I když zatím nejsou k dispozici jasná data, s nimiž bude dohodovací řízení pro příští rok operovat (analytická komise se znovu sejde po vydání dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, více jsme psali zde), segmenty už hovoří o tom, co by si pro nadcházející rok chtěly vyjednat. V rámci primární péče je to posílení úhrad pro praktické lékaře, podpora prevence či jednodenní chirurgie u ambulantních gynekologů či dostupnější stomatologická péče na pojišťovnu. Ambulantní gynekologové zároveň kvitují garanci ministerstva zdravotnictví, že segmenty, které se nedomluví, na tom budou hůře než ty, které dohody uzavřou.
„Přípravná fáze dohodovacího je skutečně teprve na samém začátku. Naší prioritou je zachování základního způsobu úhrady ve formě kapitačně výkonové platby i pro rok 2024. Naším požadavkem bude navýšení třech základních složek úhrady u praktických lékařů, tzn. navýšení sazby kapitace, ceny bodu za mimokapitační výkony a navýšení ceny epizody klinické péče při zachování objemu služeb a dostupnosti péče z roku 2023. Konkrétní požadavek na procentuální růst je ještě předmětem analýz. Pokud budou zdravotní pojišťovny ochotny finančně podpořit další zvýšení kvality péče a dostupnosti péče, pak jsme připraveni s nimi o tom jednat nejen v rámci bonifikačních programů,“ uvádí koordinátor segmentu praktických lékařů v dohodovacím řízení a první místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Michal Bábíček.
Připomeňme, že podle zprávy analytické komise (která ovšem bude ještě aktualizována v návaznosti na dubnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí) by mělo v příštím roce do systému veřejného zdravotního pojištění přijít 490 miliard korun. Co se týče praktických lékařů, ti loni dostali něco přes 25 miliard korun, což je ovšem stejně jako v roce 2021.
„Růst našeho segmentu v roce 2022 proti roku 2021 je výrazně ovlivněn započtením veškeré covidové péče, včetně antigenního testování v odběrových centrech provozovaných pod odborností 001. A úhrada této covidové péče byla v roce 2021 výrazně vyšší než v roce 2022. V roce 2022 lze nicméně pozorovat návrat velice negativního trendu propadu segmentu praktických lékařů pod šest procent na celkovém koláči úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Pokud i nadále má zůstat primární péče základním stavebním kamenem zdravotní péče, pak je nutné její pozici opět finančně posílit, a to bude náš požadavek,“ doplňuje Michal Bábíček.
Zatím bez procentních čísel
Také podle ambulantních specialistů je třeba prostředky do primární péče posilovat. „Na prvním jednání jsme se s plátci shodli na tom, že se nebudeme bavit o procentech, o která by mohla být úhrada našemu segmentu navýšena. Tématem jednání byl tedy koncept úhrady a priority zdravotních pojišťoven a poskytovatelů. Za sdružení poskytovatelů, které zastupuji, jsme navrhli pokročit v agregaci jednotlivých výkonů, zohlednit fakt, že ambulantní gynekologie je v ČR nedílnou součástí primární péče, a že potenciál primární péče není v ČR zdaleka plně využit. Pokud k tomu má dojít, je nutné, aby se objem veřejných prostředků, které do primární péče směřují, alespoň přiblížil průměru států EU. Doporučil jsem rovněž zohlednit priority MZ ČR, mezi něž patří podpora prevence a screeningových programů a jednodenní chirurgie. Ve všech těchto oblastech máme co nabídnout. Případné další bonifikace by měly nabídnout zdravotní pojišťovny podle toho, které naše služby se jim nezdají dostatečně saturovány,“ říká zástupce ambulantních gynekologů v dohodovacím řízení a předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák.
Ambulantní gynekologové jsou přitom segmentem, který pravidelně dohody s plátci péče v rámci dohodovacího řízní uzavírá. Loni se domluvil jako první, zároveň si ale do dohody umístil bod, že pokud další segmenty dostanou větší navýšení, dostanou adekvátně více i ambulantní gynekologové – což se také stalo.
„Jako v předchozích letech je naší prioritou se dohodnout a nebudeme klást absurdní požadavky jako některé další subjekty. Na rozdíl od nich jsme realisté, uvědomujeme si, že objem veřejných prostředků, které do zdravotnictví směřují, je omezen, a že výrazný nárůst úhrady některému segmentu by byl na úkor segmentů ostatních. Vítáme garanci ministra zdravotnictví, že segmenty, které k dohodě v rámci dohodovacího řízení nedospějí, nebudou oproti ostatním zvýhodněny, naopak patrně mírně znevýhodněny,“ doplňuje Vladimír Dvořák.
Nedostatečné financování péče o děti
Stomatologové pak chtějí v dohodovacím řízení řešit nedostatečné financování pojišťovnami hrazené péče. „I ministerstvo svojí poradní komisí konstatovalo, že se nám peníze braly, ceny řádně nekalkulovaly a že je to špatně. I ministerstvu vadí nedostatečné financování péče o děti. Pojišťovny mají na účtech docela dost peněz. Věříme, že samy sobě pomohou, aby jim pořád nevolali neuspokojení klienti. My jen chceme pomoci pacientům, jinak si peníze můžeme vybrat a vystoupit ze systému. Lidé si však stomatologii zaplatili. Ve světě přitom na ni jde cca sedm procent financí, u nás jsou to necelá čtyři procenta,“ podtrhává zástupce segmentu v dohodovacím řízení a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
V uplynulých letech se přitom zejména VZP snažila o zlepšení dostupnosti zubních lékařů, k čemuž také nastavila bonifikační mechanizmy. Problém ovšem přetrvává.
„Kdyby se stomatologii nebraly peníze a navyšovalo se stejné procento jako ostatním, vůbec by nebyl problém s „nedostatkem stomatologů“. Dostávali bychom za vyšetření to, co jiné obory, a co se platí „hotově“, by problém nebyl,“ dodává Šmucler.
Grafy: Analytická komise DŘ
Michaela Koubová
