V několika zemích Evropy stávkují pracovníci ve zdravotnictví kvůli nízkým platům. Mnoho států se potýká s obřími problémy při náboru zdravotníků, kteří radši odcházejí do atraktivnějších zemí nebo profesí. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že se významně zhoršuje psychický stav zdravotnického personálu v celé EU. A znační část lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví se blíží k důchodovému věku… Situace v evropském zdravotnictví připomíná tikající bombu, kterou by někdo měl rychle deaktivovat. Europoslanci z frakce Zelených proto vyzvali Evropskou radu, aby kritickou situaci začala řešit.
Jak tento týden upozornil zpravodajský portál Euractiv.com, stále se zhoršující situace v evropském zdravotnictví vyburcovala europoslance ze strany Zelených, kteří se dopisem obrátili na Evropskou radu a varovali ji před důsledky nedostatku zdravotníků v rámci celé EU. „Přístup ke zdravotní péči již není v Evropě samozřejmostí a nedostatek politické vůle rychle reagovat na tuto situaci ohrožuje zdraví občanů,“ uvádějí v dopise.
K příčinám způsobujícím nedostatek odborných zdravotnických pracovníků podle signatářů dopisu patří podinvestování veřejného zdravotnictví, úsporná opatření a privatizace zdravotních systémů. Což má způsobovat zhoršování pracovních podmínek zdravotnického a pečovatelského personálu. A posilovat dojem, že tato povolání již nejsou v EU atraktivní volbou.
Nedostatečný pokrok v řešení situace
Zelení europoslanci vyzvali Evropskou radu, aby problém s pracovními podmínkami a nedostatkem zdravotnického personálu začala řešit. Loni sice o této problematice jednali ministři zdravotnictví zemí EU, ale signatáři dopisu o čtyři měsíce později upozorňují, že jsou znepokojeni nedostatečným pokrokem v podpoře zdravotnických a pečovatelských pracovníků. A poukazují na značné negativní důsledky, především neúnosnou pracovní zátěž a nepřijatelný stav nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem zdravotníků.
Ve zmíněném dopise poslanci zároveň žádají státy EU k podpoře návrhu směrnice Evropské komise o psychosociálních rizicích při práci. Cílem je podle nich lépe integrovat negativní dopady práce na zdraví personálu ve zdravotnických a pečovatelských profesích a zlepšit prevenci v rámci celé Unie.
Zároveň vyzývají, aby EU pro zlepšení situace v evropském zdravotnictví využila finanční prostředky přidělené na programy jako EU4Health, Program Digital Europe nebo Horizon Europe pro podporu chybějících investic v systémech veřejného zdravotnictví. Jen program EU4Health, který byl přijat v reakci na covidovou pandemii, má na období let 2021–2027 rozpočet 5,3 miliardy eur.
Situace v mnoha evropských zdravotních systémech se zdá být skutečně tristní. Nejviditelnější projevy nespokojenosti zdravotníků se sice odehrávají mimo Unii ve Velké Británii, ale proti špatným pracovním podmínkám a nízkým platům ve zdravotnictví se demonstruje třeba i ve Španělsku nebo v Belgii. Mnoho států včetně Česka navíc řeší významné problémy při náboru zdravotníků, kteří odcházejí do platově atraktivnějších zemí či dokonce do jiných profesí.
Devět z deseti sester zvažuje odchod
Varovným signálem o neuspokojivých podmínkách v mnoha evropských zdravotních systémech je rovněž zpráva WHO z loňského září, která se zaměřila duševní zdraví lidí pracujících v evropském zdravotnictví. „V některých zemích více než 80 % sester uvedlo nějakou formu psychického utrpení způsobeného pandemií. WHO/Evropa obdržela zprávy, že až devět z deseti sester oznámilo záměr opustit svou práci,“ varuje Světová zdravotnická organizace.
Mezi hlavní příčiny špatného psychického stavu podle zprávy WHO nepatří jen následky extrémně vysilujícího období během pandemie covidu-19, ale rovněž vážný nedostatek personálu spojený s nadměrnými přesčasy, noční práce a velmi nízká podpora. Přičíst lze samozřejmě také nízké platy, které často neodpovídají časové, fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání.
Světová zdravotnická organizace navíc upozorňuje, že ve třetině evropských zemí se zhruba čtyřicet procent lékařů blíží důchodovému věku a po jejich odchodu může být velmi obtížné je adekvátně nahradit. WHO dokonce ve své zprávě problémy mnoha evropských zdravotních systémů označuje za tikající bombu, která bez okamžitých opatření může způsobit katastrofu.
Urychlí nemoci z povolání odchod mimo profesi?
Zdravotníky navíc netrápí jenom psychické problémy a stále rostoucí pocit nedocenění, ale i fyzické problémy související s následky covidové pandemie. Podle nedávno zveřejněné zprávy českého Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) jsou u pracovníků ve zdravotnictví nahlášeny tisíce případů nemocí z povolání zaviněných nákazou koronavirem s dlouhodobými zdravotními důsledky.
Nejčastěji se jedná o zdravotní sestry, sanitáře-ošetřovatele, lékaře, záchranáře, řidiče zdravotnické záchranné služby či pracovníky sociálních služeb, ale postižen je i personál dalších zdravotnických profesí. „Setkáváme se například s tím, že někteří zdravotničtí pracovníci mají uznané již tři nemoci z povolání s diagnózou covid-19 a nyní žádají o uznání čtvrté nemoci,“ popisuje zpráva SZÚ.
Přestože v tuto chvíli zatím nejsou k dispozici data z dalších evropských zemí, lze celkem oprávněně předpokládat, že i v jiných státech EU bude situace zřejmě obdobná. A vysoké počty zdravotníků, kteří se potýkají s chorobami z povolání, mohou dále vystupňovat jejich odchody mimo zdravotnickou profesi, což by pro fungování evropských zdravotních systémů mohlo mít zdrcující konsekvence.
Lenka Springs
