Hladík: Teď je správná doba vzít si dotaci a investovat do energetických úspor. Okno příležitostí je otevřené
Energetické úspory jsou tím nejdůležitějším a možná nejdosažitelnějším cílem, který přispěje České republice k dosažení klimatických závazků v rámci v rámci balíčku „Fit for 55“. Tam se Česko zavázalo mimo jiné k ambicióznímu cíli: snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 26 procent oproti stavu roku 2005, mimo velkou energetiku a průmysl. Uvedl to ministr životního prostředí Petr Hladík na sympoziu Ekonomického deníku k tématu Ceny a úspory energií. Co je ale podle něho zásadní, kroky k cíli už se skutečně realizují.
Energetika, teplárenství, doprava, domácnosti, ale i budovy. To jsou oblasti, kde je potenciál energetických úspor obrovský. Výrazný a zásadní je podle ministra Hladíka také ve veřejných a administrativních budovách. „Když to sečtu ještě s průmyslem, je Česko opravdu stále ještě energeticky náročnou zemí,” podotkl. Jak totiž ukázala i nedávná studie společnosti Deloitte, až tři čtvrtiny státních budov energeticky nevyhovují a stát by tak na jejich provozu mohl na energiích ušetři při jejich současných cenách až dvacet miliard korun ročně. Pro doplnění, centrální státní instituce vlastní v České republice 770 budov, kdy podle pravidel Evropské unie jich 572 energeticky nevyhovuje. Budovy a jejich provoz přitom podle odborníků spotřebovávají asi čtyřicet procent veškeré energie.
Situace loňského roku Česku podle ministra životního prostředí v praxi ukázala, jak složitá situace nastane, pokud se spotřebovává velké množství energie ve chvíli, kdy její cena skokově naroste. Na sympoziu Ekonomického deníku tak zdůraznil, že právě teď nastala správná chvíle s tím něco udělat.
„Okno příležitostí je veliké a do široka otevřené. Vidíme poměrně jasný ‚fahrplan‘ do roku 2030. Teď je potřeba, a neříkám to jen privátnímu sektoru, ale i municipalitám, obyvatelům, krajům, vzít si dotaci, případně půjčku a zainvestovat do nemovitostí. Abychom budovy dokázali udržet v dobrém technickém stavu, museli bychom v Česku rekonstruovat ideálně tři procenta budov, aktuálně jsou to 1,2 procenta. To je ten ambiciózní cíl, který bychom si rádi dali a ke kterému má směřovat obrovské množství peněz investovaných do úspor,” zdůraznil.
Ministerstvo životního prostředí je garantem řady dotačních nástrojů. Nejzásadnější je podle ministra Modernizační fond, jehož zdrojem jsou příjmy z emisních povolenek, což aktuálně platí především pro oblast energetiky a teplárenství. Ministr v této souvislosti připomněl, že v budoucnu se má ale rozšířit (na EU ETS 2) a týkat se i dalších segmentů, jako jsou právě zmíněné budovy, včetně kancelářských.
Přitom, jak uvedl i další řečník na sympoziu, energetický expert a jednatel firmy ENA Jiří Gavor – je to kromě ceny plynu právě cena emisní povolenky, která vytváří drahou energii. „I když je nesporný fakt, že v krizovém loňském roce byly ceny elektřiny taženy a determinovány cenou zemního roku, do budoucna nám budou dělat starosti emisní povolenky. Dokud budou zapotřebí hnědouhelné elektrárny, tak se cena elektřiny těžko může dostat pod 100 eur za megawatthodinu,“ vysvětlil.
Problém je v tom, že k výrobě jedné megawatthodiny elektřiny z uhlí si musí producent koupit zhruba jednu povolenku, a její cena se pohybuje okolo 100 eur. „Vedle toho musí vlastník elektrárny zaplatit za palivo, provozní náklady a údržbu. Dostáváme se tak k nákladové úrovni 130 až 140 eur, a přesně tam se pohybujeme,“ řekl na sympoziu Ekonomického deníku Jiří Gavor.
Z hlediska dotací proto ministr Hladík připomněl, že v rámci několika programů, a nyní už i výzev, je k dispozici například Energ, který směřuje na zlepšení energetické účinnosti právě k veřejným budovám, včetně památkových. A ať už podle něho jde o rekonstrukce či případně novostavby. „Máme dotační nabídku pro řadu spekter a subjektů. Tlak na snížení výdajů na energie bude nejenom ze strany státního rozpočtu, ale i z důvodu jejich vysokých cen,” zdůraznil.
Pro lidi pak zmínil už zavedený dotační titul Nová zelená úsporám, ale i Nová zelená úsporám Light, která nabídne ohroženým domácnostem miliardy korun na zateplení a zcela nově i na solární ohřev vody. Je cílená na nízkopříjmové obyvatele, tedy například seniory nebo ty, kteří pobírají příspěvek na bydlení, přiblížil.
Kromě modernizačního fondu Hladík zmínil také prostředky v rámci Operačního programu Životního prostředí, kde je v letech 2021–2027 na energetické úspory veřejného sektoru k dispozici celkem 17,6 miliard korun, což je zhruba o dvě miliardy více než v předchozím období 2014–2021.
Mohlo by vás zajímat
„Vyhlásili jsme už řadu výzev, a další náš čekají. To se může týkat výměny zdrojů tepla, osvětlení, ale třeba i instalace dobíjecích stanic. Musíme si uvědomit, že nástup elektromobility bude velmi rychlý a velmi razantní a požadavky od zaměstnanců veřejných subjektů budou velmi záhy přicházet,” připomněl další klíčový bod z pohledu energetického sektoru.
Rozhodl jsem proto, že v rámci ministerstva už nekoupíme jiný automobil než bezemisní nebo nízkoemisní. Tedy vozy elektrické, hybridní, plynové nebo vodíkové. A samozřejmě k tomu budeme muset dobudovat u budov, kde sídlí organizace ministerstva i relevantní dobíjecí infrastruktury,” řekl Hladík.
Účastníci sympozia Ekonomického deníku se nicméně shodli také na tom, že i když do roku 2030 bude finančních prostředků z emisních povolenek opravdu hodně, svět se postupně začne posouvat směrem od dotací k finančním nástrojům a různým jiným formám pobídek. Například k EPC projektům (tzv. Energy Performance Contracting, kdy zákazník splácí projekt až z vytvořených úspor – pozn. redakce).
Česko má tady v tomto ohledu sice ještě rezervy, respektive „legislativně – technicko – faktické problémy”, jak podotkl ministr Hladík, ale „určitě to je věc na které mám zájem já, i pan Třešňák (náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák, rovněž účastník sympozia), protože tady je to do jisté míry sdílená kompetence, abychom problémy odstraňovali. Protože musíme jít jako stát příkladem. Občané si velmi všímají v jakých budovách on a jeho příspěvkové organizace sídlí a kolik vydávají za energie jako takové,” dodal.
Monika Ginterová
Článek byl převzat z Ekonomického deníku.
Jan Pintlich
