Jsou popisovány jako léky, které mění životy obézních lidí jako mávnutím kouzelného proutku. Přípravky s obsahem semaglutidu, jenž byly původně vyvinuty k léčbě diabetu, vyvolaly těžko uvěřitelnou poptávku ze strany lidí toužících po štíhlé linii. Pochvalné příspěvky nyní hubených celebrit na sociálních sítích vedly k tomu, že se potřebné léky chyběly a mnohde stále chybí diabetikům (psali jsme dříve zde), a navíc po těchto lécích sahají i ti, pro které znamenají zdravotní riziko.

Takřka okamžitě po zahájení užívání přípravku Ozempic (pozn. redakce – jeden z preparátů obsahující semaglutid) sedmatřicetiletá Renata Lavach-Savy, americká autorka medicínských textů, ztratila chuť k jídlu. Musela si nastavovat budík k tomu, aby se vůbec najedla. I když denně spala 10 hodin, padala únavou. Nechávala si oblečení a kabelky na různých místech v domácnosti, protože se bála toho, že když se sehne, aby je zvedla ze země, pozvrací se. Po čtyřech měsících užívání se dozvěděla, že je podvyživená. „Jak bych mohla být podvyživená, když vážím přes 200 liber (asi 90 kilogramů, pozn. red.)?,“ popisuje její vzpomínky americký deník The New York Times.

Její lékař ji doporučil léčbu tímto preparátem, protože žije se syndromem polycystických vaječníků, chronickým onemocněním, které mnohdy vede k inzulinové resistenci. Terapie v jejím případě znamenala neustálé žaludeční nevolnosti i ztrátu veškeré chuti k jídlu. I když takto extrémní stavy, jaké zažila Lavach-Savy, jsou při užívání těchto léků vzácné, je možné, že někteří z pacientů ztratí chuť k jídlu natolik, že se nakonec „propracují“ k podvýživě. Informace o tom, jak se správně stravovat během terapie semaglutidem stravovat, však pacientům mnohdy chybí. Svou roli může sehrát i to, že pozitivní příspěvky na sociálních sítích od lidí, kteří díky těmto lékům „zázračně“ zhubli, vytváří dojem, že se jedná o snadnou cestu k vytoužené postavě bez jakýchkoliv rizik. To ale značně zkreslené.

Od obezity k poruchám příjmu potravy

Přípravky obsahující semaglutid fungují tak, že částečně blokují signály mozku upozorňující na hlad, a současně potlačují chuť k jídlu. Navíc prodlužují vyprazdňování žaludku, tedy člověk má déle pocit sytosti. Podle docenta Andrew Kraftsona, který působí na oddělení pro onemocnění metabolismu, diabetes a endokrinologie na Michigan Medicine, je možné, že někteří pacienti užívající tyto léky mohou pociťovat tak extrémní ztrátu chuti k jídlu, že se nakonec stanou podvyživenými. Proto je důležité, aby tito pacienti dostali vhodné pokyny ohledně stravování, a pokud u nich léky vedou k tomu, že zcela ztratí chuť k jídlu, je na místě ukončení terapie.

„Pokud lidé užívají přípravky jako je Ozempic, musí je lékaři pravidelně pečlivě kontrolovat,“ popsal pro The New York Times. Svým pacientům pak doporučuje denní příjem kalorií mezi 1 000 až 1 500 kaloriemi s ohledem na jejich tělesnou hmotnost a metabolismus. Současně pacientům předává doporučení k tomu, jak se mají během léčby stravovat, aby jejich tělo mělo dostatek živin. „Nesnažíme se o to, aby se tito lidé hubnutím úplně ztratili,“ dodal. V případě, že ztratí schopnost dostatečně jíst, buď jim sníží dávku nebo léčbu zcela vysadí.

Jak upozorňuje The New York Times, pro pacienty, kteří užívají tyto léky, doposud nebyla stanovena odborná doporučení ohledně výživy během léčby. Obvykle tito pacienti dostávají od svých ošetřujících lékařů obdobná výživová doporučení jako diabetici nebo lidé v redukčním režimu. „To znamená dodržovat dietu s vysokým obsahem ovoce, zeleniny a vlákniny, podobně jako je středomořská strava,“ upřesnila Janice Jin Hwang, vedoucí oddělení endokrinologie a metabolismu na University of North Carolina School of Medicine.

Mohlo by vás zajímat

Robert Gabbay, vědecký sekretář American Diabetes Association dodává, že by se pacienti na této léčbě měli vyhýbat velmi tučným potravinám, protože jim hrozí, že se mohou cítit „až bolestivě plní“. Důležité také je, aby lidé jedli pomalu a v polovině zkonzumované porce se na chvíli zastavili a zhodnotili, zda nejsou již sytí. „Cheesburger a hranolky byste zvládnout sníst za pět minut, ale poznali byste, že už nejste přejedení? Lidé užívající Ozempic hubnout, protože konzumují méně kalorií, ne proto, že by šlo o zázračný lék na hubnutí,“ varuje.

Podle odborníků, které oslovil deník The New York Times, je tak naprosto zásadní, aby lidé na této léčbě byli pravidelně sledováni a součástí jejich kontrol byla i konzultace ohledně jejich stravování. Pokud lékařský dohled během léčby chybí, je možné, že u nich léčba může vést až k podvýživě a zhoršení/vyvolání poruch příjmů potravy. Stejně tak by pacienti měli být informováni o těchto možných rizicích léčby, tedy, že u nich může dojít k tomu, že zcela ztratí chuť k jídlu a v krajním případě se u nich objeví zdravotní problémy způsobené nedostatečnou výživou.

Nejistota ohledně vlivu na vyvíjející se plod

I když jsou léky s obsahem semaglutidu pro pacienty obecně bezpečné, automaticky to neznamená, že jsou bezpečné vždy a pro kohokoliv. Podle Evropské lékové agentury (EMA) je tato léčba riziková pro pacienty s diabetickou retinopatií, jejichž stav může zhoršit. Na toto nebezpečí upozorňuje také American Academy of Ofthalmology, podle níž by tito pacienti měli být také podrobně sledování oftalmologem. Potenciálně ve spojitosti s těmito léky existuje riziko rakoviny slinivky, byť klinické zkoušky neprokázaly zvýšené riziko rozvoje tohoto nádorového onemocnění. Nicméně obézní pacienti sami o sobě mají vyšší riziko vzniku rakoviny slinivky, a proto EMA toto identifikuje jako potenciální riziko léčby. Studie na zvířatech pak ukázaly na možné riziko vzniku nádorů štítné žlázy. Proto už jsou připravovány další studie, které už jsou konkrétně zaměřené na tato potenciální rizika v souvislosti s užíváním semaglutidu.

Existuje i další, zatím ne zcela upřesněné riziko, a to v souvislosti s možným těhotenstvím pacientem a dopadů na vyvíjecí se plod. Toho si podrobněji všímá americký zpravodajský portál Vox.com. „Typickým uživatelem“ této léčby, kterého bude zajímat výsledek v podobě vytoužené štíhlé linie, jsou totiž ženy v plodném věku. Podrobnější studie zaměřené na možný vliv léčiv na těhotenství však nejsou k dispozici. Předchozí práce provedené na zvířecích modelech už ale přinesly nepříliš povzbudivé výsledky. Mláďata se totiž rodila menší a předčasně, a část samic potratila, což je samo o sobě varovným signálem.

Problémem je, že toto se ženy toužící po štíhlé linii, zvláště pokud si léky seženou přes internet a pro jejich užívání se rozhodnou pod vlivem příspěvků na sociálních sítí, nedozví. „Nejhorší možný scénář pro lidská těhotenství je alarmující. Pokud těhotná žena užívá tyto léky, neuvědomí si rizika a potvrdí se, že tyto přípravky způsobují poškození lidského plodu, mohli by následky být velmi závažné. Těhotenství končící potratem nebo porodem novorozenců s vrozenými vadami,“ varuje profesor Joseph Ross, který se na Yale School of Medicine specializuje na problematiku lékové regulace. Těhotné ženy z bezpečnostních důvodů jsou až těmi posledními, na kom se jakékoliv nové léčivé přípravky testují. To ovšem znamená, že nyní chybí velmi důležitá data a dokud nebudou k dispozici výsledky studií, které případně potvrdí, že je užívání sematiglutidu bezpečné i v těhotenství, je pokračování v terapii i během gravidity příliš velký risk.

Ludmila Hamplová