Jenom ve Spojených státech zemřelo na covid-19 přes milion lidí. Kromě nezměrného počtu lidských tragédií a ekonomických ztrát přinesla pandemie ještě jednu věc – odhalila katastrofální nepřipravenost a podfinancovanost amerického veřejného zdravotnictví jak na federální, tak i státní a lokální úrovni. V USA nyní po třech letech skončil zdravotní stav nouze, který zavedl ještě bývalý prezident Donald Trump. Redaktoři amerického deníku The New York Times, laureáti Pulitzerovy ceny Sheryl Gay Stolbergová a Noah Weiland, se v té souvislosti podívali na covidové roky a spolu s experty z nich vyvodili sedm závěrů, které si lze vzít jako ponaučení pro případnou další zdravotní krizi.
1) Informace se mohou měnit
Podle odborníků na veřejné zdraví není komunikace během epidemie infekční nemoci jen součástí reakce, ale je to reakce samotná. Pandemie covid-19 totiž poukázala na škodlivý dopad matoucích sdělení na šíření nemoci a důvěru veřejnosti ve zdravotnické instituce. Efektivní komunikaci však ztěžuje několik věci, mezi nimi i vývoj vědeckých poznatků o původci krize, kvůli nimž je nutné pokyny odpovídajícím způsobem přizpůsobit. Tato dynamická a neustále se měnící povaha pokynů potom vede ke zmatku a narušení důvěry. Odborníci proto zdůrazňují, že je důležité, aby vedoucí pracovníci v oblasti veřejného zdraví současně sdělovali, že dnes poskytované informace se mohou zítra změnit, a přiznali případné předchozí nepřesnosti.
2) Zajištění hladkého sdílení dat
Zastaralé nebo zcela chybějící komunikační kanály napříč důležitými složkami státu, a to od vlády až po poskytovatele zdravotní péče, mohou zásadně přispět ke zhoršení situace. To byl právě případ Spojených států, kde chybějí mechanismy na volný pohyb dat mezi soukromými poskytovateli a veřejnými zdravotními institucemi. Reakce na rychle mutující virus, který představuje různá rizika pro různé skupiny obyvatel, přitom vyžaduje lepší a rychlejší data.
New York Times cituje imunologa Anthonyho Fauciho, který z pozice zdravotnického poradce vedl během pandemie kroky Bílého domu, když říká: „Byli jsme v trapné situaci, kdy jsme museli volat do Velké Británie a Izraele nebo Jihoafrické republiky, abychom zjistili, co se děje – kolik lidí se nakazilo, o jakou variantu se jedná, kolik lidí se nechalo očkovat a jaký to mělo efekt. Museli jsme doslova čekat měsíce, místo abychom je získali v reálném čase.“
3) Zdraví versus známky
Děti během pandemie představovaly nejméně rizikovou skupinu obyvatel, přesto byly nejen v USA zavírány školy. Děti totiž mohly sloužit jako přenašeči. Právě snaha zpomalit šíření viru stála za rozhodnutím státu školy zavřít. Podle deníkem oslovených odborníků si však vytržení dětí ze školního prostředí vybralo daň na jejich „emočním a intelektuálním zdraví“. „Jednou z věcí, které jsme se naučili, je, že jsme zavřeli školy na mnohem delší dobu než jiné země, což mělo strašný dopad na úroveň vzdělání a došlo ke zhoršení výsledků v testech,“ řekl lékař Ezekiel J. Emanuel, který byl poradcem Bidenova přechodného týmu.
4) Zásoby, zásoby, zásoby
Nedostatečné hmotné rezervy a chybějící ochranné pomůcky představovali v prvních měsících pandemie mimořádně nebezpečný problém. Zdravotníci totiž mnohdy museli poskytovat nemocným péči v nevyhovujících ochranných prostředcích a sami se tak vystavovali riziku nákazy.
Americká federální vláda od té doby podstatně rozšířila své zásoby, což jí dává náskok při reakci na další případnou virovou epidemii. Dokládají to i údaje ze Strategických národních zásob. V březnu 2020 bylo v zásobách 13 milionů masek N95. Na začátku letošního května jich bylo již 352 milionů. Rovněž vzrostl počet ventilátorů z 12 700 na přibližně 150 000.
5) Včas investovat do vakcín
Jako vzor pro reakci na budoucí pandemie uvádějí odborníci operaci Warp Speed, program Trumpovy administrativy zaměřený na vývoj vakcíny proti koronavirům. Tato iniciativa přinesla Američanům účinné vakcíny v rekordně krátkém čase – podle doktora Fauciho zčásti proto, že federální vláda léta investovala do základního vědeckého výzkumu.
Federální úředníci v rámci programu Warp Speed provedli hromadné nákupy očkovacích látek, které byly teprve ve vývoji. Federální vláda potom financovala nebo podporovala klinické studie prováděné společnostmi Moderna a Pfizer, výrobci dvou široce používaných očkovacích látek proti koronavirům. A poskytla těmto společnostem odborné znalosti v podobě specialistů na klinické zkoušky, epidemiologů a odborníků na rozpočet.
6) Rychle začít s randomizovanými studiemi
Přesvědčivá data z rozsáhlých randomizovaných studií jsou ve farmaceutickém světě považovány za zlatý standard důkazů používaných regulačními orgány při schvalování léků a vakcín. V USA se ovšem tyto zkoušky zastavily, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků nebo účastníků. Vědci, lékaři a federální regulační orgány tak spoléhali na data ze zahraničí, například na britskou studii o dexametazonu, steroidu používaném k léčbě covidu-19. „Neměli jsme infrastrukturu pro shromažďování dat, které jsme potřebovali k rozhodování,“ zhodnotil Walid F. Gellad, odborník na bezpečnost léčiv z Pittsburské univerzity.
7) Nespoléhat jen na vakcíny
Přestože vakcíny se ukázaly být nejúčinnější zbraní proti covidu-19, někteří odborníci tvrdí, že pozornost věnovaná očkování často zastínila úsilí o vývoj a poskytování léčby. Deník upozorňuje, že protilátkové léky, které mají zásadní význam pro lidi s oslabenou imunitou, již nejsou ze strany Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povoleny k používání. Zapotřebí je také více antivirotik.
Redaktoři amerického deníku si rovněž posteskli, že bylo málo prostoru věnováno základním opatřením proti šíření viru, a to například zajištění dostatečného proudění vzduchu v místnostech. „Krátkozraké zaměření pouze na vakcíny s vyloučením jiných opatření, které jsou navíc tak snadné – je to jako říci, že postavíte dům s jednou stěnou nebo bez střechy,“ cituje deník Lucianu Boriovou, bývalou zastupující hlavní vědeckou pracovnici FDA.
-fk-
