Jaké je proniknout do života lidí po poškození mozku? Problematice se věnoval již 2. Albertovský den, který pořádala Klinika rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, společnost Rehalb a spolek Cesta za snem. Záštitu nad osvětovou akcí převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Městská část Prahy 2.
„Získané poškození mozku u dospělých bývá v České republice nejčastěji způsobené cévní mozkovou příhodou. Další významnou příčinou jsou úrazy mozku, nejčastěji u mladých mužů mezi 19 a 25 lety. Patří sem ale například i pacienti po infekcích a nádorech v oblasti mozku a pacienti po kardiopulmonální resuscitaci,“ uvedla přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK Yvona Angerová. Kromě pohybových problémů, které jsou patrné na první pohled, mají pacienti často i méně nápadné obtíže, jako jsou poruchy řeči, myšlení, paměti, plánování nebo chování. Jejich rehabilitace je dlouhodobá a vyžaduje spolupráci řady odborníků. „Na rehabilitaci se podílejí rehabilitační lékaři, neurologové, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, kliničtí logopedi, kliničtí psychologové, speciální pedagogové nebo sociální pracovníci. Aby měl pacient z terapie co největší prospěch, je potřeba ji dobře koordinovat. Právě na to se zaměřuje naše klinika,“ poznamenala Angerová.
Rehabilitace u pacientů se získaným poškozením mozku musí podle lékařů probíhat plynule již od akutního stadia nemoci či úrazu. Měla by trvat, dokud se stav pacienta zlepšuje. Někdy to mohou být měsíce, jindy i roky. Přestože se v dnešní době stále častěji objevují nové moderní technologie, jako je například virtuální realita či robotické přístroje, ukazuje se, že nejdůležitějším a nejúčinnějším prvkem terapie zůstává vedení zkušeného terapeuta. „Poškození mozku, následná rehabilitace a vrácení lidí do života je velmi komplexním problémem. Jde o spojení medicínského, sociálního a ve finále také ekonomického aspektu. Tito lidé musí nejdříve přežít, poté se vrátit do stavu důstojné existence a hledat svoji pozici v životě,“ uvedl na akci pro Zdravotnický deník ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl. Dodal, že právě vzájemné setkání lidí s handicapem je smyslem celé akce. „Je velmi důležité, že se tito lidé potkávají, baví se a vidí, co je nového na trhu s pomůckami.“
Zdravotně postižený neznamená méněcenný, apelují odborníci
„Během posledních šesti let jsme v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí vyškolili téměř sto expertů po celé České republice, kteří jsou schopni individuálně pečovat o osoby se zdravotním postižením. To vše směřujeme k tomu, abychom takové lidi dokázali vrátit zpátky do ekonomické aktivity. Budeme oslovovat zaměstnavatele, aby se nebáli do svých řad přijmout osoby se zdravotním postižením,“ uvedla na akci náměstkyně MPSV pro řízení sekce zaměstnanosti Kateřina Štěpánková. Podle Davida Feltla by tělesně postižení lidé neměli být na trhu práce diskriminováni. „Ve VFN se snažíme neklást bariéry. Lidé s tělesným postižením jsou našimi zaměstnanci.“
Návštěvníci akce se mohli zúčastnit soutěže na trenažérech neziskové organizace Cesta za snem nebo vyzkoušet speciálně upravená venkovní kola, odrážedla, schodolezy, elektrostimulátory či ortézy. Pro zájemce o problematiku byl také umožněný vstup na Kliniku rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK, která poskytuje dlouhodobou ambulantní rehabilitaci dospělým pacientům se získaným poškozením mozku.
-ns-
Foto: Nela Slivková
