Do konce letošního roku chce mít ministerstvo zdravotnictví hotovou koncepci péče o matku a dítě. Na dotaz ČTK to dnes řekl náměstek ministra Josef Pavlovic (Piráti). Podle Aliance porodní asistence v porodnictví postupně nastávají žádoucí změny, chybí ale možnost zakládat porodní domy nebo možnost hrazené domácí poporodní péče, kterou by ročně mohlo podle odhadů využít až 30.000 žen.
„Koncepce si klade za cíl dobře nastavit mezioborovou spolupráci,“ uvedla na tiskové konferenci aliance viceprezidentka Unie porodních asistentek (UNIPA) Veronika Hažlinská, která se na přípravě ministerské koncepce podílí. Vzniká podle ní také koncepce oboru porodní asistentka. Obor vzdělání byl od 70. do 90. let označený jako ženská sestra, v současné době je asistentek podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky asi 6000.
V současné době některé porodnice dávají větší autonomii porodním asistentkám, mohou vést nekomplikované porody bez přítomnosti lékaře. „Vidíme změnu, která se děje už několik let,“ řekla porodní asistentka z porodnice U Apolináře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Kristýna Matulová, která na porodním sále pracuje přes 20 let. I velké porodnice podle ní dokážou ženě dát osobní přístup podle jejích přání. V tomto smyslu se snaží i vzdělávat studentky oboru.
Podle zástupkyň aliance změny stále zpomaluje jak setrvačnost ve fungování systému, tak v myšlení lidí. „Obrovskou roli hraje zvykovost systému. Při každodenní práci se pak projevuje, v jakém týmu a v jaké porodnici asistentka pracuje, kam ji nutí směřovat,“ vysvětlila Hažlinská. Roli hraje i nedostatek personálu, který neumožňuje žádoucí stav, kdy se po celou dobu přípravy a porodu stará o ženu tatáž porodní asistentka.
Podle prezidentky UNIPA Magdy Ezrové jsou stále i legislativní překážky, aby porodní asistentky mohly pracovat autonomně bez toho, aby jejich práci lékař takzvaně indikoval, tedy potvrdil, že je podle jeho názoru potřebná. Podle právničky Ligy lidských práv Anny Štefanidisové může jít až o jednu návštěvu před porodem a tři v šestinedělí. Asistentka ale podle Ezrové musí mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, což se často neděje. Pro ženy, které si péči doma nemohou zaplatit samy, tak je často finančně nedostupná. Docházet v šestinedělí do poradny v porodnici podle Hažlinské není ideální.
Na ministerstvu se má podle ní sejít pracovní skupina, která vytvoří seznam sledovaných parametrů a navrhne analýzu, která by přínosy zhodnotila i finančně. Funguje to podle ní například v Německu. „Díky tomu, že ženy mají preventivní péči, tak následně nečerpají ze zdravotního pojištění,“ uvedla. Méně je podle ní například zánětů prsu. „Podpora žen v kojení je velká úspora pro celý systém i rodinu,“ dodala.
V březnu se tématem zabývala pracovní skupina k porodnictví při úřadu vlády. Koncepce péče o matku a dítě měla podle přijaté Strategie rovnosti žen a mužů vzniknout už do konce roku 2021. Publikovaná byla také nová data z Národního registru reprodukčního zdraví o porodech od roku 2016 do roku 2021. Do budoucna ústav plánuje i jejich zveřejnění na úrovni jednotlivých porodnic, kterého se jedna z žen úspěšně domáhala i u Ústavního soudu.
-čtk-
