Příští inovativní lék, který bude zachraňovat lidské životy, může být vyvinut umělou inteligencí. Celý proces nejen vývoje a výzkumu, ale i klinického testování a uvádění nových léčivých přípravků na trh se díky tomu může výrazně zrychlit. A pacienti s jen těžko léčitelnými či neléčitelnými chorobami se mohou dočkat naplnění svých nadějí na záchranu života mnohem dříve než v dobách, kdy se umělá inteligence na vývoji léků vůbec nepodílela. O nových možnostech ve farmaceutickém průmyslu informoval web Politico.eu.

Výzkum a vývoj nových léků stojí miliardy dolarů. A miliardy byly vynaloženy i na to, aby se do celého inovačního procesu ve farmaceutickém průmyslu zapojila také umělá inteligence (AI – Artificial Intelligence). Není přitom divu, že ji vědci nasazují při vývoji léků proti nejvážnějším chorobám, se kterými si zatím lidstvo ví rady jen ve velmi omezeném prostoru. „Léčivé přípravky vyvíjené umělou inteligencí zahrnují také léky proti rakovině lymfatických uzlin nebo zánětlivým onemocněním, která bývají motorem onemocnění nervového systému, se blíží do stádia klinických testů. Pro mnoho z nich je pouze otázkou času, kdy se ocitnou v regálech lékáren,“ píše web Politico.eu.

Nové léky jako na běžícím páse?

Pokud umělá inteligence uspěje, nemůžeme prý čekat nic menšího než revoluci ve farmaceutickém průmyslu. Mohla by totiž dramaticky zkrátit čas potřebný k vývoji nového léku a také pomoci idenfitikovat nové molekuly léků, které vědcům dosud unikaly. Samotní výrobci léků by inkasovali miliardy dolarů, ovšem díky tomu by pacienti získali přístup k většímu množství nových inovativních léků takovým tempem, jaké jsme dosud neviděli.

Na druhé straně je ale třeba mírnit přílišný optimismus. Aby skutečně nastalo to, co je popisováno, musíme mít k dispozici obrovské množství dat. Právě na datech a algoritmech, pomocí kterých je možné z na první pohled nic neříkajícího shluku nul a jedniček vykřesat naději na vznik nového léku, je celý proces zapojení umělé inteligence do farmaceutického byznysu postaven.

A nejde jen o data. Umělá inteligence musí být schopna zpracovávat i struktury chemických sloučenin, data ze studií provedených na zvířatech a koneckonců také data a informace získané od jednotlivých pacientů. Teprve z nich lze určit, na co se má budoucí lék zaměřovat, jaká molekula se k tomu nejlépe hodí. Nejlákavější je vytvoření molekul zcela nových.

Účinnost a bezpečnost pro pacienty

„Naprosto věřím, že všechny léky budou v budoucnu navrženy tímto způsobem, protože věřím, že je to mnohem efektivnější,“ řekl pro Politico.eu Andrew Hopkins, zakladatel společnosti Exscientia která jako jedna z prvních v roce 2012 vykročila touto cestou a vsadila na umělou inteligenci.

V současné době se zraky upírají nejen k tomu, zda léky vyvinuté umělou inteligencí budou účinné, ale také zda budou pro lidský organismus bezpečné, zda budou schopny vyhovět veškerým regulatorním normám a zda nakonec získají schválení pro použití při léčbě lidských pacientů. „V příštích několika letech musíme vidět také klinický úspěch projektů řízených umělou inteligencí, jinak bude problém s uváděním takových léků na trh,“ uvedl pro Politico.eu Andreas Bender, profesor molekulární informatiky na Cambridgeské univerzitě a spoluzakladatel společností Healx a Pharmenable, které pro vývoj léků právě umělou inteligenci využívají.

Mohlo by vás zajímat

Podle Jima Weatheralla, viceprezidenta společnosti AstraZeneca pro dataovou vědu, je taková výzva pro příštích několik let zvládnutelná. „Pokud budou pacienti skutečně těžit z léků vyvinutých umělou inteligencí, musí je skutečně dostávat. To ale znamená, že takové léky budou muset projít stejnými regulačními procesy jako léky tradiční,“ vysvětlil.

Spolupráce s farmaceutickými giganty prospívá

Experti sázejí na spolupráci mezi biotechnologickými start-upy, které umělou inteligenci již využívají, a velkými farmaceutickými firmami. Taková symbióza totiž může být oboustranně prospěšná. Zatímco start-upy mají nebo vyvíjejí know-how, farmaceutičtí giganti jsou schopni nabídnout určitou finanční stabilitu.

A faktem je, že biotechnologické start-upy farmaceutický průmysl doslova zaplavují. Podle analytické společnosti McKinsey existuje již skoro 270 společností, které s umělou inteligencí na objevování nových léků pracují. Většina z nich se nachází ve Spojených státech, ale inovační centra vznikají také v západní Evropě a jihovýchodní Asii.

A u několika projektů již bylo dosaženo úspěchu. Umělá inteligence sice zatím nevytvořila nový lék od A do Z, ale „možná jsme už blízko,“ uvedla pro Politico.eu Ola Enqkvistová, která ve společnosti AstraZeneca spoluřídí oddělení výpočetní chemie. Ona i Weatherall věří, že umělá inteligence je budoucností vývoje léků. „Dříve jsme si při využívání umělé inteligence říkali ´co to je´, dnes si spíše klademe otázku ‚proč jsme to kdy dělali jinak‘,“ uzavřela Enqkvistová.

Zdeňka Musilová