Odbory žádají kvůli inflaci růst výdělků v sociálních službách o pět procent

Odbory žádají kvůli vysoké inflaci pro pracovníky sociálních služeb ještě letos navýšení platů. Požadují přidání pěti procent do tarifů, tedy do základu výdělku. Chtějí o tom jednat s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Novinářům to dnes řekla předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní termín jednání zatím není.

„Budeme navrhovat, aby se situace v sociálních službách řešila ještě letos. Budeme chtít, aby zaměstnanci, kteří se starají o druhé, nemuseli brát sociální dávky… Jsou to jedni z nejhůře odměňovaných pracovníků. Průměrná nabídka pro pečovatele na různých webech je kolem 26.000 korun hrubého,“ uvedla Žitníková. Podotkla, že zatímco mnoha zdravotníkům se výdělek letos zvedl, zaměstnanci v sociálních službách víc peněz v odměnách nedostávají.

Podle šéfky svazu se v minulých letech dařilo příjmy v sociálních službách zvedat, tarify rostly. V prvním roce covidové epidemie se pak výdělek pracovníků výrazně zvýšil díky mimořádným odměnám. Průměrná mzda se tak pohybovala kolem 35.000 korun, upřesnila Žitníková. Údaje za minulý rok odbory ještě nemají. Průměrná mzda v Česku dosáhla loni podle Českého statistického úřadu 40.353 korun.

Žitníková považuje pětiprocentní navýšení tarifů v sociálních službách ještě letos za „naprosto reálné“. Odvolává se na dřívější Jurečkova vyjádření, že dotace pro poskytovatele péče se zvedly. Vláda opakovaně sdělila, že byly zvýšeny objemy dotačních prostředků pro poskytovatele sociálních služeb, a to o 12 procent. Podle Jurečky tak je prostor pro zvýšení platů minimálně o šest procent.

Šéfka zdravotních a sociálních odborů již před měsícem poslala dopis premiéru Petru Fialovi s žádostí o nápravu. „Většina zaměstnavatelů ze sociálních služeb sděluje odborovým organizacím, že na zvýšení platů neobdrželi finanční prostředky a že vzhledem k ekonomické situaci nemají finance na úpravy nadtarifních složek. Další argument, který je zásadní, je sdělení zaměstnavatelů, že platy nezvýší, protože nemusí = neproběhla úprava platových tarifů,“ stojí v dopise premiérovi.

Mohlo by vás zajímat

Do tří let se změní struktura onkologické péče a vzniknou centra prevence. Počítá s tím akční plán, který zítra projedná vláda

Odboráři chtějí se členy vlády jednat i o úpravě výdělků nejen pro letošek, ale také pro příští rok. Podle Žitníkové pak chtějí usilovat o dorovnání inflace. Průměrná inflace loni podle statistického úřadu dosáhla 15,1 procenta. V únoru proti lednu ceny vzrostly o 0,6 procenta, v lednu proti prosinci poskočily o šest procent.

Zaměstnanci v sociálních službách jsou přitom odměňováni hůře než ve zdravotnictví, což se promítá i v nedostatku pracovníků. V předchozích letech se sice povedlo upravit platovou stupnici tak, že se tito zaměstnanci posunuli do stejné tabulky jako zdravotničtí pracovníci, v roce 2022 se ale opět vytvořila zvláštní stupnice, která zvýšena nebyla.

U zdravotníků se letos většinou povedlo navýšení odměn dosáhnout, byť byl paradoxně větší problém v přímo řízených organizacích než v ostatních společnostech. Nebyly totiž navýšeny tarifní složky, ačkoliv nemocnice dostaly navýšení úhrad vystačující na čtyř až šestiprocentní růst platů. Odbory tak navýšení musely urgovat přes ministerstvo zdravotnictví, zatímco většina ostatních nemocnic zvedla mzdy o cca osm procent. Faktem ovšem je, že odměňování v přímo řízených nemocnicích je v průměru o několik tisíc korun vyšší, a tak si ostatní zařízení velmi často nemohla dovolit svým zaměstnancům peníze nepřidat.

-čtk, mk-