S týdenním zpožděním spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) představil vládní návrh zákona, který má významně přispět k řešení nedostatku léků v Německu. Jedním z receptů má být zvýšení částky, kterou za léky inkasují jejich výrobci. Jenže návrh se již stihl stát předmětem kritiky ze strany německých zdravotních pojišťoven. Podle nich to ke snížení, či dokonce odstranění zásobovacích problémů nepřispěje, uvedl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Německo se podobně jako řada dalších evropských zemí (ale třeba i Spojené státy americké) potýká již několik let s nedostatkem léků. Jde o jev, který známe i z českých luhů a hájů a který se zhoršil po vypuknutí pandemie koronaviru. Chybí především dětské sirupy proti horečce, některé druhy antibiotik a také léky proti bolesti.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach nyní přišel s návrhem zákona, pomocí kterého by mělo dojít k úlevě. Lauterbach chce snížit tlak na náklady, respektive cenu některých nepatentovaných léků, a to především antibiotik. Cílem předloženého zákona je posílit výrobu účinných látek v Evropské unii, a snížit tak závislost na dodávkách z Asie, zejména z Číny a Indie.
Princip hmotných rezerv i více peněz výrobcům
Z tohoto důvodu by německé zdravotní pojišťovny v budoucnu měly ve výběrových řízeních více upřednostňovat společnosti, které účinné látky vyrábějí právě v evropské sedmadvacítce. A neměly by už prioritně hledět na cenu léků, které budou hradit z fondů veřejného zdravotního pojištění. V původní verzi návrhu zákona byly zahrnuty i léky na rakovinu, ty ale zřejmě v nové verzi byly vypuštěny, uvedl portál Tagesschau.de.
Navrhovaný zákon rovněž řeší otázku pevných cen nebo dohod o slevách. Obojí by mělo být zrušeno v případě dětských léků. U nepatentovaných a zlevněných léků by mělo být navíc povinné vytvořit zásobu pro několik měsíců dopředu, aby léky vystačily i v případě, že dojde k narušení jejich výroby či distribuce. Vlastně se jedná o princip vytváření hmotných rezerv.
Karl Lauterbach také navrhuje zavedení dalších finančních pobídek pro patentově chráněné léky na podporu vývoje rezervních antibiotik. Stát by v jejich případě garantoval, že za ně bude ochoten skrze zdravotní pojištění hradit vyšší ceny po delší dobu od okamžiku jejich uvedení na trh.
Pro lékárny chce Lauterbach výrazně rozšířit možnost vyměnit předepsaný lék za jiný, pokud ten předepsaný nebude dostupný. Avšak náhrada musí obsahovat stejnou účinnou látku. Ruku v ruce má Spolkový institut pro léky a léčivé přípravky (BfArM – obdoba českého SÚKL) vytvořit systém včasného varování, pomocí něhož bude možné identifikovat hrozící zádrhely v zásobování léky a léčivými přípravky.
Odborníci chválí, pojišťovny kritizují
Odborníci se podle portálu Tagesschau.de v zásadě shodují, že navržená opatření jsou jen začátkem. Zároveň ale souhlasí, že jdou správným směrem. „Snížit tlak na ceny na generické léky je rozhodně dobrý nápad,“ uvedla farmaceutická expertka z Německého ekonomického institutu (GKV – Spitzenverband) Jasmina Kirchhoffová, která hovoří o „ničivé cenové válce“ u generických léků.
Ale právě uvolnění tlaku na ceny léků kritizují německé zdravotní pojišťovny. Podle nich fakt, že výrobci léků nyní za své produkty získají více peněz, problém s nedostatkem nevyřeší. „Spolková vláda sází vše na jednu kartu – více peněz pro farmaceutický průmysl,“ uvedla pro portál Deutsche Apotheker Zeitung Národní asociace fondů zdravotního pojištění.
Podle asociace má nedostatek léků mnoho většinou globálních příčin. Řešením tak prý nemůže být, že vláda „jednostranně zatíží německé pojištěnce“ nebo že bude „léky stahovat ze sousedních evropských zemí“.
GKV – Spitzenverband navrhuje sadu svých opatření, která by mohla nedostatek léků na německém trhu výrazně snížit. Patří mezi ně zlepšení informační situace například ve formě denně aktualizované databáze o dostupnosti léčiv. Dále pak udržitelná diverzifikace výroby a dodavatelských řetězců. GKV – Spitzenverband je ale také ve shodě se Spolkovým ministerstvem zdravotnictví, když navrhuje stanovení rozsáhlejší povinnosti skladování léků na všech úrovních distribučního řetězce.
Zdeňka Musilová
