Že je nedostatek léků skutečně celoevropský problém, dokumentuje situace také u našich jižních sousedů. Přestože občas slýcháme, že v rakouských lékárnách není problém sehnat léčivé přípravky, které v Česku chybí, jedná se spíše o epizodní příběhy. Statistiky totiž hovoří zcela opačně. Problematické zásobování léky se týká i Rakouska a v zemi jde o mediálně velmi sledovaný problém.

„Tyto problémy nás budou provázet i v blízké budoucnosti,“ cituje portál Vienna Online nového šéfa dozorového úřadu pro trh s léčivými přípravky AGES (Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit GmbH) Güntera Waxeneckera. Ten pro agenturu APA mimo jiné uvedl, že vyšší stupeň digitalizace a zefektivnění skladování léků by mohly současnou neutěšenou situaci na rakouském trhu výrazně zlepšit.

Také Rakousko se totiž ocitlo uprostřed lékové krize, kdy se sešla řada faktorů, jež nakonec vedla k nedostatku léků (zejména těch, které tlumí horečku nebo bolest) na trhu. Veřejnost však není na něco takového zvyklá a požaduje okamžitá a účinná řešení.

Léky je nutné objednat až na dva roky dopředu

Třiapadesátiletý Günter Waxenecker se ale snaží přílišná očekávání tlumit. „K deformacím dodávek léků na evropský trh dochází již několik let. Už před pandemií covidu-19 jsme měli na globálním trhu u určitých typů účinných látek třeba jen dva nebo tři výrobce, a to zejména v Indii a Číně,“ zmínil jednu z hlavních příčin současné situace.

Podle něho totiž Evropa (a nejen ona) nyní stojí tváří v tvář dlouhodobé politice ve zdravotnictví, kdy se mimo jiné dělalo všechno možné pro to, aby léky byly dostupné. To ale v překladu znamená laciné, zkrátka aby za ně Evropané nedávali příliš velké peníze. Výrobci léků se proto snažili produkci klíčových ingrediencí přesouvat do destinací, kde je jejich produkce lacinější. Tedy do Indie a Číny.

„Farmaceutický průmysl má nyní na léky mnohem delší dodací lhůty. Zatímco v minulosti bylo možné mnoho věcí obstarat během několika týdnů nebo měsíců, nyní se musí v některých případech dělat objednávky na výrobu už na roky 2024 a 2025,“ vysvětluje Waxenecker s tím, že bezprostředně stále čelíme důsledkům covidu, během něhož se řada výrob uzavírala kvůli zastavení šíření infekce. A výrobci ani navazující dodavatelské řetězce stále nebyly schopny zpřetrhané vazby obnovit.

Mohlo by vás zajímat

V Rakousku chybí více než 600 druhů léků

V registru agentury AGES je již evidováno více než 600 druhů léků, u kterých se objevují potíže se zásobováním. A jedná se o léčivé přípravky, které chybí také v jiných členských zemí Evropské unie. Typicky tedy dětské sirupy proti horečce či bolesti nebo antibiotiky ve formě stravitelné pro děti. „Nemáme“ si v rakouských lékárnách musel vyslechnout již v průměru každý šestý pacient, který se pro léky vydal.

Podle šéfa AGES Waxeneckera však nelze jednoduše „přehodit výhybku“ a problém zmizí. Přesto se však zdá, že Rakousko zmíněné problémy řeší o něco efektivněji než jiné státy. „V Rakousku jsme zřídili elektronický registr předvídatelných a aktuálních omezení dodávek a úzkých míst, který je pro farmaceutický průmysl povinný již od dubna 2020,“ říká Waxenecker.

Kromě toho si stát již vymínil pravomoc omezit, či dokonce zakázat vývoz nedostatkových léčivých přípravků ze země. Tím vláda může účinně bránit spekulantům v reexportech léků a tím zamezovat dalšímu odlivu léků, u kterých obchodníci využívají cenových rozdílů mezi domácím a zahraničním trhem.

Jednotná evropská pravidla

Pro vývoj na evropském trhu s léky bude v blízké budoucnosti podstatné, jaké kroky budou podniknuty na úrovni Evropské unie. „Existuje studie, podle které je kolem 80 procent úzkých míst v dodávkách léků v rámci EU regionálního charakteru. Potřebujeme si také ujasnit, co to ono úzké místo je, kdy vzniká problém s dodávkami a zda jde o selhání výrobců, nebo distributorů. Podle toho bychom také mohli účinně řídit kompenzační dodávky léků z jiných členských zemí EU,“ vysvětluje dále Waxenecker.

A hovoří o přijetí jednotných evropských pravidel, podle kterých by měly být drženy zásoby některých léků povinně na skladech. Ať už u výrobců, nebo distributorů. Zkrátka tak, aby došlo ke včasné identifikaci vznikajícího problému a země sedmadvacítky se nedostávaly do podobných situací, v jaké jsou dnes. „Nebude to ale tak rychlé,“ uzavřel Waxenecker.

Zdeňka Musilová