Když nemusím, tak nejdu – takové je stále přesvědčení řady lidí, kteří vynechávají preventivní prohlídky, zaměřené na včasné odhalení případných nádorů. Přitom jejich záchyt v raném stádiu je klíčový k úspěšnému vyléčení. O výsledcích screeningových programů zhoubných nádorů na nedávné konferenci PREVON hovořil epidemiolog a specialista na preventivní programy Národního screeningového centra Ondřej Májek.
Jako první Májek představil výsledky programů zaměřených na screening kolorektálního karcinomu (KRK). Z nich vyplynulo, že incidence tohoto onemocnění v posledních dvaceti letech klesla o více než 30 procent a jeho mortalita dokonce téměř o 45 procent. „Dlouhodobě dochází ke zřetelnému poklesu incidence a mortality kolorektálního karcinomu,“ shrnul Májek, ale současně dodal, že „screening kolorektálního karcinomu má omezený dopad na včasnost záchytu invazivních nádorů“. U tohoto typu nádoru se mírně snižuje podíl případů, kdy je zachycen v raných stádiích. Podle Májka to souvisí s nižším pokrytím tohoto programu.
Skutečně, pokrytí screeningu kolorektálního karcinomu je pouhých 26,9 procent, přičemž po připočtení výkonů diagnostické kolonoskopie to dělá 47,1 procent. „To nicméně zároveň říká, že větší polovina populace je úplně mimo jakékoliv vyšetření, které by jim mohlo včas odhalit kolorektální karcinom,“ poukázal na odvrácenou stranu statistiky Májek. Jednou z příčin nízké účast na screeninzích podle něj představují i dlouhé čekací doby na navazující kolonoskopii po pozitivních testech na okultní krvácení do stolice (TOKS). Ty se v Česku pohybují kolem dvou měsíců. Na navazující vyšetření se tak dostaví zhruba jen 62 procent těch, kteří měli pozitivní výsledek TOKS.
Menší účast na screeningu po padesátce
Poněkud odlišná situace je u screeningu karcinomu prsu. Přestože i tam se za posledních dvacet let podařilo dosáhnout podstatného snížení mortality, a to o 32,4 procent (což zhruba odpovídá výsledkům randomizovaných studií, kvůli kterým byl program zaveden), a citelně se zvedl podíl nádorů zachycených v raných stádiích, kde je šance na přežití téměř absolutní, u tohoto typu screeningu je dlouhodobé pokrytí blízko 60 procentům. Většina nádorů prsu tak je odhaleno právě při pravidelném screeningu. „Má smysl přijít na screening a má smysl přijít na včas,“ apeloval Májek.
Některé ženy ovšem screening zcela vynechávají a platí to i u vyšetření na karcinom děložního hrdla neboli cervixu, kde se pokrytí dlouhodobě pohybuje kolem 56 procent. Po 50. roce života (přibližně po menopauze) se pak docházka žen na tento typ screeningu snižuje. Májek připomněl, že přestože si Česká republika na poli pokrytí screeningem děložního hrdla stojí oproti jiným evropským zemím velmi dobře, i tak v Česku na toto onemocnění umírá asi 300 žen ročně. Mortalita u tohoto typu nádoru od roku 2011 do roku 2020 poklesla přibližně o 10 procent, jeho incidence pak o 23,8 procent.
Májek také připomněl, že se v rámci nedávného českého předsednictví Rady Evropské unie podařilo schválit doporučení o screeningu nádorů, které upravuje ty stávající a doporučuje pilotní testování nových, zaměřených na nádorová onemocnění plic a prostaty. Ty jsou co do mortality jedny z nejvýznamnějších. V České republice byl také v loňském roce spuštěn pilotní projekt časného záchytu karcinomu plic.
Filip Krumphanzl
