Před časem jsme psali o neúspěšných snahách bývalého vedení Karlovarského kraje dojednat otevření nových ročníků Fakulty zdravotních studií Západočeské univerzity (ZČU) v její budově v Chebu. Podle děkana fakulty Lukáše Šticha spočíval problém v kapacitě místních nemocnic, bývalá hejtmanka Mračková Vildumetzová ale naznačila, že jednání blokoval právě děkan. Zeptali jsme se proto nemocnic v Karlovarském kraji a zjistili jsme, že jsou otevřené spolupráci. Mezi tím Štich rezignoval, ZČU vybírá nového děkana, kraj s univerzitou čile komunikuje a více signálů naznačuje, že se jednání mohou posunout pozitivním směrem.

Bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) nám v lednu řekla, že v Chebu již ke spokojenosti kraje i ZČU působí dvě její fakulty, ale že jednání o spolupráci s Fakultou zdravotnických studií selhala na osobě jejího děkana Lukáše Šticha. Ten tvrdil, že zásadním problémem byly limitované kapacity nemocnic v Karlovarském kraji. „Již v minulosti jsme oslovili krajské nemocnice s žádostí o spolupráci a sdělení kapacit pro zajištění výuky a praxe, bohužel většinově reagovaly tak, že těmito kapacitami nedisponují,“ sdělil nám před šesti týdny Štich. Bývalá hejtmanka Mračková Vildumetzová ale tvrdila, že děkan neříká pravdu. Podle ní byly některé nemocnice spolupráci s univerzitou nakloněny.

Spíše Karlovy Vary, než Cheb

Zdravotnický deník se proto nemocnic v kraji zeptal a vyjádření těch, které odpověděly, bylo jednoznačné – nemocnice vůli k přijetí studentů na praxi potvrdily. „Za nemocnice karlovarskou i chebskou i za další zařízení v kraji, včetně lázní, platí, že jsme byli a stále jsme připraveni zajistit kapacitně potřeby pro výkon praxí studentů oboru fyzioterapeut, případně oborů dalších. Pracovní skupina pro tuto oblast má zpracovaný seznam potenciálních vyučujících, smluvních partnerů pro praxe, město Karlovy Vary bylo a je připraveno poskytnout prostory. Samozřejmě v Chebu jsme limitování velikostí nemocnice,“ sdělil Zdravotnickému deníku generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.

Ten okomentoval i Štichovo vyjádření o kapacitních limitech nemocnic: „Je možné, že jde spíše o informační šum a nedorozumění – jakých studentů a praxí se informace týká – je otázkou zajištění dostatečné praxe například pro záchranáře, ale tím jsme se podrobněji nezabývali.“

Ředitel März také zkritizoval kapacitní možnosti univerzitní budovy v Chebu, podle něj proto s krajem primárně jednal o možnostech pro Fakultou zdravotnických studií v Karlových Varech. „Opakovaně jsme společně upozorňovali na nedostatečnou kapacitu budovy a prostor v Chebu pro rozšíření oborů studia a hraniční kapacitě Nemocnice Cheb pro zajištění praxí. I proto bylo společným úsilím zajistit studium zdravotnických oborů v Karlových Varech. Tolik velmi zjednodušeně a stručně, celá problematika je mnohem složitější,“ uvedl März.

Jednalo se i o místech pro mediky

Jednání potvrdila i společnoct Penta Hospitals, která v Karlovarském kraji provozuje nemocnice v Sokolově a v Ostrově. Jednalo se prý tehdy i o možnosti praxe pro mediky. „Před několika lety jsme byli kontaktováni ze strany Karlovarského kraje ohledně našich možností při případném zřízení detašovaného pracoviště některé z lékařských fakult v kraji. V této souvislosti jsme potvrdili, že skupina Penta Hospitals je připravena vést s krajem i vysokými školami jednání o zajištění části potřebných kapacit pro potřebu výuky mediků, které by odpovídaly možnostem, velikosti a struktuře našich zařízení,“ uvedl pro Zdravotnický deník Vladislav Podracký, tiskový mluvčí společnosti Penta Hospitals.

Co se týče míst pro mediky či studenty zdravotnických oborů, jsou v Sokolově i Ostrově připraveni jednat a domluvit se. „Pro nás by nešlo o nic nového, už dnes naše nemocnice zajišťují na akreditovaných pracovištích specializační vzdělávání budoucích lékařů. K jednání o konkrétních parametrech takové spolupráce ale dosud nedošlo. Pokud však naše nemocnice budou disponovat potřebnými akreditovanými pracovišti, jsme takové spolupráci i nadále otevřeni,“ potvrdil Podracký.

Mohlo by vás zajímat

Rezignace po podezření z podvodu

Zdravotnický deník o reakci požádal i Lukáše Šticha. Té jsme se ale již nedočkali, protože Štich na začátku února po výzvě rektora na svou funkci rezignoval a děkanem Fakulty zdravotnických studií ZČU již není. Důvodem jeho rezignace bylo podezření, že uděloval studentům stipendia, z nichž si část peněz nechával vracet. Celá záležitost se nyní prošetřuje.

Akademický senát fakulty vyhlásí nové volby děkana, zdá se přitom více než pravděpodobné, že Štich již kandidovat nebude a osoba ve vedení fakulty se tedy změní. A protože podle některých – například bývalé hejtmanky Mračkové Vildumetzové – právě Štich jako děkan jednání blokoval, ačkoli mu byl otevřen rektor univerzity, změnit se může krom osoby v děkanském křesle i postoj fakulty k otevření nových ročníků studia v Chebu.

Potvrzuje to i vyjádření ZČU pro Zdravotnický deník. „Vedením fakulty je pověřen proděkan, který je děkanovým statutárním zástupcem, a fakulta vyhlásila volby na kandidáta na děkana, které se uskuteční 3. dubna. Vzhledem k těmto změnám se dá očekávat, že jednání ohledně působení fakulty v Karlovarském kraji, se znovu otevřou. Nyní je však potřeba vyčkat na zvolení a jmenování nového děkana,“ uvedla tisková mluvčí univerzity Šárka Stará.

Spolupráce kraje a univerzity běží

Aktivní je i spolupráce současného vedení Karlovarského kraje s univerzitou, která sídlí v Plzni. „Západočeská univerzita má zájem nadále spolupracovat na zajištění vysokoškolského vzdělávání v Karlovarském kraji. I proto se v pátek 24. února setkal končící rektor ZČU Miroslav Holeček a nastupující rektor Miroslav Lávička s hejtmanem Karlovarského kraje Petrem Kulhánkem (STAN). Na jednání se shodli nejen na tom, že budou i nadále usilovat o rozšíření nabídky vysokoškolských studijních programů v karlovarském regionu, ale také že pro rozvoj nabídky vysokoškolského vzdělávání je nyní klíčové zajistit stabilní financování,“ uvedla Stará.

Karlovarský kraj spolu se ZČU chtějí na vládě prosadit stabilní financování vysokoškolského vzdělávání ve strukturálně postiženém karlovarském regionu. Podle zástupců univerzity i kraje to umožní systematický rozvoj nabídky studijních programů. „Vytvořili jsme model konsorciálního financování, kdy by ministerstvo školství vytvořilo samostatnou položku v rozpočtu nad rámec objemu základního příspěvku pro vysoké školy, z níž by se čerpaly prostředky na programy, které budou mít potvrzenou podporu Karlovarského kraje a budou pro tento kraj akreditovány,“ sdělil po schůzce Holeček, který na rozvoji výuky v regionu spolupracuje s krajem dlouhodobě.

Jakub Němec