Následná a dlouhodobá zdravotní péče o pacienty je po všech stránkách náročná a samozřejmě i drahá. Ředitel pražské Nemocnice svatého Kříže Žižkov Tomáš Krajník upozorňuje, že úhrady od zdravotních pojišťoven nezřídka ani nepokryjí veškeré náklady. Systému úhrad by proto podle něj prospěla změna, pojišťovny by měly rozlišovat více než pět typů pacientů, protože péče o ně je v závislosti na jejich zdravotním stavu rozdílně složitá a také odlišně nákladná.
„Když máte někoho po cévní mozkové příhodě, kdo je imobilní, inkontinentní a složitý, tak to není stejné jako u někoho po operaci krčku,“ vysvětluje ředitel pražské Nemocnice svatého Kříže Žižkov Tomáš Krajník. Zdravotní pojišťovny podle něj v současnosti rozlišují pět kategorií pacientů, rozdíl v příspěvcích za péči je 300 korun. Věří, že následné i dlouhodobé péči by prospělo, kdyby rozdělení různých typů pacientů bylo větší. A úhrady odpovídaly náročnosti péče v jednotlivých kategoriích.
Péči o pacienty musí dotovat
Žižkovská nemocnice má šest lůžek dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče a pětasedmdesát lůžek následné péče. Využívají je zejména pacienti po různých operacích, například po výměnách kyčelních kloubů nebo po mrtvicích. „Po operaci může být pacient přeložený do našeho zařízení, kde s ním rehabilitujeme, učíme ho posazovat, učíme ho, aby se oblékl, aby si byl schopen udělat základní obslužné výkony a mohl se vrátit do běžného života,“ popisuje ředitel.
Pojišťovna podle něj hradí 2800 korun za den, nemocnice z této částky platí kromě personálu i jídlo. „Nikdy tady nejsme schopní pro 100 lidí uvařit jídlo za 130 korun na celý den, jak platí pojišťovna,“ uvádí. Někteří pacienti navíc potřebují speciální stravu, která vyjde měsíčně na třicet tisíc korun. Na léky pak v nemocnici mají paušál šedesáti korun na den.
Po sečtení veškerých nákladů na pacienty s různou náročností péče a zaplacených úhrad od zdravotních pojišťoven tedy výsledek nevychází dobře. Podle Krajníka si nemocnice může dovolit provozovat i lůžka dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, která nejsou výnosná, hlavně proto, že zřizovatelem je církev, konkrétně Kongregace milosrdných sester svatého Kříže. „Víme, že když využijeme všechny peníze, které dostaneme od zdravotních pojišťoven, tak zaplatíme personál,“ upozorňuje ředitel. Vše ostatní potřebné pro péči o pacienty dotuje nemocnice nebo právě církev jako její zřizovatel.
Prospěje podpora domácí péče?
Podle Krajníka není řešením přesunovat pacienty po třech měsících ze zdravotních do sociálních zařízení, jak v zákoně o zdravotně sociální péči navrhuje ministerstvo zdravotnictví. „Větší smysl by mělo zavést například placení za péči o pacienty po 90 dnech. Tedy pokud je někdo hospitalizován víc jak 90 dní, měl by si přispívat na jídlo a ubytování,“ konstatuje ředitel Nemocnice svatého Kříže Žižkov.
Stát podle něj žádné peníze neušetří, pokud ponechá stejné standardy na lůžku následné péče, za které platí veřejné zdravotní pojištění 2800 korun. „Někdy se pacient již z následného lůžka ani do sociální či domácí péče není schopen vrátit,“ poukazuje s tím, že proto by bylo vhodnější podobně jako v západní Evropě podporovat domácí péči a denní stacionáře.
Upozorňuje na to, že z hlediska nákladů pro systém veřejného zdravotního pojištění je domácí péče v důsledku levnější než hospitalizace. Ovšem kromě zdravotní péče je podle něj nutné samozřejmě pokrýt i péči sociální, pomoc s domácností nebo s jídlem. Síť těchto služeb však zatím v Česku není dostatečná. Podle Krajníka hlavně proto, že jsou špatně placené. „Chápu pozici pojišťovny, která nemá neomezené zdroje. Musí omezit něco v lůžkové péči a zdroje se přesunou do té domácí. Asi je to budoucnost,“ dodává.
-les-, ČTK
