V srpnu 2021 bylo schváleno, že zdravotníci bojující proti covidu dostanou příspěvek na lázně ve výši osm tisíc korun. Čerpání poté zkomplikovala další vlna covidu, takže nemocnice získaly možnost zažádat znovu o dotaci pro ty, kdo příspěvek nevládli využít v prvním kole. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR se přitom akce velmi osvědčila, a proto by rády podobný nárok zakotvily do zákona. Zdravotnický deník oslovil zástupce zdravotníků, jak se na tuto možnost dívají – a padla jednohlasná shoda na tom, že by podobný krok uvítali, je ovšem otázka, zda zrovna zakotvení v zákoně bude nejlepší řešení. Mezi dalšími benefity by pak sestry uvítaly například výsluhy nebo dřívější odchod do důchodu.
„Zdravotníci konečně mají pocit, že se o ně někdo stará,“ uvádí ke zkušenostem s příspěvkem na lázně předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
První kolo příspěvků na lázně bylo schváleno v srpnu 2021, načež k němu byl v září vydán metodický pokyn. Pak ovšem přišla další vlna covidu, a mnoho zdravotníků si nezvládlo benefit vyčerpat. S výjimkou přímo řízených nemocnic, které měly možnost čerpat příspěvek i v loňském roce, tak musela zdravotnická zařízení nevyčerpané peníze vrátit. Druhý běh se podařilo dojednat s tím, že z ministerstva zdravotnictví bylo po prvním kole vráceno skoro 400 milionů, které se nepodařilo vyčerpat.
„Musím pochválit pana ministra, který pro to měl pochopení, a snažil se i při jednání na vládě finanční prostředky prosadit,“ podotýká Žitníková.
Díky tomu byly peníze znovu z ministerstva financí alokovány na ministerstvo zdravotnictví s tím, že si nemocnice mohly do konce loňského roku zažádat v rámci dotačního řízení o prostředky ve výši osm tisíc korun na hlavu. Využít je na regeneraci fyzických a psychických sil mohou ti zdravotníci, kteří je nevyčerpali v rámci prvního běhu. Sami si přitom najdou poskytovatele, kde chtějí péči čerpat – může jít například o fyzioterapii, masáže či koupele, a to jak v rámci pobytu, tak v místě bydliště. Nemocnice pak zadá objednávku a proplatí fakturu, kterou vykáže v rámci zúčtování dotace. Čerpat mohou zaměstnanci do konce roku.
Podle odborů by ale podobné kroky měly být systémově zakotveny. „Naším odborovým cílem je, aby se každoročně opakovala možnost lázeňské a rehabilitační terapie pro zdravotníky nejen po covidu. Je náš dlouhodobý cíl prosadit to do zákona, protože regenerace fyzických a psychických sil zdravotníků je v rámci toho, aby zdravotník v oboru zůstal, strašně důležitá,“ podtrhává Dagmar Žitníková.
Důležitá je i psychosociální podpora
Zdravotnický deník proto oslovil zástupce zdravotních sester a dalších nelékařských povolání, co na nápad říkají.
„Zavedení či zakotvení nároku zdravotnických pracovníků na rehabilitační péči a lázeňské pobyty plně podporuji,“ říká hlavní sestra ČR a ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání na ministerstvu zdravotnictví Alice Strnadová.
Podle ní by zároveň bylo na místě zavést pro zdravotníky i další benefity. „Osobně bych uvítala, aby se při určování tzv. náročných povolání, která budou mít nárok na dřívější odchod do starobního důchodu, zohlednila náročnost výkonu povolání zdravotnických pracovníků. Taktéž jsem zastáncem tzv. výsluh, tedy výsluhových příplatků, a to po určitých odpracovaných letech, například ve směnných provozech. Důležitá je dle mého názoru i psychosociální podpora, pracovní podmínky a dobré vztahy na pracovišti – alespoň to jsou nejčastěji uváděné aspekty, které z dotazníků ke spokojenosti zdravotnických pracovníků vyplývají. Je třeba poznamenat, že řada zaměstnavatelů již různé formy benefitů zavedla, jde například o stipendijní programy, podporu celoživotního vzdělávání, firemní školky, penzijní připojištění čí příspěvky na stravování,“ doplňuje Strnadová.
Pro zakotvení nároku na lázně pro zdravotníky jsou i všichni členové prezidia České asociace sester, kteří Zdravotnickému deníku na anketu odpověděli. „Ohledně nároku na rehabilitaci, případně lázní pro sestry, jsme jednoznačně pro. Co je však ještě k diskuzi, je forma ukotvení tohoto benefitu. Nejsem si jistá, zda má své místo v zákoně, eventuálně v jakém,“ říká k tomu prezidentka České asociace sester (ČAS) a náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM Martina Šochmanová. I ona by, stejně jako hlavní sestra ČR, také byla pro to, aby se zavedly výsluhy. „Jako benefit, který se dlouhodobě snažíme prosadit, jednoznačně vidím možnost poskytování výsluhy, tak jak to mají například hasiči nebo policisté. Další je možnost dřívějšího odchodu do důchodu,“ dodává Šochmanová.
Otázka k řešení: kdo lázně a pracovní volno zaplatí
Podobně problematiku vnímá členka prezidia ČAS Zuzana Tomášková z Oddělení Neonatologie JIRP a JIP Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN. „Určitě benefit lázní/rehabilitace je dobrý způsob, jak ocenit toto náročné povolání. Nejsem si ale úplně jistá, zda je možné nebo dobré zakotvit tuto možnost do zákona či vyhlášky. V této problematice bude totiž nutné vyřešit nejen financování (kdo to zaplatí), ale též možnost poskytnutí pracovního volna, jelikož není dobré poskytnout takovýto benefit, a následně sestrám ubrat z dovolené počet dní, které využijí na čerpání benefitu. Tudíž tato otázka je hodně komplexní a zasahuje do celé řady procesů,“ nastiňuje možné problémy Tomášková.
Vedle výsluh a dřívějšího odchodu do důchodu je podle ní v rámci diskuze o možných benefitech na místě zvážit možnost přidání dalších dnů dovolené. „V jiných evropských zemích mají sestry více dovolené než jen 20 až 25 dní. Posledním benefitem, který mě napadá, a není to ani tak benefit, jako fér oceňování, je možnost každoročního zvyšování platu/mzdy na základně správného a férového pracovního hodnocení. Všechny tyto benefity by měly být dosažitelné jak ve státním sektoru, tak v soukromém, což se v tuto chvíli stále neděje,“ načrtává Tomášková.
Michaela Kolářová, členka prezidia ČAS a vrchní sestra Neonatologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN, ze zkušeností ze svého pracoviště ví, že sestry benefit ve formě rehabilitace/lázní uvítaly a v hojném počtu také využily.
„Vidím to nejen jako vhodnou formu benefitů, ale i jako přínos pro zdraví našich kolegyň a kolegů. Co se týče ukotvení v zákoně, tak je zapotřebí si říct, v jakém zákoně a co by z uzákonění do budoucna vyplývalo, aby to v konečné fázi mělo opravdu pro sestry ten správný prospěch,“ poukazuje Kolářová a dodává: „Pokud bych se měla zamyslet nad dalšími možnými benefity, tak určitě v rámci prezidia ČAS hovoříme o možnosti dřívějšího odchodu do důchodu, a to nejen v souvislosti s dnešními návrhy na posun odchodu do důchodu – již jsme tuto možnost diskutovali dříve. A pak by sestry určitě uvítaly třeba zařazení mezi povolání s možností výsluhy. To jsou benefity, které se dají nastavit plošně, tím by se dotýkaly všech sester u nás. O dalších jednotlivých benefitech pak rozhodují zaměstnavatelé, je to jeden z motivačních faktorů pro uchazeče o zaměstnání.“
A stejně to vidí i Veronika Hauerová, která ovšem v prezidiu České asociace sester zastupuje zdravotní laboranty. „Tedy jako první bych apelovala na to, že by se benefity měly vztahovat právě i na laboranty. Ti také pracují v rizikovém prostředí a v mediálním prostoru je na ně často zapomínáno. Benefit formou rehabilitace/lázní byl v pocovidové době skvělý. Z okolí od svých kolegů vím, že tuto možnost aktivně využívali. Dále bychom uvítali benefit i ve formě výsluhové penze či možnosti dřívějšího odchodu do důchodu,“ uzavírá Veronika Hauerová, vrchní zdravotní laborantka Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF a VFN.
Michaela Koubová
