumu z roku 2020 celá třetina radiologů ve Spojených státech amerických při své práci používá nějaký typ umělé inteligence a dalších 20 procent si plánuje tuto technologii v dalších pěti letech pořídit. Nástroj používají zejména pro přesnější interpretaci intrakraniálního krvácení, plicní embolie a mamografických abnormalit.
V České republice jsme v tomto ohledu prozatím poněkud pozadu. „Z AI by se měl stát standard zdravotní péče. Stačí se podívat na západ od nás, tam umělou inteligenci začínají široce využívat nejenom v nemocnicích, ale její benefity si uvědomují i na úrovni celé zdravotní péče,“ upozorňuje Misař s tím, že právě v obrazových vyšetřeních je AI zatím nejdále. Přehledné snímky jsou totiž pro software nejsnadněji čitelné. I projekt Carebot je zaměřen na čtení rentgenů plic.
Pomoc v prevenci
Výhody z širšího zavedení AI by plynuly nejen pro lékaře, kterým může pomoci v lepší detekci případných onemocnění, ale i pro pacienty, kterým se díky tomu dostane kvalitnější a rychlejší péče. Omezilo by se tím též riziko lidské chyby, vyplývající například z nepozornosti či únavy. „Spolupráce lékaře s AI zapříčiní vždy kvalitní vyšetření, bez ohledu na to, jestli lékař zrovna přišel do práce a je plný sil, anebo má za sebou těžkou 16hodinovou směnu,“ říká Misař. Profitovat by tak z nové technologie mohl celý zdravotní systém.
Umělá inteligence se rovněž může uplatňovat v prevenci, kdy dřívější záchyt možných rakovinotvorných nodulů znamená výrazně vyšší šance na úspěšné vyléčení pacienta. A ruku v ruce s prevencí jde samozřejmě šetření finančních zdrojů. Ať jde o nahrazení druhého čtení u konkrétních typů vyšetření, tak o dřívější odhalení nemocí a tím pádem nižší výdaje na péči. „Ušetřené částky mohou být obrovské,“ míní Misař. Pro to by ale bylo potřeba zavést AI ideálně plošně – do co nejvíce nemocnic po celé republice – a to si žádá komplexní spolupráci nemocnic, pojišťoven a výrobců těchto systémů. „Ze správného zavedení umělé inteligence do praxe budou benefitovat všichni. Pacienti, lékaři, nemocnice i zdravotní systém,“ je přesvědčen oslovený odborník.
-fk-
