Dohodovací řízení je v plném proudu – na konci května se přehoupne do své schvalovací fáze. V tuto chvíli je však přinejmenším u části poskytovatelů znát lehká skepse k tomu, že by se jejich segmentu povedlo uzavřít dohodu. Jako nejproblematičtější vnímají návrhy svazových pojišťoven, které jsou pro ně zcela neakceptovatelné. Svaz zdravotních pojišťoven na druhou stranu upozorňuje na to, že v posledních čtyřech letech vzrostly náklady systému veřejného zdravotního pojištění kumulativně o více než 50 procent.
„Zatím je pro mě průběh letošního dohodovacího řízení spíše zklamáním. Na začátku jsme se se zdravotními pojišťovnami dohodli, že zkusíme naformulovat nejdříve systém úhrad, a pak probereme hodnoty bodů, koeficientů atd. Nakonec s námi ale na toto téma komunikovala jen VZP, Svaz zdravotních pojišťoven nám připomínky k našemu návrhu neposlal. Pak jsme před jednáním 16. 5. dostali od VZP i SZP jejich návrhy již s čísly, přičemž ani jeden z těchto materiálů neobsahuje žádnou změnu systému úhrad, kterou jsme předtím diskutovali,“ popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Zorjan Jojko.
Návrh, se kterým přišly svazové pojišťovny, by přitom podle Jojka pro některé obory znamenal reálný pokles jednotkové ceny práce proti roku 2023. Návrh VZP je sice finančně o zhruba čtyři procenta nad návrhem SZP a k poklesu jednotkové ceny práce by u něj nedošlo, stále ale zůstává pod hranicí toho, na co jsou ambulantní specialisté schopni přistoupit.
„Jde o to, že nám během roku 2022 a 2023 významně nastoupaly náklady na zdravotní péči, což ani osmiprocentní navýšení úhrad proti roku 2022, které bylo v úhradové vyhlášce MZ na rok 2023, nevykrylo, a my si v roce 2024 už nemůžeme dovolit další deficit,“ konstatuje Jojko.
Ambulantní specialisté budou svůj návrh finalizovat tento týden s tím, že na lámání chleba by mohlo dojít 30. května. „Uvidíme. Pokud ale zůstanou nabídky zdravotních pojišťoven tak nízko, jak jsou nyní, nezbude nám, než je odmítnout, což by asi znamenalo zase nedohodu,“ dodává Jojko.
Následná péče je podle analýz podfinancovaná
Také v následné lůžkové péči je situace složitá. „Na straně plátců byl předložen dost komplikovaný návrh Svazu zdravotních pojišťoven, který skutečně není reálný. Předkladatelé to vědí, ale jsou ve složité finanční situaci, což je všeobecně známo. VZP předložila seriózní návrh navýšení koeficientem 1,05 na rok 2023. Výše koeficientu ale rozhodně zatím není v souladu se známými propady v české ekonomice. Navíc jsou k dispozici analytické podklady desítek poskytovatelů neakutní péče, které dokládají trvalou podfinancovanost poskytovatelů neakutní péče, kupodivu dost jednotně. To je, s ohledem na rozhodně různé typy poskytované péče, velmi zajímavý doklad. Závěrečné jednání 2. 6. tedy nebude jednoduché a hledání požadované shody a dohody bude asi neúspěšné. Ale musíme se o dohodu pokusit,“ popisuje situaci v následné péči místopředseda Asociace nemocnic ČR a ředitel Hamzovy léčebny Luže-Košumberk Václav Volejník.
Nadšeni nejsou ani stomatologové. „Část zdravotních pojišťoven přišla s návrhem, který snad má být ozvěnou přání z ministerstva. Navýšení jedno až dvě procenta je průhledná taktika, že by se to pak „zázrakem zvýšilo“ třeba na dvojnásobek. Každopádně i to je další likvidace stomatologie „na pojišťovnu“. Místo, aby se krátilo, kde máme nadbytek kapacit, budeme šetřit plošně. To je úplně špatně, ale politicky se za to lze schovat,“ domnívá se prezident České stomatologické komory a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.
Také u lékárníků se představy poskytovatelů a plátců velmi rozcházejí. „Na posledním jednání 16. května byly představeny návrhy za zdravotní pojišťovny a za poskytovatele lékárenské péče. Nedošlo na hlasování, neshodli jsme se z důvodu rozdílných finančních požadavků a představ. Návrh Svazu zdravotních pojišťoven byl ve stejné výši jako je letos a VZP navrhla přidat 1,-Kč do Signálního výkonu 09552 za výdej položky léčiva na receptu, tedy 25,-Kč. Náš návrh byl na výši Signálního výkonu 09552 byl ve výší 30,-Kč,“ načrtává předseda představenstva Grémia majitelů lékáren koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Marek Hampel s tím, že hlasovat o návrzích se bude poslední den v květnu.
SZP chce cenovou soutěž
Jak je patrné z reakcí všech zástupců segmentů, kteří Zdravotnickému deníku odpověděli na dotazy, jsou návrhy VZP mnohem vstřícnější než u Svazu zdravotních pojišťoven. To ovšem souvisí s výsledky jejich hospodaření, kdy se VZP i v krizových letech poměrně daří – na konci března měla konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 19,2 miliardy korun a na rezervním fondu pak 3,3 miliardy korun, přičemž výsledek hospodaření je dlouhodobě lepší, než se kterým se počítá ve zdravotně-pojistném plánu.
Oproti tomu hůře jsou na tom svazové pojišťovny, kdy se už loni některé obávaly, že budou muset kvůli docházejícím prostředkům začít zpožďovat platby. A z vývoje mají obavy i nyní.
„Nejen stárnoucí populace a nové nákladné metody léčby jsou faktory, které tlačí na veřejné finance i platby od pojištěnců. Klíčovým prvkem je každoročně i nadměrné plošné navyšování plateb poskytovatelům péče. Z pohledu pojišťoven je to mnohem větší faktor než změny v DPH na léky. Pokud se stát chce vyhnout dalšímu zvyšování odvodů – ať už od plátců nebo z rozpočtu – měly by pojišťovny dostat větší volnost k jednání o cenách. Právě cenová soutěž mezi zdravotníky by mohla růst nákladů omezit,“ uvádí ve veřejném komentáři prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Ten připomíná, že v posledních čtyřech letech vzrostly náklady systému veřejného zdravotního pojištění kumulativně o více než 50 procent. Zásadní byly nárůsty úhrad v covidových letech 2020 a 2021, o které už pak výdaje nebyly sníženy.
„I po covidu ale rostou výdaje neudržitelným tempem. Už delší dobu vstupuje direktivně stát do cenových jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, což omezuje tlak na efektivitu a cenu. Výsledkem je, že sice úhrady každoročně rostou i za cenu deficitů, ale pojišťovny nemohou kvalitu a efektivitu léčby prakticky ovlivnit,“ domnívá se Friedrich.
Upozorňuje, že při rostoucích cenách a zachování současných odvodů by muselo dojít buď k dorovnávání nákladů z rozpočtu, nebo k nenápadnému, ale velmi reálnému poklesu kvality či dostupnosti zdravotnických služeb. „Pro rozsáhlou zásadní reformu celého systému není v dohledu žádná širší politická shoda. Přesto by bylo možné se vrátit k tomu, aby pojišťovny opět začaly zdravotní péči nakupovat, nikoli jen pasivně proplácet,“ dodává prezident Svazu zdravotních pojišťoven.
Michaela Koubová
