Sněmovní zdravotnický výbor včera nedoporučil senátní novelu, která ruší monopol na zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP. Zatímco totiž senátní návrh přichází s tím, že by toto pojištění zahrnující komplexní zdravotní péči mohly poskytovat komerční pojišťovny, většina poslanců zdravotnického výboru by si přála, aby ho měly na starosti pouze dceřinné společnosti zdravotních pojišťoven – k čemuž by ovšem byla potřeba úprava dalších zákonů.

„Návrh zlepšuje podmínky pro poskytovatele i klienty, protože je tam nejnižší pojistná částka 120 tisíc euro. Klienti by tak byli pojištěni na vyšší částku než nyní. Přináší také jistotu poskytovatelům, kdy je zakotven registr pojištěných, aby si mohl poskytovatel vždy před poskytnutím neakutní péče ověřit, zda a jak je pacient pojištěn,“ uvádí předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus (problematice jsme se už věnovali také zde). Hlavním důvodem pro změnu je přitom to, že nám z EU hrozí trest kvůli monopolu u Pojišťovny VZP.

Diskutované zdravotní pojištění se přitom týká cizinců ze třetích zemí, kteří jsou u nás déle než 90 dní, ale nepracují. Těch je 30 až 50 tisíc. Podle poslance Jana Kuchaře (STAN), který je zpravodajem tisku, by ale bylo na místě, aby tuto službu poskytovaly dceřinné společnosti stoprocentně vlastněné zdravotními pojišťovnami.

„V tem moment poslanecká sněmovna i ministerstvo mohou nasměrovat zisky z těchto pojišťoven například do preventivního fondu svých matek. To by solidárně zlepšilo preventivní péči v ČR a zároveň by se nejednalo o obcházení těchto systémů. Dovedu si totiž představit, že komerční pojišťovny si péči pro cizince zajistí jen u některých zařízení. Takto by byla zajištěna komplexně po celé ČR. V momentě, kdy by se nám to povedlo nastavit už při pojištění cizinců, si zároveň otevíráme platformu na připojištění dnes nehrazené péče, která nám tak zůstane v systému zdravotního pojištění. Pokud by si někdo připojistil třeba gynekologickou nebo stomatologickou péči, nedával by peníze mimo systém,“ navrhuje Jan Kuchař.

U připojištění se bez dceřinných společností zdravotních pojišťoven neobejdeme

Dnes ovšem máme jen dvě dceřinné společnosti zdravotních pojišťoven, Pojišťovnu VZP a Vitalitas (OZP), k založení dalších by bylo třeba změnit zákon. Roman Kraus přitom připouští, že ve chvíli, kdy se nebavíme o pojištění cizinců, ale o připojištění, by byla diskuze ohledně dceřinných společností legitimní. „Asi by to ani jinak nešlo. Tam vůbec nepolemizuji o tom, že by se mělo jít cestou dceřinných společností zdravotních pojišťoven. Ale to je jiná problematika,“ konstatuje Kraus.

Jenže podle Kuchaře podobná změna, jako by dle jeho návrhu byla učiněna směrem k dceřinným společnostem zdravotních pojišťoven, je třeba i u pojišťoven komerčních. Zde se totiž počítá s tím, že Česká kancelář pojistitelů, která měla doposud na starosti problematiku odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, bude moci působit i v oblasti zdravotnictví. A k tomu se také v návrhu upravuje příslušný zákon.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo zdravotnictví by ale raději šlo cestou, kterou zastává Roman Kraus. „Projednáváme primárně zrušení monopolu PVZP, nikoliv strukturální změnu českého trhu s pojištěním. Pokud jsem to dobře pochopil, nikdo nerozporuje gró, tedy že monopol jedné společnosti je špatně, ale rozcházíte se v tom, jak to dál nastavit. To bychom ale měli případně řešit v druhém čtení,“ říká k tomu náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

Poslanci zdravotního výboru ale věc vidí jinak. „Jestliže zazní, že neměníme systém, ale jen zrušíme monopol a pustíme do zdravotního pojištění někoho, koho tam nechceme, s tím, že to příště změníme, tak to ne. Máme ještě dva roky, kdy platí současný zákon, který je dočasný. Napišme proto, prosím, Evropské komisi, s tím, že ještě potřebujeme změnit některé zákony. Pojďme udělat návrh na změnu zdravotního pojištění tak, že vedle pobytového pojištění cizinců umožníme do solidárního systému nalít více peněz,“ reaguje Kuchař.

Podobný model, jaký prosazuje Jan Kuchař, by raději volili i další poslanci zdravotního výboru. Pozměňovací návrhy v obdobném duchu tak bude podávat i Tom Philipp (KDU-ČSL). Další poslanci pak zase plánují podat návrhy na zvýšení minimální pojistné částky s tím, že 120 tisíc euro nemusí vždy stačit. V úvaze je také po vydiskutování podání komplexního pozměňovacího návrhu nebo podání nového tisku. K tomu nakonec směřuje rozhodnutí zdravotního výboru, který kývl na návrh Jana Kuchaře a vyslovil k senátnímu návrhu nedoporučující stanovisko.

Budou děti ze třetích zemí součástí systému veřejného zdravotního pojištění?

Výbor se včera zabýval ještě jedním souvisejícím návrhem z pera ministerstva vnitra, který je před třetím čtením.

„Návrh obsahuje zahrnutí dětí do 18 let do systému veřejného zdravotního pojištění v režimu osob bez zdanitelných příjmů, kdy by za ně pojistné odváděli rodiče. Pokud se děti stanou součástí systému veřejného zdravotního pojištění, mohou za ně poskytovatelé standardně vykazovat péči a brát kapitaci. Druhý důvod je ten, že ve chvíli, kdy lidem skončí dočasná ochrana, vznikne poměrně velký pool dětí, které by spadly do komerčního pojištění. Z dat, která máme k dispozici, přitom víme, že tento mladý kmen je výnosný,“ přibližuje ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal, podle kterého je nyní v Česku 325 tisíc lidí z Ukrajiny v režimu dočasné ochrany.

I kolem tohoto návrhu se ale strhla diskuze, a to jak ohledně nákladnosti dětských pojištěnců, tak vlivu neplacení pojistného na oprávnění k dlouhodobému pobytu. Jan Kuchař také poukázal, že věc řešíme pouze z pohledu války na Ukrajině, ale již schází širší perspektiva lidí přicházejících k nám z třetích zemí obecně. Podle něj by bylo vhodnější, kdyby se raději náležitě novelizoval výše diskutovaný zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky i s dalšími změnami souvisejícími s českým systémem veřejného zdravotního pojištění, takže by toto zvláštní řešení dětí ze třetích zemí nebylo potřeba. Ovšem vzhledem k tomu, že zdravotní výbor zde není garančním, nevyslovil k návrhu žádné stanovisko.

Michaela Koubová