Hollywoodská hubnoucí injekce přichází také do Evropy. Převrat v hubnutí. Jezte, píchněte si a zase znovu. To jsou jen některé titulky článků, které nadšeně popisují, že léky s obsahem semaglutidu byly oficiálně schváleny jako léčba obezity britským National Institute for Health and Care Excellence (NICE). British Medical Journal a další vědecké časopisy však mírní takřka celosvětovou posedlost, kterou ještě více posilují sociální sítě. Obrovský zájem o tyto léky ze strany lidí, kteří „jen“ touží zhubnout, totiž vede k tomu, že chybí opravdu nemocným. Lékaři současně připomínají, že semaglutid není zázračný prostředek, který zajistí bezpracný výsledek a naopak varují, že po vysazení léku se tělesná hmotnost pacientů vrací k původnímu stavu.

Stačí otevřít některou ze sociálních sítí, zadat komerční názvy Wegovy nebo Ozempic a objeví se před vámi velké množství fotografií a videí na první pohled takřka zázračného zhubnutí bez ohledu na výchozí údaj na váze. Lidé, kteří užívají léky s obsahem semaglutidu, jenž byly původně vyvinuty k léčbě diabetu 2. typu a postupně se stávají součástí léčby obezity, nadšeně popisují to, jak se z pomyslných ošklivých káčátek proměnili v ladné, a hlavně štíhlé labutě. O to nebezpečnější však podobné příběhy mohou být. Zatímco diabetici, tedy ti, pro něž byly tyto léky určeny, naráží na nedostupnost své léčby, další se pod jejich shlédnutím mohou pustit do neuváženého hubnutí a nevědomky riskovat své zdraví.

Vyznat se pak v záplavě optimistických zpráv, nemluvě o velkém nadšení řady médií, není vůbec snadné. Zvlášť když vytváří dojem, že s těmito léky jde zhubnout „bez námahy“ i „zcela bez rizik“. Touha alespoň vyzkoušet tuhle „hubnoucí metodu“ roste. Nedávné doporučení NICE (National Institute for Health and Care Excellence) pro použití léku Wegovy při léčbě obezity u pacientů ve vysokém riziku komplikací, jež se léčí ve specializovaných centrech, přišlo v době, kdy na sociálních sítích vypukla doslova horečka. British Medical Journal (BMJ) připomíná, že je možná proto na čase, aby média zmírnila své nadšení. „Instagram je plný příspěvku ‚obyčejných lidí‘ o jejich ‚cestě za štíhlou linií‘ promíchaných s příspěvky poskytovatelů zdravotní péče, kteří vybízí, aby se lidé stali ‚příkladem pro ostatní‘. Na Twitteru Elon Musk potvrdil, že užívá Wegovy, zatímco jiné celebrity cítí potřebu popírat, že by to dělaly. TikTok, obzvláště oblíbený u mladších generací, takřka explodoval s hashtagy těch, kteří tento lék užívají a předepisují,“ píše se v BMJ.

Diabetikům chybí jejich léky

Semaglutid byl v roce 2012 vyvinut dánskou farmaceutickou společností Novo Nordisk jako lék pro pacienty s diabetem 2. typu, s tím, že se začal využívat zejména u těch, jenž jsou u ve vysokém riziku následných kardiovaskulárních komplikací nebo už dříve v důsledku diabetu prodělali například infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Na tyto následné komplikace diabetici nejčastěji umírají a nabídnout jim tuto léčbu znamená zkvalitnit jim život. Nicméně se ukázalo, že tato látka má i další efekt v podobě snížení chuti na jídlo a následného hubnutí. Proto se postupně stal také součástí léčby obezity a mimo jiné získal schválení NICE v této indikaci. Až sem je jeho využití naprosto v pořádku, už jen proto, že se jedná o léčbu s prokazatelným efektem pro jasně stanovené skupiny pacientů.

„Semaglutid působí několika cestami, včetně zvýšení pocitu plnosti působením na centrum hladu a zpomalením vyprazdňování žaludku. Ovlivňuje sekreci inzulinu a glukakonu, proto je tak účinný u diabetu. Snižuje také riziko infarktu a mrtvice. Jiné léky na hubnutí v minulosti sice snižovaly váhu, ale současně zvyšovaly riziko úmrtí na infarkt, což je celkově činilo příliš nebezpečnými,“ shrnuje ve svém článku pro The Conversation docentka všeobecného lékařství Natasha Yates, která působí na australské Bond University. Podle různých studií se pak 66 až 84 % lidí, jenž užívají tyto léky, podaří zhubnout (a to u diabetiků 2. typu, kteří se běžně potýkají také s obezitou je dobrá zpráva). Právě Austrálie je pak vedle USA jednou ze zemí, jenž se potýkají s nedostatkem těchto léků pro nemocné.

Agentura Reuters nyní uvedla, že se do USA znovu daří po měsících výpadků tyto přípravky dodávat. Nedostatek léků přitom podle FDA trvá už od loňského srpna. „Denně dostáváme zprávy o tom, že pacienti nejsou schopni získat svoje léky. To je těžké pro pacienty i poskytovatele péče,“ popisuje Disha Narang, endokrinoložka a vedoucí centra pro léčbu obezity Northwestern Medicine v Lake Forest Hospital. Podle ní na současnou situaci doplácí pacienti, ať již s diabetem nebo obezitou hned dvakrát. Jednak je pro ně obtížné léky získat, protože v lékárnách chybí, a současně se mohou setkat s tím, že jejich zdravotní pojišťovna odmítne úhradu protože podle ní „jde o lék na marnivost“.

Samotný výpadek semaglutidu je globálním problémem. Jednoduše řečeno poptávka je tak obrovská, že není možné ji uspokojit. Zvlášť, když je řada lidí ochotná si „zázračný lék“ na hubnutí obstarat prakticky jakoukoliv cestou. Americká televizní stanice CNN upozorňuje na to, že si jej mnozí shání online, což ale není zrovna nejbezpečnější. Na jedné straně moderní technologie telemedicíny umožňují zajistit péči na dálku, nicméně není správné, když poskytovatel nemá nebo nechce mít přístup ke kompletní anamnéze pacienta, a přesto vydá recept na léky. „Je trochu děsivé, že se prostě vzbudíte, řeknete si, že chcete online konzultaci nebo tyto léky – a není o vás nijak postaráno,“ varuje docentka Bree Holtz, specialistka na telemedicínu z americké Michigan State University.

Mohlo by vás zajímat

Někteří zdravotníci jsou nebezpeční influenceři

Problém je, že doslova šílenství po těchto lécích napomáhají i někteří zdravotníci svými příspěvky na sociálních sítích. Jak upozorňuje Business Insider, zatímco někteří zdravotníci popisují možná rizika terapie a vysvětlují, jak vypadá léčebný plán, další se jednoduše jen vezou na vlně obrovského zájmu o léky na hubnutí, což je přinejmenším eticky sporné. Samotný výrobce dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk odmítá, že by se na této praxi jakkoliv podílela.

Mezi zdravotníky, kteří na sociálních sítích šíří obsah spojený s těmito léky, patří i zdravotní sestra Amy Oden, která působí ve wellness zařízení Emerge Medical Spa v Tulse v Oklahomě. Jedno ze svých videí zakončila slovy: „Všichni to teď chtějí“. Podle jejích slov jí tato prezentace přináší „docela dost nového byznysu“. Prý za ní přichází lidé s tím, že chtějí informace, protože u nich změna jídelníčku a fyzické aktivity „nefungují“. Obdobně se vyjádřili i ostatní zdravotníci, které redakce oslovila.

I když se nejedná o přímé placené partnerství mezi farmaceutickou společností a konkrétním zdravotníkem (mnohdy zcela mimo specializaci obezitologie, endokrinologie či diabetologie), může jít podle profesorky bioetiky Kelly Michelson, působící na Northwestern University’s Feinberg School of Medicine, o střet zájmů: „Jako lékaři jsme byli trénováni v tom, jak se vyhnout střetu zájmů, což je součást toho být lékařem. Určitě bych se ale obávala, že reklama či obhajování konkrétního výrobku překračuje hranice profesionality.“ Navíc je tu další riziko, zdravotníci sami o sobě jsou pro veřejnost důvěryhodnými experty pro oblast lidského zdraví, tedy jejich doporučení, byť mohou být zavádějící nebo přímo nebezpečná, jsou brána mnohem více vážně, než kdyby s nimi přišel kdokoliv jiný.

Je tu i další problém, navzdory tomu, že semaglutid má skutečně dobré výsledky ve snižování tělesné hmotnosti, přináší i jistá rizika. Podle docentky Yatest se už objevily otázky ohledně rizika pankreatitidy a rakoviny štítné žlázy a slinivky, byť zatím dostupná data ukazují, že by se mělo jednat o velmi vzácné nežádoucí účinky: „Vážným problém je možnost, že semaglutid začnou užívat lidé, kteří nejsou obézní, zejména, pokud mají poruchy příjmu potravy. Protože potlačuje chuť k jídlu, může umožnit hladovět nezdravým způsobem.“ Tento lék užívají i lidé, kteří „potřebují zhubnout jen trochu“, tedy rozhodně nespadají pod diagnostická kritéria obezity, mnohdy jen proto, že cítí společenský tlak na to, že „musí zhubnout“.

„Tohle není lék, který vám umožní zhubnout posledních pět nebo deset kilo, abyste se připravili na důležitou akci nebo něco takového. Není tu k tomu, abyste ho užívali tři nebo čtyři týdny,“ dodává Narang s tím, že managment regulace hmotnosti je záležitostí na desetiletí. I s tímto byly tyto léky testovány. Nedávno publikovaná studie v žurnálu Diabetes, Obesity and Metabolism navíc potvrdila, že lidé, kteří tyto léky užívali, sice úspěšně během terapie zhubli, ale jakmile léky vysadili, jejich tělesná hmotnost se po určité době vrátila k původnímu stavu. Jinými slovy, ačkoliv má tato léčba velmi slibné výsledky, sama o sobě bez dlouhodobých změn v oblasti stravování a pohybového režimu, nestačí. „Semaglutid není náhradou za dietu a cvičení, ale může být účinnou léčbou,“ shrnuje endokrinoložka Kathleen Dungan, která působí v Division of Endocrinology, Diabetes & Metabolism na The Ohio State University Wexner Medical Center pro portál Heatline.com. Jinými slovy, obezita stejně jako diabetes vyžaduje komplexní a dlouhodobou terapii, a není možné je vyřešit „snadno a rychle“.

Ludmila Hamplová