Česká kardiologická společnost (ČKS) si v těchto dnech po čtyřech letech opět volí členy svého výboru, který v květnu začne své funkční čtyřleté období. Z prvního kola volby postoupilo 22 kandidátů do kola druhého. To aktuálně probíhá (od 1. do 15. března) a zvoleno v něm bude 11 členů výboru. Zdravotnický deník odlovil všech 22 kandidujících, aby se mohli našim čtenářům představit. Přinášíme vám odpovědi těch kandidátů, kteří nám odpověděli, a to v abecedním pořadí.
Krom 11 zvolených kandidátů zůstanou členy výboru podle pravidel ČKS i její dosavadní předseda Aleš Linhart, budoucí předseda Petr Ošťádal a také předsedové Asociací působících v rámci ČKS – nikdo ze jmenovaných ve volbách tedy kandidovat nemusel.
Petr Ošťádal byl zvolen předsedou pro roky 2023 – 2027 stávajícím výborem již v březnu 2022. Nového předsedu bude vybírat nově zvolený výbor rok před koncem svého volebního období, tedy v roce 2026.
V ČKS platí pravidlo, že členové výboru mohou být zvoleni pouze na dvě po sobě jdoucí období, potřetí za sebou kandidovat nemohou. To z letošní kandidatury vyloučilo dosavadní místopředsedy Miloše Táborského a Josefa Šťáska, stejně jako člena výboru Richarda Rokytu.
Obě kola volby probíhají distančně, elektronicky skrze interní on-line systém ČKS. Hlasovací právo mají všichni členové i čestní členové ČKS. Ti mohou ve druhém kole vybrat 11 kandidátů, kterým udělí svůj hlas.
Mohlo by vás zajímat
—
Prof. MUDr. Jan Bělohlávek, PhD.
primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN
S jakým programem a jakými cíli vstupujete do druhého kola volby?
Specifický program nemám, nicméně má letitá činnost v rámci ČKS a dvou asociacích (Asociace akutní kardiologie a srdečního selhání), doufám, svědčí o tom, že se snažím o zviditelnění ČKS na české, evropské i světové úrovni. Myslím, že stále není využit a doceněn ohromný potenciál české kardiologie, její organizace a vysoké úrovně péče. Zvláště pak mi chybí koordinace vědeckých projektů, reciproční spolupráce mezi kardiocentry, byť se první vlaštovky objevují.
V čem spatřujete největší problémy v oblasti kardiologie, které je třeba v příštích letech řešit a zlepšovat?
Je nepochybné, že kardiovaskulární nemoci zůstanou dominantní příčinou nemocnosti a úmrtnosti v České republice a stále je před námi řada výzev. Z témat, kterým se věnuji relativně detailně, je to hlavně problematika systematického přístupu k pacientům se srdeční zástavou. V posledních letech se nám podařilo ukázat, jak zásadní je aktivní zapojení akutní a intervenční kardiologie v této oblasti, rozvíjíme nové metody léčby pacientů se srdeční zástavou a udáváme v tomto smyslu směr dalšího vývoje. Rozhodně to s sebou nese i důsledky ve smyslu nezbytného poskytnutí i následné péče a to již souvisí s druhou oblastí, a to je problematika srdečního selhání a dalšího rozvoje komplexní ambulantní péče a dostupnosti center/ambulancí srdečního selhání.
Máte v případě zvolení do výboru ambici kandidovat i na předsednickou nebo místopředsednickou funkci?
Funkcí, a to včetně předsednických, jsem si na evropské i české úrovni užil již dost a rozhodně v tomto smyslu nemám a priori žádné ambice. Jen pokud by nastala nějaká krize, s tím mám zkušenosti jak z klinické praxe, tak z evropské společnosti EuroELSO, které jsem v době pandemie covidu předsedal a řešil její hrozící bankrot, naštěstí úspěšně.
—
Prof. MUDr. Ivo Bernat PhD.
vedoucí lékař Kardiologické kliniky FN Plzeň a LF UK v Plzni
S jakým programem a jakými cíli vstupujete do druhého kola volby?
V případě zvolení bych se chtěl aktivně podílet na dokončení a následné realizaci nového Národního kardiovaskulárního plánu, který má za cíl snížit kardiovaskulární mortalitu v České republice za 10 let o 5 procent. Toho je ale možné dosáhnout jen aktivní a pozitivní spoluprací všech složek systému, ve kterém na sebe navazuje celá řada dílčích kroků a vazeb.
V čem spatřujete největší problémy v oblasti kardiologie, které je třeba v příštích letech řešit a realizovat ?
Dle mého názoru je to v první řadě kvalitní, včasný a kontinuální sběr relevantních dat. Ta jsou nutná ke správnému vyhodnocení výskytu a počtu jednotlivých kardiovaskulárních onemocnění, způsobu a výsledků léčby pro společné potřeby poskytovatelů i plátců zdravotní péče – dostupnost, rozsah a kvalita. Totéž platí i pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, která sice není na první pohled nijak složitá, ale dosavadní výsledky nejsou vůbec dobré. Pro odbornou i laickou veřejnost by mělo být srozumitelně prezentováno, čeho chce ČKS dosáhnout a jaké k tomu máme ve spojení s ostatními odbornými společnostmi a plátci péče reálné možnosti a jaké jsou průběžné výsledky této práce. Ty by pak měli být dostupné jak celkově, tak ale i v rámci jednotlivých regionů.
Máte v případě zvolení do výboru ambici kandidovat na místopředsedu či předsedu?
Ne.
—
Doc. MUDr. Petr Kala PhD., FESC., FSCAI
přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno
S jakým programem a jakými cíli vstupujete do druhého kola volby?
V oblasti zdravotní se dlouhodobě a na různých úrovních snažím zlepšit péči o pacienty s kardiovaskulárním postižením a aplikovat nové a inovativní diagnosticko-léčebné postupy. Zároveň vnímám problematiku z širšího pohledu s obecnějším cílem zlepšení zdravotního stavu populace. Osobně bych si velmi přál, aby se zlepšilo umístění České republiky ve statistikách WHO a abychom se posunuli z nepříliš radostné pozice ve skupině zemí s vysokým kardiovaskulárním rizikem. To bude vyžadovat skutečně hodně práce na poli léčebném i preventivním, včetně populačních kampaní.
Na poli edukace je mým cílem zařazení simulačního výcviku jako standardní součásti vzdělávacího programu v kardiologii. Tento cíl vychází z řady vlastních zkušeností především ze zahraničí, kde jsem se nechal inspirovat a v roce 2019 se nám podařilo na klinice otevřít high-tech simulační centrum pro kardiovaskulární intervence (KardioSIM). S garancí České asociace intervenční kardiologie a České kardiologické společnosti pořádáme pravidelně workshopy zaměřené na získávání teoretických a hlavně praktických zkušeností. Ohlasy máme velmi pozitivní nejen od českých a slovenských kolegů, ale i ze zahraničí. Vedle toho bych se rád podílel i na možnostech tréninků s využitím VR (virtuální reality) a 3D tisků. Samozřejmostí je pak podpora výzkumu, podpora mezioborové spolupráce, stimulace mladých lékařek a lékařů a zatraktivnění kardiologie jako krásného dynamického oboru.
V čem spatřujete největší problémy v oblasti kardiologie, které je třeba v příštích letech řešit a zlepšovat?
Problémů obecně není málo a některé jsem již zmínil. Za zásadně důležité však považuji zaměření se na pacienty ve vysokém a velmi vysokém kardiovaskulárním riziku a zlepšení jejich kvality života a životní prognózy. To je v rozsahu péče, kterou poskytujeme, velmi problematické a může nám v tom pomoci umělá inteligence, telemedicína a prohloubení mezioborové spolupráce a také spolupráce „nemocnice – terén“. To bude v širším měřítku možné pouze s podporou Ministerstva zdravotnictví a plátců zdravotní péče.
Máte v případě zvolení do výboru ambici kandidovat i na předsednickou nebo místopředsednickou funkci?
Mojí hlavní ambicí je smysluplné naplňování cílů a vizí, které jsem si předsevzal, vše další se uvidí.
—
prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
vedoucí lékař Ambulance srdečního selhání Nemocnice Na Homolce
S jakým programem a jakými cíli vstupujete do druhého kola volby?
Pracuji ve výboru České kardiologické společnosti jako předseda České asociace srdečního selhání ve funkčním období 2019 až 2023. To znamená, že v tomto roce ve funkci předsedy končím a jsem automaticky budoucím místopředsedou. Případné členství v budoucím výboru ČKS vnímám jako příležitost pokračovat v práci na projektech, které přesahují rámec asociace srdečního selhání a které nebylo možné dokončit především z důvodu covidové pandemie. Jako člen výboru ČKS bych měl možnost dokončení a pokračování několika projektů podpořit. Je to například organizace péče o pacienty se srdečním selháním v České republice, edukace sester specialistek s možností vykazování jejich péče zdravotním pojišťovnám a dokončení probíhajícího registru srdečního selhání v ČR. A v neposlední řadě je to dokončení Národního kardiovaskulárního plánu, jehož příprava byla zahájena nyní.
V čem spatřujete největší problémy v oblasti kardiologie, které je třeba v příštích letech řešit a zlepšovat?
Největším problémem, na který se musíme připravit již nyní, je vzestup výskytu některých kardiovaskulárních onemocnění, ke kterému došlo již před covidovou pandemií. Trend poklesu výskytu a úmrtnosti na některá srdečně-cévní onemocnění se zastavil už několik let před rokem 2020 a nyní jsme svědky vzestupu. Týká se to například výskytu srdečního selhání, jsou předpoklady nárůstu počtu pacientů s tímto syndromem do konce dekády o téměř 50 procent. Je nutné se věnovat intenzivně prevenci, záchytu a léčbě nejčastějších kardiovaskulárních chorob, jako je arteriální hypertenze, dyslipidémie, diabetes mellitus, obezita a kouření. Obezitu a kouření (závislost na tabáku) musíme již považovat za choroby, jejich dopad na zdraví populace je závažný.
Dalším problémem je zajištění dostupnosti kvalitní kardiovaskulární péče i v oblastech mimo velká města, kde je nedostatek kardiologů. Máme výbornou organizaci péče o pacienty s akutním infarktem myokardu. Tuto výbornou organizaci by bylo vhodné aplikovat i pro další onemocnění – poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání, chlopenní vady a další.
Máte v případě zvolení do výboru ambici kandidovat i na předsednickou nebo místopředsednickou funkci?
Tuto ambici nemám, v případě zvolení do výboru ČKS bych měl zájem věnovat se problematice organizace péče o pacienty s různým typem kardiovaskulárního onemocnění, včetně kontaktu s plátci zdravotní péče a spolupráce dalšími odbornými společnostmi.
—
prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM
přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava
S jakým programem a jakými cíli vstupujete do druhého kola volby?
Rád bych napomohl dalšímu rozvoji kardiologie v ČR ve všech sférách – hospitalizační i ambulantní léčebné péče, rozvoji preventivních programů, ale i v další edukaci lékařů v kardiologických tématech a rozvoji klinického výzkumu v oblasti kardiologie.
V čem spatřujete největší problémy v oblasti kardiologie, které je třeba v příštích letech řešit a zlepšovat?
Počet pacientů s chronickými kardiologickými onemocněními – napřéklad s arteriální hypertenzí nebo se srdečním selháním – je natolik vysoký, že k zajištění optimální péče o tyto pacienty bude potřebná užší spolupráce kardiocenter, ambulantních kardiologů, internistů i praktických lékařů. Problémem je také omezená dostupnost pro získání specializace v oboru kardiologie pro lékaře zaměstnané v menších nemocnicích a dostupnost kardiologické péče v menších městech.
Máte v případě zvolení do výboru ambici kandidovat i na předsednickou nebo místopředsednickou funkci?
Nemám primární zájem na tyto funkce kandidovat, pokud by mi to ale většina ostatních členů výboru navrhla, případnou kandidaturu neodmítnu.
Jakub Němec
