Dětské sirupy proti horečce, antibiotika, léky na vysoký krevní tlak a další léky už řadu měsíců chybí v německých lékárnách. Může být však ještě hůř. Za nedostatkem léků je špatná plánovací politika, ale i tlak zdravotních pojišťoven na snižování ceny, uvedl v rozhovoru pro portál CHEManager předseda německého Svazu farmaceutického průmyslu Hans-Georg Feldmeier.
Spolkový institut pro léky a medicínské výrobky (BfArM Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) vydal seznam kolem 300 druhů léků na předpis, u nichž eviduje problémy se zásobováním. Reálná situace v Německu ale může být ještě mnohem horší, protože podle Asociace lékárníků Severního Porýní není k dispozici už kolem tisícovky takových léků.
Přitom problémy se zásobováním léků v Německu nejsou zdaleka nové, objevují se zde již několik let. Covid a následné energetická a inflační krize však tyto problémy prohloubily a ukázaly v plné nahotě. „Důvody nedostatku léků jsou různé. Na jedné straně existují strukturální příčiny, které souvisí se systémem úhrad za léky. Na straně druhé máme současné jevy, jako je výjimečně velké množství viróz,“ uvedl pro portál CHEManager-online.com Hans-Georg Feldmeier, předseda německého Svazu farmaceutického průmyslu.
80 procent německého trhu tvoří generika, která se vyrábějí v Asii
Podle něho se totiž během koronavirové pandemie nevyskytovaly v populaci téměř žádné jiné infekce respiračních chorob jako chřipky kvůli hygienickým opatřením, a tak se tato onemocnění nyní vrací s o to větší intenzitou. „Úkolem farmaceutického průmyslu je takovým situacím předcházet. Mohou sice existovat nějaké výpadky v dodávkách, ale nesmí docházet k naprostým výpadků v zásobování,“ dodal Feldmeier.
Feldmeier ale vyjmenovává i další důvody, proč se Německo ocitlo v situaci, kdy trvá nedostatek léků na snížení horečky, léků na vysoký krevní tlak nebo antibiotik. „Asi 80 procent léků na předpis jsou generika. Tedy léky, které již nejsou chráněny patentem. Výrazně menší podíl tvoří originální přípravky, které naopak patentem chráněny jsou. Tyto léky jsou výsledkem intenzivního výzkumu a jejich výroba se nachází ve vysoce rozvinutých zemích,“ řekl šéf Svazu farmaceutického průmyslu v Německu.
A právě u generik vidí zásadní problém v tom, že jejich výroba je závislá na dodávkách účinných látek z Asie. „Generika jsou pod značným cenovým tlakem. Proto došlo k migraci výroby účinných látek, ale stále častěji i celých léčiv, do Asie. Tlak na náklady se v posledních letech neustále zvyšoval, takže výroba pokrývající náklady již často v Německu není možná. Proto už Německo není světovou lékárnou pro tento typ léků,“ dodal Feldmeier.
Nesmyslný tlak na cenu
Předseda Svazu farmaceutického průmyslu také popsal, jak cenový tlak na generika vlastně vznikl. „Od roku 2009 platí cenové moratorium na všechny léky na předpis. To znamená, že poté již nedošlo k žádnému zvýšení cen. To ale není všechno. Zákonodárci zavedli takzvané slevové dohody. Ty umožnují zdravotním pojišťovnám vypisovat výběrová řízení na léčivé přípravky se stejnou účinnou látkou,“ vypočítává Feldmeier.
Zakázku pak podle něho vyhrává výrobce, který učiní nejnižší cenovou nabídku. Velké zdravotní pojišťovny tak dokázaly u výrobců dosáhnout výrazných slev. „To však znamenalo, že z 30 až 40 výrobců zakázku získalo jen několik, většinou velkých, firem. Mnoho středně velkých výrobců léků bylo vytlačeno z trhu nebo jej opustilo dobrovolně,“ vysvětloval Feldmeier.
V Německu totiž lékař u generik často předepisuje pouze účinnou látku, její dávkování a lékovou formu. Například „účinná látka XY, 250 miligramů, tablety“. „Na receptu je ale uvedena i vaše zdravotní pojišťovna, která má u určité farmaceutické firmy domluvenou slevu na tento lék. Počítačový systém lékárníka to rozpozná a on pak musí lék vydat,“ uvedl Feldmeier.
Špatně organizovaná plánovaná ekonomika
Na německém trhu dominují tři velké skupiny zdravotních pojišťoven. V důsledku výběrových řízení často získá zakázku pouze jeden výrobce. „To následně vede ke ztrátě diverzity dodavatelů a je často příčinou problémů s dodávkami,“ řekl předseda Svazu farmaceutického průmyslu.
Podle Feldmeiera ale vzniklá situace řešení má. Naději spatřuje v tom, že Evropa i Německo ještě zcela neztratilo veškerou výrobu účinných látek. „V první řadě je třeba zachovat tento základ. Ve výběrových řízeních zdravotních pojišťoven by měla být zakázka zadaná minimálně třem poskytovatelům, aby byla zachována konkurence. Zároveň by největší šanci na úspěch měl výrobce, který účinnou látku vyrábí v Evropě,“ myslí si Hans-Georg Feldmeier.
Zároveň by podle Feldmeiera mělo dojít k přehodnocení politiky úspor výdajů na léky. „Farmaceutické firmy mají také extrémně vysoké náklady na energie. Zdravotnická politika je dezorientovaná, alespoň pokud jde o ceny. Obávám se, že stávající systém zůstane zachován, jen bude ještě více regulován. Blížíme se ke špatně organizované plánované ekonomice,“ uzavřel Feldmeier.
Zdeňka Musilová
