Garance minimální reálné hodnoty bodu, bonifikace za eŽádanky či zrušení regulací na předpis léků a zdravotnických prostředků – to jsou některé z požadavků, s nimiž jdou do dohodovacího řízení ambulantní specialisté. Fyzioterapeuté by zase rádi dorovnali hodnotu bodu na jednu korunu. Laboratoře, které letošnímu dohodovacímu řízení předsedají, jsou zatím ve sdílení svých požadavků vzhledem k prozatímní nejasnosti čísel, s nimiž se bude kalkulovat, opatrní. Jisté ale je, že nejsou v jednoduché situaci. Loni jim totiž meziročně klesl objem úhrad a navíc musí do příštího května naplnit požadavky, které jim ukládá evropské nařízení IVDR.
Ambulantní specialisté zatím vzhledem k nejistotě týkající se čísel, s nimiž se nakonec bude v dohodovacím řízení počítat, předložili na prvním jednání 5. dubna návrh bez konkrétních číselných hodnot.
„Na jednání zástupců zdravotnických zařízení, které se odehrálo 28. března, jsme se dohodli, že vyjdeme z materiálu Rady Sdružení ambulantních specialistů a zdravotní pojišťovny požádáme, abychom v rámci toho, že ještě neznáme jasné finanční prognózy, zatím jednali jen o systému úhrad bez finančních částek. Zdravotní pojišťovny souhlasily, takže jsme jim 5. dubna představili návrh bez čísel,“ přibližuje zástupce segmentu v dohodovacím řízení a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Hlavními body, které chtějí ambulantní specialisté v rámci dohodovacího řízení prosadit, jsou možnost uplatnit diplom celoživotního vzdělávání v bonifikacích nikoli jen do konce ledna, ale během celého roku, počítání bonifikace za ordinační dobu na IČZ a ne na IČP či oddělení bonifikace za nové pacienty od bonifikace za objednací systém. Vedle toho by rádi dosáhli garance minimální reálné hodnoty bodu, bonifikace nikoli jen za eRecepty, ale i za eŽádanky, a zrušení regulací za předpis léků a zdravotnických prostředků – které ovšem přinejmenším část zdravotních pojišťoven už několik let neuplatňuje.
Komentář plátců k těmto požadavkům by měli mít ambulantní specialisté do konce dubna. Další jednání pak mají naplánované na 16. května, do té doby tak chtějí dát zástupci segmentu dohromady i požadavky finanční.
Fyzioterapie chce dorovnat hodnotu bodu na korunu
Fyzioterapeuté už oproti tomu přišli i s finančním požadavkem. „Kromě dílčích změn v samotné textaci úhradové vyhlášky bychom chtěli jednat se zdravotními pojišťovnami o narovnání hodnoty bodu na 1 Kč a přepočítání průměrné hodnoty na pacienta plnou základní hodnotou bodu za referenční období. V těchto bodech jsme jedním z posledních poskytovatelů, kteří mají hodnotu bodu pod 1,00 Kč a velmi nízkou průměrnou úhradu na pacienta,“ vysvětluje Vladan Toufar, prezident Unie fyzioterapeutů ČR (UNIFY).
Segment si také vyžádal data od zdravotních pojišťoven, která potvrzují, že ve fyzioterapii zůstává významná část hodnoty péče neuhrazena. Proto chtějí její zástupci usilovat o navýšení objemu péče formou diskuze o hodnotě bodu či průměrné úhrady na rodné číslo.
Nelehká situace laboratoří
A co by si chtěl v rámci dohodovacího řízení vyjednat segment laboratoří a radiodiagnostiky, který letos jednáním předsedá? „Naše původní očekávání a diskusi nad nimi částečně pozastavila informace, že Analytická komise má záměr aktualizovat odhad na základě dubnové predikce ministerstva financí. Očekávání této predikce vedla v jednání k opatrnosti, z naší strany jsme se snažili přimět plátce ke společnému stanovisku směrem k Ministerstvu zdravotnictví ČR, které by se pokusilo definovat nezbytný objem prostředků ve zdravotnictví pro zachování úrovně poskytovaných služeb v roce 2022. Letošní Dohodovací řízení pro rok 2024 bude obzvláště těžké – především pak kvůli nejistotě financí, přicházejících do systému. Tam by systému výrazně pomohla garance MZ ČR, potažmo vlády,“ uvádí zástupce segmentu David Hepnar.
Laboratoře jsou přitom v situaci, kdy se jim v loňském roce meziročně snížil objem peněz, které od pojišťoven dostaly. „Pokles finančních prostředků vynaložených na segment diagnostické péče v laboratořích je vázaný především na podstatně nižší počet ošetřených pacientů oproti roku 2021, na celkové úhradě je to výrazně znát. Pokud by byl subsegment laboratorních diagnostických služeb hodnocen zcela samostatně, byl by pokles ještě výraznější, v celkovém čísle ho brzdí růst počtu ošetřených pacientů ve zobrazovacích metodách,“ konstatuje David Hepnar.
Zároveň mají laboratoře nelehký úkol vyrovnat se s požadavky evropského nařízení IVDR, podle něhož musejí mít od příštího května zavedené systémy řízení kvality. Ty platí jak pro celé laboratoře, tak pro každý jednotlivý typ in-house testů, tedy testů, které si daná laboratoř vyrábí či upravuje sama. To s sebou nese nemalé finanční a personální náklady (problematice jsme se věnovali také zde či zde).
„Problematika IVDR je diskutována již několik let a v režimu akreditace dle normy ČSN ISO 15189, která se týká v podstatě všech laboratoří působících v segmentu hrazeném z veřejného zdravotního pojištění, byl na přípravu IVDR relativně čas (norma je aplikována v ČR již téměř 20 let). Většina laboratoří má k dnešnímu dni systém jakosti a dodavatelsko-odběratelské vztahy nastavené tak, že s velkou pravděpodobností implementaci IVDR zvládnou. V měřítku kvality zdravotních služeb je segment laboratorních služeb jediným, který je plošně posuzován podle specifické mezinárodní normy a je to znát i na jeho kvalitě. Problémem úhrady je bohužel skutečnost, že z úvodního očekávaného bonusu pro ty, kdo do systému kvality investovali nemalé prostředky jak pro zavedení, tak pro udržení, se stal zdarma odpracovaný vysoký standard služeb, který je při nedodržení požadavků normy hodnocen malusem v podstatně nižší hodnotě bodu. I přes nepříznivý vývoj se nám v segmentu daří udržovat vysokou úroveň zdravotních služeb a budeme se snažit s plátci najít společné stanovisko k budoucím úhradám tak, aby byl systém nadále udržitelný,“ dodává David Hepnar.
Michaela Koubová
