Zatímco osobnosti z lékařských komor, spolků a sdružení poměrně složitě hledají průsečík v názorech na způsob, jak nejlépe v českém právním řádu ukotvit telemedicínu, pohled zástupců privátních poskytovatelů zdravotní péče se víceméně shoduje. V novele zákona o zdravotních službách má být stanoven jen základ, detaily patří do prováděcí vyhlášky, tvrdí představitelé společností AGEL a EUC. Uzákonění telemedicíny je podle nich prioritou, která je v zájmu všech.
Zatímco v poskytování zdravotních služeb mezi nimi panuje konkurence, pohledy na telemedicínu jsou velmi podobné. Včetně očekávání, že zdravotní služby na dálku se rychle stanou běžným standardem, který budou čeští pacienti nejen očekávat, ale s naprostou samozřejmostí i vyžadovat.
„Telemedicína je jednou z forem přístupu pacientů ke zdravotní péči. V českém zdravotnictví není úplnou novinkou. Jeden příklad za všechny – v ambulantním sektoru jsou telemetrické kontroly při přetlakové léčbě,“ upozorňuje výkonný ředitel EUC Klinic Jan Šlajs.
Podle místopředsedkyně představenstva společnosti AGEL Marie Marsové zavádění telemedicíny nepřichází v úvahu v rámci akutní péče. „Naopak je vhodné u praktických lékařů a ambulantních specialistů, kteří pečují o pacienty v dispenzární péči a o chronicky nemocné například v oborech diabetologie, kardiologie, pneumologie, dermatologie, onkologie nebo v paliativní péči,“ uvádí.
Běžný komunikační standard
Oba se jednoznačně shodují, že poskytování zdravotních služeb na dálku určitě nemá být povinné. „A to z toho důvodu, že telemedicína není vhodná pro všechny lékařské obory a všechny zdravotní stavy. Zabývat by se jí měly jen vybrané lékařské obory, a to hlavně v rámci dispenzární péče,“ konstatuje Marie Marsová.
Jan Šlajs věří, že rozhodnutí, zda bude telemedicína součástí možností kontaktu se zdravotnickým zařízením, by mělo být výhradně na rozhodnutí poskytovatele zdravotní péče. „Jsem přesvědčen, že během dvou až tří let bude telemedicína vyžadována ze strany pacientů jako běžný komunikační standard,“ naznačuje. Ovšem to podle něj neznamená to, že by prezenční péče skončila. Lékař musí mít vždy volbu pozvat pacienta k fyzické návštěvě.
Mohlo by vás zajímat
Hlavně zajistit ochranu dat
Podle výkonného ředitele EUC by měla legislativa v oblasti distančních zdravotních služeb hlavně vymezit mantinely, ve kterých se mohou poskytovatelé zdravotních služeb v oblasti telemedicíny pohybovat.
„Zásadní je stanovit pravidla: Kdo může tuto péči poskytovat, za jakých podmínek, pro které obory a činnosti včetně nelékařských profesí. A samozřejmě zajistit ochranu dat,“ tvrdí místopředsedkyně představenstva firmy AGEL. Za důležité považuje i jasné stanovení oborů, v nichž lze telemedicínu v rámci péče o pacienty využívat.
„Regulace je potřebná v otázce zabezpečení telemedicínských kanálů, předvídatelnosti IT rozhraní a standardů. Detailní popis, jak má distanční péče vypadat, potom nechat na popisu jednotlivých výkonů, na to již není třeba zákonné úpravy,“ doplňuje Jan Šlajs.
S čímž souhlasí i Marie Marsová. „Předpokládám, že podrobné podmínky pro poskytování telemedicínských služeb budou stanoveny v prováděcí vyhlášce, která prozatím chybí,“ dodává.
Na rozdíl od Marsové se však Šlajs domnívá, že kontakt mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče pomocí telemedicíny není nutné omezovat na odbornost. „Obecně distanční telemedicínský kontakt může být z momentální potřeby pacienta, ale také vyžádaný ze strany lékaře, například při získávání dat o zdravotním stavu pacienta,“ tvrdí. Jako příklad uvádí domácí monitoraci krevního tlaku, kterou chtějí praktičtí lékaři či internisté, nebo využívání mikční karty. „Telemetricky již nyní kontrolujeme pacienty na přetlakové léčbě,“ doplňuje.
Normativ v zájmu všech
Legislativní ukotvení distančních zdravotních služeb může podle Marie Marsové z AGELU přinést mnoho výhod. Díky distančnímu sledování se u pacientů minimalizuje délka strávená v čekárnách, protože nemusejí dojíždět na osobní kontroly k lékaři tak často a absolvovat náročný transport do zdravotnického zařízení. Odpadají i možnosti nákazy v čekárnách s ostatními nemocnými pacienty.
„Pro lékaře i pacienta je výhodou, že tyto služby budou poskytovány především lidem, kteří se s lékařem minimálně jednou ročně osobně setkají, dobře znají sebe navzájem a také historii a vývoj zdravotního stavu pacienta, což umožňuje reagovat na změny ve zdravotním stavu kvalitativně lépe,“ tvrdí místopředsedkyně představenstva.
Jan Šlajs se dokonce domnívá, že to může přinést jen samé benefity, protože v rámci telemedicíny budou stanovena jasná pravidla. „Rozvoj distanční telemedicínské péče je trendem, ne módním výstřelkem doby a je v zájmu nás všech, aby Česká republika měla normativ, podle kterého bude vymezen právní prostor pro tento druh komunikace mezi pacientem a lékařem,“ prohlašuje. To podle něj dodá právní jistotu všem aktérům. Zákonné ukotvení navíc odblokuje investice do rozvoje technologií a tím i bezpečnosti, profesionality, dostupnosti a digitalizace zdravotní péče.
Nejasnosti mohou být odstraněny
„Bezesporu je dobře, že tato novela existuje a telemedicínu ukotvuje do právního řádu. V podobě, v jaké šla do meziresortního připomínkového řízení, však byla na jednu stranu velmi obecná. A na druhou stranu v některých věcech až zbytečně detailní,“ upozorňuje výkonný ředitel EUC Klinik.
Přiznává, že sice nezná poslední verzi, která je určena pro jednání poslanecké sněmovny. Ale věří, že projde novela, která telemedicínu ukotví jako jednu z forem přístupu pacientů ke zdravotní péči v obecném rámci a bez specifických témat, jako je místo výkonu práce lékařů nebo požadavek na certifikaci systémů. „To dle mého názoru patří případně do podzákonné prováděcí normy,“ dodává.
Také v rámci společnosti AGEL panuje s návrhem novely, jež poprvé plánuje nastavit telemedicíně právní rámec, opatrná spokojenost. „Novelu zákona o zdravotních službách jsme přivítali, protože legislativní zakotvení telemedicínských služeb pokládáme za prioritu. Všechny nejasnosti novely, které jsme v návrhu zaznamenali a které rezonují i odbornou veřejností, nepovažujeme za natolik zásadní, aby nemohly být odstraněny,“ uzavírá místopředsedkyně představenstva Marie Marsová.
Důraz, jaký AGEL klade na telemedicínu, ukazuje i moderní Telemedicínské centrum v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí, které bylo otevřeno teprve před několika dny a klientům nabízí zdravotní služby na dálku prostřednictvím aktuálně nejvyspělejších dostupných technologií.
Lenka Springs
Názory dalších tuzemských osobností na otázku chystaného legislativního ukotvení telemedicíny představíme v příštích vydáních Zdravotnického deníku.
