Psychiatrické a rehabilitační nemocnice nezvýšily platy, ministerstvo je osloví dopisem

Zvýšení platů o čtyři až šest procent, ke kterému mělo dojít podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, stále v některých přímo řízených organizacích neproběhlo. Zatímco ve většině fakultních nemocnic se povedlo domluvit nebo se jedná, na psychiatrické a rehabilitační nemocnice se bude muset ministerstvo zdravotnictví obrátit dopisem. V zařízeních, které neřídí ministerstvo, se ve většině případů podařilo na navýšení odměn s odbory dohodnout (psali jsme také zde a zde), výjimkou ovšem zůstává Plzeňský kraj. Tady jednání váznou, takže šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková nevylučuje v některých nebo možná i všech krajských nemocnicích vyhlášení stávkové pohotovosti.

„V pondělí jsme se sešli s panem ředitelem přímo řízených organizací Janem Michálkem a předali jsme mu informace ze zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem zdravotnictví s tím, že jsme se dohodli na dalším postupu. K dořešení z fakultních nemocnic zůstávají pouze tři, úplně jiná je ale situace v psychiatrických nemocnicích a dalších přímo řízených organizacích, jako jsou rehabilitační zařízení. Dohodli jsme se proto, že pan Michálek vstoupí do komunikace s jednotlivými řediteli a že je osloví dopisem ministra, aby dodrželi to, na čem jsme se s ministrem zdravotnictví dohodli, tedy aby zaměstnanci podle dohod s jednotlivými odborovými organizacemi dostali navýšení platů v objemech rovnajícím se čtyřem až šesti procentům tarifů,“ vysvětluje Dagmar Žitníková.

Odbory preferovanou variantou je navýšení formou osobních příplatků, díky které by zaměstnanci měli zásluhovostní složku platu. Další možností pak jsou mimořádné odměny, které by ale neměly být vypláceny v delším období než tři měsíce, ideálně však jednou za měsíc.

V tuto chvíli přitom ještě není jasno ohledně navyšování odměn ve FN Motol, FN Královské Vinohrady a FN Brno, plus ještě v Nemocnici Na Homolce. Ve všech těchto zařízeních se jedná, zatím ale předložená řešení nejsou pro odbory akceptovatelná. Ostatní fakultní nemocnice pak přistoupily k navýšení o cca pět procent.

Co se týče psychiatrických nemocnic, mělo by snad být jasno do 18. dubna, kdy s nimi mají odbory dojednané setkání ohledně stavu reformy psychiatrické péče.

Mohlo by vás zajímat

Neutrální stanovisko nestačí, kritizuje Hospodářská komora postoj vlády k hodnocení vakcín dle HTA

Podle Žitníkové každopádně nebylo navyšování odměn, aniž by se zvedly tarify, šťastným krokem, který teď ve finále všem jen přidělává práci. Do dalších let by tak podle ní bylo vhodnější, kdyby se postupovalo tradičně formou navyšováním tarifů.

V Plzeňském kraji hrozí stávková pohotovost

U nemocnic, které ministerstvo přímo neřídí, se protentokrát povedlo vyjednat navýšení o cca osm procent. Výjimkou ovšem zůstává Plzeňský kraj.

„Plzeňský kraj nedodržel původní dohody, které jsme s ním měli, tedy že proběhne zvýšení základních platů o deset procent. Kraj z dohody ustoupil a souhlasí s tím, že garantované navýšení do tarifů má být v maximální výši čtyři procenta. Zbytek si mají domluvit odborové organizace v jednotlivých nemocnicích. Je tam ale zásadní problém, protože nemocnice tvrdí, že nemají víc než na ona čtyři procenta, přestože jim kraj dal finanční prostředky v rámci veřejné podpory. Kraj přitom tvrdí, že finanční prostředky umožňují navýšení až o deset procent. Stále tedy panuje nedohoda a v jednotlivých nemocnicích se řeší propočty, zda na to mají, či ne,“ popisuje Dagmar Žitníková s tím, že nyní se čeká na výsledky jednání v jednotlivých nemocnicích.

Připomeňme, že zvýšení o čtyři procenta ve fakultní nemocnici je jiné než čtyři procenta v jiných zařízeních. Platí totiž, že odměny v přímo řízených organizacích jsou vyšší, a navyšování o stejné procento tak nůžky dále rozevírá. I to je důvod, proč většina nemocnic letos poměrně rychle přistoupila na navýšení o zhruba osm procent. Plzeňský kraj tak podle odborů riskuje, protože FN Plzeň navýšila o pět procent v rámci osobních příplatků, a navíc jazykově vybavení zdravotníci mohou dojíždět za lépe placenou prací do Německa.

„Bohužel na to pan hejtman nechtěl slyšet. Bude tedy teď záležet na tom, jak se v jednotlivých nemocnicích bude vyvíjet kolektivní vyjednávání. Kraj jsme upozornili, že můžeme postupovat přesně podle zákona o kolektivním vyjednávání, to znamená včetně možnosti stávkové pohotovosti,“ dodává Žitníková.

Michaela Koubová